Hollywood Ending

Může i divák trpět filmovou slepotou? Možná, že ano! Ale i přes to jsem byl s Hollywoodem v koncích spokojen. Bylo tam vše, co mám na Allenovi rád. Nevadila mi ani Téa Leoni, kterou jako herečku moc nemusím na plátně vidět. Bylo to vtipné a pravdivé, skutečné a zábavné. V Americe Allena nevystojí, zato ve Francii pana režiséra Waxmana milují, což je krásný vtip a políček americkým recenzentům Allenových filmů, to už není jenom vtípek, to je pravdivá skutečnost, na kterou chtěl Woody filmem zábavně a svojí formou upozornit. Našel jsem si opět mnoho nových hlášek, které přesně zapadají do tvůrcovi geniality a záliby v mezilidských a "mezi-filmových" vztazích. Krásné, i když, jak někteří píší, na Allena slabé (v jistých ohledech to přiznávám i já). (18.05.2013)

Můj 39. Allenův biják. Bohužel, po Kassandřině snu, druhé zklamání v krátké době. Dočasná slepota mohla být zdrojem výborných situací a návratů k začátkům. Místo toho pouze trapnost (u takového mistra filmu je třeba mít přísnější metr). COPAK SLEPÝ ČLOVĚK NEPOZNÁ, ZE KTERÉHO SMĚRU NA NĚJ PARTNER MLUVÍ? Ubohost není korunována jen "pseudogroteskním" rozhovorem s ředitelem studia, ale naprosto jasným cílením finále: Když nebude nic dávat smysl a v kinech slátanina propadne, pak v Evropě se stane artovým pokladem. (Od poloviny filmu jsem si říkal, že tohle přece neudělá. Udělal). (26.02.2017)

„Mimochodem ta barbína má doktorát.“ – „A z čeho? Z dějin tělocviku?“ Woody je tentokrát ve svém. Může se pochlubit prestižními filmovými cenami, trpí neurózami, u ostatních je za pomatence a hypochondra. Leccos asi sedí i přímo na pana režiséra, jenže u toho filmového má jeho režisérská kariéra hodně sestupnou tendenci. Jeho manželka navíc pláchla ke vlivnému producentovi. Paradoxně právě ta prosadí svého bývalého jako toho, který nejlépe zná New York, jenž hraje podstatnou roli v plánovaném šedesátimilionovém bijáku. Podivnými režisérskými nároky to začíná, psychosomatickou slepotou končí. Z toho následně dle očekávání pramení situace, které známe hlavně z Allenových starých kousků. Ač to má své mistrovské momenty, výsledek je průměrně výživný a roztahaný, tudíž vedle takové Lásky a smrt, Manhattanu nebo Annie Hall vypadá jako chudý příbuzný. Pokud hledat důvody, tak určitě délka. Na Allena, navíc bez košatějšího příběhu, je to moc dlouhé. Nadsazená slepota na place je překvapivě odbytá. A zahořklost vůči celému hollywoodskému systému jen klouže po povrchu. Woody ještě v koncích rozhodně není, ale příště by mohl potěšit něčím méně „mechanickým“!! (06.07.2013)

S Woodyho filmami prichádza vždy nejaký atypický nápad, ktorý sa oplatí vidieť a hlavne pozrieť sa ako si s nim majster poradí. Tu sa stretávame s ďalším woodyovky nadhľadových príbehom, ktorý však nepatrne padá do klišovitého rozmeru. Filmy o filmoch prakticky vždy majú čím zaujať, pretože je ich málo. Ale tento k nim akosi nepatrí. Alebo teda patrí, ale nevyčnieva. Ale aj tak ešte nebol film, ktorý by sa mi od neho vyslovene nepáčil. 65%. (28.11.2007)

Na Woodyho filmy se dívám strašně ráda a nevynechám jedinou příležitost podívat se na nějaký, který jsem ještě neměla možnost zhlédnout. Už dlouho mě jakýkoliv Woodyho film takto nepotěšil. Tenhle je vtipný, má spoustu komických scén a situací a jako už tradičně také výborné dialogy. Námět se mi líbil, protože to bylo originální a Allen na sebe zase napráskal další a další věci ze soukromí, protože to prostě bylo inspirováno jím. A navíc to "poselství" - Amerika filmy Allena nechápe a Evropa je miluje, to je prostě přesně on. A ještě malá poznámka a souhlas s názorem pode mnou, titulky na ČT jsou fakt nějaké úplně nedostačující, protože v nich není všechno, co postavy řeknou, což je škoda. Ale jinak fajn film. (17.06.2013)