Rodinka Bélierovcov

V jednoduchosti je krása. Přímé, předvídatelné, ryze rodinné, silné v relativně banálních momentech, excelentně zahrané, krásný humor, dojemné, francouzsky jemné, belgicky mlsné. Tohle se muselo piplat, hýčkat a protože to nedrhne, netlačí,  muselo se to piplat s velkou láskou. Moc pěkné! Příjemný film, který sděluje mnohé. Žádná přiblblá řachanda, sedlo mi. Navíc mám ráda François Damiense. Zamilovala jsem si jej v Něžnosti, která se divákům moc nelíbila. Mně jo. S tím chlapem se cítím fajn. Milujícího tátu dal báječně. (18.05.2021)

První rozjezdovka ve Varech a hned taková pecka. Sice už tento film není svým rokem vzniku úplně aktuální, ale to nemění nic na faktu, že Francouzové u mě zase zaskórovali, protože jejich humor má srdce, duši, ladnost a je velice vhodný pro všechny věkové kategorie. Ne nadarmo dávám vcelku pravidelně francouzským komediím pět hvězd. Když to mělo být vtipné, tak to prostě bylo vtipné tak, že jsem se řezala smíchy a když to mělo být dojemné, tak se mi hrnuly do očí slzy a nebyla jsem v sále jediná. Všichni, kdo poté opouštěli sál, vypadali rozněžněle a dojatě. Na to, že to byla střela dost naslepo, lepší uvítání si neumím představit. KVIFF 2022 (05.12.2022)

Nečekaně příjemné překvapení. Zcela neznámá mladá herečka Louane Emera zvládá nejen zpěv a znakovou řeč, ale bez problémů utáhne skoro celý film. A koho nechytne závěr za srdce, ten ho nejspíš ani nemá. Možná by se dalo říci, že scenáristé to se svérázností titulní rodinky občas až trochu přehánějí, ale funguje to, tak klidně pro jednou přimhouřím oko (90%). (09.07.2022)

Zaslúžilo by si to 3,5 hviezdy za dobré obsadenie a zaujímavú tému, ale tentokrát podhodnotím. Dej ma celý čas nedokázal vtiahnuť natoľko, aby som si čo chvíľa neuvedomoval, že pozerám iba film. A keď vidím, že distribútorom je Film Europe, tak už chápem, v čom je problém. Nie veľmi šťastná dramaturgia je pre nich typická. (09.08.2016)

„Váš otec si myslí, že lidé budou volit někoho hluchého?“ - „A proč ne. Když už zvolili debila…“ Snímek se snaží o určitou míru nekorektnosti a nabourávání předsudků (nejen) ohledně hluchoněmých lidí, takže se tu divák setká s extrémy od zprostředkovávaného setkání u sexuologa(?) až po emocionální otcovo „naslouchání“ dceři. A v tom právě tkví největší síla, ale zároveň i slabina filmu. Dokud jde jen o humor, není moc co řešit, vtipy vesměs fungují (i když je nutné si uvědomit, že hlavní hrdinka teprve vstupuje do puberty), nechybí pohodová atmosféra. Ovšem jak přijde na dojímání, film se pohybuje na tenkém ledě, přičemž se občas udrží přesně na hraně (procítěný zpěv s „překladem“), jindy je již za ní (směrem ke konci stále víc, ze závěrečných pohlednic mi bylo skoro až na zvracení a ten zbytečný příklon k Hollywoodu jsem nepobral). Celkový dojem mi vychází na slušné 4*. „Kdo to je?“ - „Grégoire.“ - „Neříkej, že jsi s ním spala!“ - „To ti neřeknu.“ - „A co Kamel?“ - „Rozešli jsme se včera před matikou.“ - „A tenhle?“ - „Ten byl po matice.“ (13.02.2018)