Príbeh Márie

Neuveriteľné, čo mi dokázal sprostredkovať Jean-Pierre Améris s dvomi úžasnými herečkami - Isabelle Carré a Ariana Rivoire !!! Najmä Ariana, predvádza naprosto geniálny, uveriteľný, zázračný herecký výkon, aký nemá obdoby ! Herečka určite nie je hluchoslepá, dokázala sa prevteliť do postavy so zložitým a nesmierne náročným handicapom, keď má dve postihnutia naraz, nie je len nevidiaca, ale aj nepočujúca, zároveň, o to väčší oriešok, ako ju naučiť vymaniť sa spod škatuľky divokého zvieraťa, ktoré si zoberie pod čepiec, odvážna sestra Marguerite, ktorú taktiež čaká vyčerpávajúca skúška jej doterajšieho života, ale aj stotožnenie sa so situáciou, kvôli ktorej jej nezostáva trošku viac dní života, ktoré by mohla stráviť v blízkosti svojej žiačky, Márie. Sestru si zahrala Isabelle Carré. Extrémne bravúrny a emotívny film, ktorý mi dosť brnkal na nervy, aby som si udržal suché očné kanáliky, lebo som bol toľkokrát tak dojatý, že som tomu nedokázal zabrániť. Nehanbím sa za to, lebo je to ľudské. Veľmi inšpiratívny snímok, ktorý uvedie diváka na správnu cestu, ak má nejaké problémy, tak to ešte nič nie je v porovnaní s takými ľuďmi, ako je Mária, ktorí boli, sú, a budú medzi nami, ktorých by som povedal, že je ako šafranu ! (17.08.2016)

Výtečný prostý film, cesta k hlubokému dialogu prýští ze samoty a opuštěnosti. Poté se člověk probere ze sna a může volat s Andrejem Tarkovským "já mohu mluvit". Tady se z potence vyvádí akt - slovo, a přichází jistota - ty slyšíš ač uší nemáš, ty vidíš ač očí není. Bůh ne jako postulát, ale jako první princip, který obdařuje tělem, které může komunikovat, třeba zprvu velmi omezeně. (07.06.2015)

Film akcentuje rozvíjení vztahu mezi hlavními protagonistkami, a to od plachosti a nedůvěřivosti k hluboké oddanosti. K nim velmi sympatickým způsobem přistupují i další sestry, zvláště pak jedna neslyšící řeholnice, která poskytuje Marguerite rady na základě vlastních poznatků z původní rodiny. Vzhledem k charakteru postižení toho Marie zrovna moc nenamluví, což však vůbec nenudí. Příběh je vyprávěn se zaujetím a neobsahuje prázdné pasáže a i těžké okamžiky života přibližuje příjemně civilním způsobem s prostou hloubkou lidského bytí. (20.12.2014)

Družka mi říkala, že prý všechny filmy nemusí být jenom o emzácích, zombiích, mutantech, šílených androidech, sadistických kanibalech nebo třeba křížencích žraloků a chobotnic. To jsem nevěděl, tak jsme si tedy pustili na zkoušku tenhle. No a moc se mi to líbilo. Pamatuju, že když jsem se už coby dítě doslechl o hluchoslepých, ta představa mi způsobila takovou malou dětskou existenciální depku. Ale dostal jsem se z toho (snad bez následků) a tenhle film je navíc spíš takový sluníčkový a hřejivý, než depresivní. No a pro šťouraly - ve skutečnosti to všechno bylo přeci jenom malinko jinak. (14.01.2024)

Pribeh Marie je vyborny ve sve urputnosti, ve vyvazovani detailu, ale predevsim v tom, co na takhle klasicky vypadajici story dokaze odvypravet. Kolikrat jsme uz videli nekoho, kdo tvrde bojuje s handicapem sveho sverence. Tady ale k jeho prekonani nedojde zazrakem, ale poctivou a tvrdou praci a trpelivosti. Tim, jak je prekonavana izolace hluchoslepe divky a jejiho okoli se zaroven otevira pro Amerise moznost ukazovat, co je vlastne rec, co je clovek a hloubeji se ptat po rodicovske roli a nakonec i transcendentnu a schopnosti se vyrovnavat se smrti. V nekterych momentech neni Pribeh Marie az tak prekvapivy, jak by mohl byt, ale na druhou stranu nekresli zadne cernobile charaktery, jak by jiste udelal Hollwood. I diky tomu jsou zaverecne emoce tak silne... (12.12.2014)