Réžia:
Eric LartigauKamera:
Romain WindingHrajú:
Karin Viard, François Damiens, Eric Elmosnino, Louane Emera, Roxane Duran, Ilian Bergala, Luca Gelberg, Mar Sodupe, Stéphan Wojtowicz, Jérôme Kircher (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Jedného dňa objaví učiteľ hudby u mladej teenagerky spevácky talent a odporučí jej účasť na súťaži Radio France. No problém je v tom, že Paula je dcérou nepočujúcich rodičov, ktorí sú okázaní na jej pomoc. K tomu si prirátajme mladého spolužiaka, do ktorého je Paula zamilovaná a dilema je na svete! Opustiť rodinu, ktorá je na jej prekladoch do posunkovej reči takmer závislá a vydať sa za vlastným snom, alebo plniť úlohu vďačnej dcéry vzdať sa kariéry? Cesta k splneniu sna je náročná, avšak vôbec nie nemožná... (Film Europe)
(viac)Videá (5)
Recenzie (123)
Další příjemná francouzská komedie. Je až neuvěřitelné, jak se nám ti francouzští tvůrci dokáží často trefit do vkusu. Jde opravdu o pohodový film, který se moc nevymyká svému žánru - dospívání mladé dívčiny, která chce vylétnout z hnízda a tradičně jí to „komplikují“ rodiče, škola a první láska. Rodiče jsou tentokrát neslyšící, což dává prostor k mnoho vtipným „dialogům“, který tvůrci umí využít. Výtky by se našly, ale film působí uceleně, slušně graduje a má výborné finále. ()
Ano ano. Smíchovody a slzovody připravit, ke startu, jedem. Francouzi se zase po nějaké době vytasili s těžkým kalibrem. Louane Emera je na cestě za nalezením své vlastní identity neskutečně příjemně okouzlující a skvěle v sobě skloubí oba klíčové prvky celého filmu. Vtip a dojetí. A závěr? "Je vole" 9/10 ()
Louane celý film vypadá jak hrbatá okurka. Taková nenápadná dívenka, kterou by jste asi přehlídly. Nakonec se z ní ale vyklube poupátko a filmu to moc sluší. Zpěv pominu, protože zpívat pochopitelně umí. Je tam jedna scéna s fotrem, která se mi moc líbila. Francouzi jsou božský v tom, že si umějí dělat prdel úplně ze všeho "když mi řekli, že slyšíš, doufala jsem, že uvnitř budeš hluchá, taková ostuda, ještě, kdyby mi řekli, že má alergii na kravské mléko" :D Fakt boží ()
„Váš otec si myslí, že lidé budou volit někoho hluchého?“ - „A proč ne. Když už zvolili debila…“ Snímek se snaží o určitou míru nekorektnosti a nabourávání předsudků (nejen) ohledně hluchoněmých lidí, takže se tu divák setká s extrémy od zprostředkovávaného setkání u sexuologa(?) až po emocionální otcovo „naslouchání“ dceři. A v tom právě tkví největší síla, ale zároveň i slabina filmu. Dokud jde jen o humor, není moc co řešit, vtipy vesměs fungují (i když je nutné si uvědomit, že hlavní hrdinka teprve vstupuje do puberty), nechybí pohodová atmosféra. Ovšem jak přijde na dojímání, film se pohybuje na tenkém ledě, přičemž se občas udrží přesně na hraně (procítěný zpěv s „překladem“), jindy je již za ní (směrem ke konci stále víc, ze závěrečných pohlednic mi bylo skoro až na zvracení a ten zbytečný příklon k Hollywoodu jsem nepobral). Celkový dojem mi vychází na slušné 4*. „Kdo to je?“ - „Grégoire.“ - „Neříkej, že jsi s ním spala!“ - „To ti neřeknu.“ - „A co Kamel?“ - „Rozešli jsme se včera před matikou.“ - „A tenhle?“ - „Ten byl po matice.“ ()
Francie/Belgicko...tak to už niečo napovedá. Človek čaká komédiu, príde muzikál a skončí dráma. Spolu sa to uvarilo na výbornú polievočku francúzskeho humoru, absurdných situácií a silných emócií. K tomu nadčasový Michel Sardou a naozaj skvelá Louane Emera. Bohvie ktorým smerom sa uberie, ale jednoznačne je talent, spevácky aj herecký. 5* ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (12)
- Pieseň „Je vole“ napísal Michel Sardou ako druh samovražedného tónu tínedžera [ako vysvetlil vo svojej autobiografii]. Vo filme boli mierne zmenené texty (okrem refrénu), aby zodpovedali téme filmu, ktorou je odchod z domu za kariérou, nie za samovraždou. (Arsenal83)
- Louane Emera bola semifinalistka vo francúzskej verzii The Voice. (Arsenal83)
- The Guardian kritizoval casting: "Film využíva počujúcich hercov na hranie rolí nepočujúcich postáv, výsledkom čoho je trápna a hlúpa interpretácia kultúry nepočujúcich a posunkového jazyka." (Arsenal83)
Reklama