Hollarovi

Krásný přesvědčivý snímek o rodině čelící krizi. Ta krize ční v rodinných vazbách jednoho na druhém, porozumění a štěstí v době, kdy byl jednoho dne mamince po omdlení v koupelně nalezen v mozku nádor. Upřímný pohled na věc všedního dne s porozuměním a citelností. Lidské emoce tu představené odpovídají skutečným situacím a rozhodně nejsou smyšlené. I ten přístup maminky je věrohodný. Chová se jakoby měla jen chřipku, avšak přesto s ní cloumá strach a beznaděj. Stále má starosti hlavně o rodinu. Příběh je smutný a veselý zároveň. Nehraje si na něco co není a nenechává nic na lehkou váhu. Rodinné vazby jsou v životě to nejdůležitější co může být a to za každých situací. A to maminka moc dobře ví. A podle toho se také před náročnou operací chová. Konec je takový, jaký má být. Chytne za srdce a vyvolá úsměv i slzy zároveň. Příběh který emocionálně pohladí a snad i připomene, že ti nejbližší lidé jsou nám skutečně nejdražší. (22.10.2017)

Sílu hudby si člověk uvědomí, když ho z ní mrazí po zádech, ale bohužel i v situacích, jako je Hollars. Lehce nadprůměrný kousek od Krasinskiho byl stržen do vod WTF tím nejkýčovitějším a nejpřeslazenějším soundtrackem všech dob. Ta hudba tam doslova transformuje řadu scén do patosu a uplně je ničí. (05.04.2023)

Hollarovi je těžké hodnotit. Na jednu stranu to sice určitě má svá pozitiva, jako příjemné, nenudící zpracování, sympatické a výrazné postavy, obsazené opravdu skvělými herci, sem tam fajn scéna, a to ať už dramatického, tak toho odlehčenějšího ražení, přirozeně znějící dialogy a v podstatě i celý ten příběh, který je tak obyčejný, až je to vlastně milý. Ovšem na druhou stranu, Hollarovi disponují i pěknou řádkou negativ, a mohu začít klidně hned tím, čím jsem skončil u pozitiv, a to u příběhu, který sice i přes svou jednoduchost a obyčejnost může sice dostat diváka do takové zmiňované příjemné pohodičky, zároveň ale ta obyčejnost a v podstatě i nenápaditost toho příběhu je právě až natolik obyčejná, že může zároveň dost často působit i zcela nezáživně a nezajímavě. Dále tu pak musím určitě zmínit naprostou nefunkčnost emocí, a to včetně samotného závěru, který je měl bez pochyb vyvolat, ale rozhodně se mu to minimálně u mě nepovedlo a naopak to na mě působilo až spíš takovým prvoplánovitým dojmem, který toho příliš nepřinesl. Celkově tomu pak chybí i cokoliv výraznějšího, poutavějšího, či jakkoliv jinak působivějšího a já tak vlastně ani ve finále nakonec nevím, komu a z jakého důvodu bych mohl, či měl Hollarovi vůbec doporučit, takže sice času stráveného ve společnosti této rodiny vyloženě nelituji, zároveň ale jelikož ve mně tato podívaná prakticky vůbec ani nic nezanechala, tak je opravdu těžké ji hodnotit nějak lépe. (16.01.2023)

Rodinná dráma, kde sa zbytočne netlačí na pílu, čo bolo mimochodom najväčšou prednosťou filmu. No zároveň mi celý dejový rámec prišiel taký obyčajný, viacmenej priemerný. Miestami to bola naozaj trochu nuda, hoci to malo aj viacero silných momentov či ironických poznámok. Ale napríklad tá vetva s Johnovou bývalou Gwen a zdravotným asistentom Charliem tam nehrala akosi vôbec žiadnu rolu, a okrem tej návštevy sa to nijako ďalej nevyvíjalo (čo som práve myslel, že tam by mohlo dôjsť aj k nejakej ďalšej zápletke). Na druhú stranu tie rodinné vzťahy v rámci Hollerovcov boli obstojnou kostrou celého príbehu, vďaka ktorej film neupadal do podpriemernosti, takže 3*. (03.01.2017)

S takovým hereckým ansámblem se přece jen dalo předvést trochu víc, než nám tvůrci ukazují. Krasinski není špatný herec, ale jako režisér si vzal látku, která se na první pohled tváří jako taková jistota, která bude odlehčená, ale nakonec to není jistota, není to dobrá komedie a spíše se to blíží ztrátě času. (03.10.2017)