Naša malá sestra

Soužití kvarteta (ne)vlastních sester, veranda jejich starého dřevěného domu jako tmelící místo mezi nimi a uvozené je to dvěma pohřby. Koreedův nenapodobitelný talent (do)jímat bez byť jen nicotného náznaku jakékoli lacinosti, podbízivosti či citového vydírání (a že tady k tomu hned několik scén a témat vybízí, že by se slzopudnosti neubránila jinačí režisérská/scenáristická esa) je zde cítit více než kdy jindy. Žádné drama, žádný konflikt, žádné velké lásky či životní zvraty, žádná zápletka. Pouze to co zde v jiných komentářích erudovanější trefně označili za "utahanou poetiku každodennosti". Nemusí to sednout každému, a hrozí tedy, že dvě hodiny stopáže "nicnedění" se pocitově protáhnou na několik nekonečných dní, ale mě si to naprosto získalo. Jako bych na té verandě v mrazu, jarním rozpuku i během česání švestek seděl s nimi. (05.01.2024)

Rozepsal jsem se na celý blog: http://scobak.blog.sme.sk/c/388673/nase-mala-sestra-je-film-ktery-jsem-videl-vcera-a-dnes-na-nej-jdu-znova.html ■ P.S. Komentář J*A*S*M ignorujte, je povrchní a hloupý. ■ Po třetím a čtvrtém vidění: Hrozně se mi líbí, jak jsou charaktery a osobnosti sester odlišné (propracované) a přesto jejich vztah funguje. Oceňuju kameru. Chvíle, kdy se na rozostřeném pozadí odehrává něco podstatného nebo naopak se na rozostřeném popředí děje něco nepodstatného, co ale pěkně dokresluje situaci. Momenty, kdy se kameraman nebojí zabrat jen část tváře. (10.10.2015)

Před lety na mě Koreedův film Daremo shiranai udělal obrovský dojem a zřejmě i proto jsem od Umimachi diary očekávala hodně. A má očekávání naštěstí zklamána nebyla. Koreeda má velký cit pro atmosféru a tenhle film se mu režisérsky i scénáristicky moc povedl. Ne každému může sednout tento typ pozvolného filmu ze života, který nestojí ani tak na nějakém příběhu s daným začátkem a koncem, jako spíš na pochopení jednotlivých postav a jejich vztahů a na prožití několika prchavých chvil s nimi. Je to krásný náhled do japonského života jedné rodiny, který si člověk užije ještě o to víc, pokud se trochu vyzná v japonské kultuře. Už ty samotné rybičky "širasu" mi dokázaly vykouzlit úsměv na rtech, když jsem si vzpomněla, jak jsem si je kolikrát dávala v Japonsku s rýží a jak mi je chystala na snídani maminka mé japonské kamarádky. ~(4,3★)~ (23.05.2016)

Oživlá manga, připomínající poetikou animované filmy Hayao Miyazakiho, vás vtáhne do jiného světa. Světa, ve kterém chcete žít, kde se k sobě ještě všichni chovají slušně, ctí morální hodnoty a vychutnávají si každé jídlo. Rozhodně záleží na osobních preferencích, jestli vás Naše malá sestra pohladí po duši nebo unudí k smrti. (02.07.2016)

Nádhera. Nemám slof. Komplexný film. Dalo by sa to samozrejme rozobrať, no nežiada sa. A tak len v skratke - vlna napojenia na spôsob myslenia, stravovania, premýšľania o príbuzných, prostredí, minulosti, vzťahoch i jedle v konaní štyroch sestier je mi tak blízky, že s ním dokonale súzvučím. Film chcem vidieť opäť. A opäť. Bodka. (07.01.2021)