Tajomstvo jej očí

Když jsem tehdy sledoval argentinský originál, usnul mi had a z toho kómatu se už neprobral. Navíc jsem si po skončení málem vydrápal oči, když jsem si z nich urputně vytíral ten sekret, abych mohl nevěřícně zírat, jak taková otravná, užvaněná a velenudná pičovina s dementní pointou mohla získat Osrala. Po Birdmanovi se už ale nedivím ničemu. Když jsem teď sledoval rymejk, nový had jen tak poklimbával a sem tam pouze nasraně zasyčel, z čehož usuzuji, že to američtí soudruzi udělali kapku záživnější. Vyměnili Peróna za Usámu a sekret v očích tentokrát mají Robrtska s Kidmenkou, jimž ho tam nacákal rasově kvotující ebenový milovník Číjejetel Unprofor. No a je z toho ve srovnání s argentinskou rohypnoliádou kapku snesitelnější, kapku učesanější a kapku méně otravná skvěle zahraná unylá detektivka, dokonce i se smysluplným vyvrcholením, po které by obě ústřední štěrbiny měly rozhodně žalovat maskéra. Jsou už sice pomalu zralé na balzamování, ale při některých záběrech jsem myslel, že se mi to přeplo na Zombí apokalypsu. (25.02.2016)

Remake (či správnejšie nová adaptácia knihy?) originálu môžeme chápať ako synekdochu amerického chápania pomsty po jedenástom septembri, kde ani tak nešlo o pravdu, ale nájdenie niekoho, kto by vinníkom byť mohol, alebo ani nemusel. Vitajte vo vojne. Obetný baránok síce nie je obetným baránkom v pravom slova zmysle, pretože je vinný tak či tak. Tento myšlienkový aspekt filmu je myslím upozadený oproti opäť nezmyselnému porovnávaniu, či je lepší originál, ktorý je vždy za lepší považovaný automaticky a aký má preto zmysel nakrúcať novú verziu. Krimi to už bola "iba" dobrá aj v pôvodnej verzii, rovnako milostná línia opäť škrípe, ale herci pomáhajú divákovi sa plynule dostať do mysle postáv a chápať ich motivácie a traumy. Hodnotím trochu vyššie, pretože tvorba Billyho Raya je zaujímavá a kvalitná priamo úmerne svojej nedocenenosti. (29.02.2016)

S ústy neožužlanými argentinským originálem je mé hodnocení možná shovívavé, ale neměl jsem s tou historkou o vášni, která vytrvale plápolá a nebo naopak nikdy nedostane šanci úplně se rozhořet, nějaký zásadnější problém. Prolínání časových rovin vyžaduje jistou dávku pozornosti, Ejiofor přirozeně přibližuje obě osobní roviny své postavy (platonický vztah i nevyřešený případ) a některé scény mají i prostřednictvím detailů náležitý dopad (sundání gumových rukavic v kontejneru). Roberts sice bez make-upu, s šílenou ofinou a zubama doma v hrnku, ale nejsem si jist, že jsem to v těch očích viděl.. (12.01.2024)

Argentinský originál jsem nebyl schopen dokoukat a i když tohle bylo o dost lepší, o žádný zazrak se nejedná. Zápletka zasazená do stínu 9/11 mi docela seděla a bavil mě i casting, ačkoliv Ejiofor svými plačtivými pohledy pomalu datahuje Smithe. Ale nebylo to tak zlé. První zádrhel přišel se stylem vyprávění. Z počátku přebíhání z jedné časové roviny do druhé docela fungovalo, ale postupem času bylo čím dál tím protivnější a hlavně zmatenější. To se odrazilo i na podání samotného děje. Zatímco v první polovině příběh celkem šlape a je zajímavý, tak v té druhé, kdy by mělo všechno postupně gradovat, se z něho stává zbytečně natahovaná užvaněnost, která trpí nedostatkem jakéhokoliv napětí. Samotné rozuzlení, byť by mohlo být překvapivé, pak ztrácí na dojmu. Jednou se na to podívat dá, ale i tak to zůstane obyčejným průměrem. 50% (26.02.2016)

Konec byl dobrý, hodně dobrý. Ale jinak to bylo celkem vlažný. Pouštěla jsem si to nadvakrát a do druhého dne jsem jaksi vypustila, že se tam prolíná minulost s přítomností. Takže to pro mě bylo celkem zmatečný. Mohli trochu víc rozlišit mladší a starší já hlavních postav. Jenže Ejiofor měl trošinku prošedivělé kotlety, Kidman o něco kratší vlasy, no a Roberts... tak ta byla hnusná předtím a hnusná potom. (03.06.2016)