Od Caligariho k Hitlerovi

Parádní prostřih starým německým filmem, kde se ukazuje, že i němý film dovedl zaujmout a dovede to i dnes, kdy některé scény jsou prostě nezapomenutelné. I mluvený film 30. let má svoje skvělé ukázky, kdy "M" je jednoduše geniální dílo a ze scén, které jsou zde zachyceny, mrazí. Ale ještě lepší než dokument, bude samotné sledování filmů. (16.08.2017)

Dokument podnieti k sledovaniu filmov tvorcov, ktorí boli predstavení. Musím směknout, lebo dokument disponuje množstvom rozličného materiálu. Zvlášť sa mi páčili nahrávky Fritza Langa ako rozpráva o filmovej réžii ako o jednej duši zloženej zo scenára a hercov. Za takmer 15 rokov vyprodukovali Nemci s Rakúšanmi množstvo, dnes už, legendárnych filmov. Hodnotenie samotného dokumentu je tak niekde v strede, lebo archívnych záberov je kopec, ale je to tak zle zostrihané, že v čase niekoľkokrát rôzne skáčeme, až môžem potvrdiť, že na konci je to jeden guláš. Ťažko uveriť, že dokument robili poriadkumilovní Nemci. (08.02.2017)

Podmanivý, umně sestříhaný a neobjektivní výmarskému filmu, který tuší a předkládá zlo, které nastane, Druhou světovou válku. Dokument sám působí stejně čarovným dojmem jako němý Faustus, o kterém také vypráví. (13.10.2015)

Mal som vopred strach, že budem 2 hodiny sledovať ilustrovanú verziu Bordwellových Dejín filmu. Lenže....počas tohto obdobia sa toho nakrútilo viac, ako nejaké dejiny niekoľko stostranová kniha môže obsiahnuť a mám voči tvorcom úctu, pretože vyhrabali bohvie kde všade toľko obrazového materiálu, až sa tomu nechce veriť. Alebo som málo informovaný a v Nemecku to nie je problém. Počujeme mudrovať Langa, myslím tým že počujeme jeho hlas a to je skutočne na nezaplatenie. Dokument sa nevenuje už nástupu Hitlera, skutočne názov neklame a ja si kľudne pozriem Suchslandové kompletné dejiny nemeckého filmu, ak ho napadne ich niekedy nakrútiť. (13.10.2015)

Siegfried Kracauer napsal v americkém exilu ve 40. letech dva klíčové texty: Propaganda and the Nazi War Film (1942) a From Caligari to Hitler (1947). Tento dokument vychází z té druhé studie. Kromě četných ukázek doplňují komentář tací, jako Thomas Elsaesser nebo Volker Schlöndorff. Dnes víme, že ač byl Kracauer současníkem toho německého filmového zázraku výmarských let, zdaleka neviděl všechno a v době psaní ani neměl možnost si některé zásadní filmy po letech osvěžit. Přesto (anebo právě proto) se jeho text ve své době stal natolik zásadním, že je nutné se s jeho odkazem vyrovnávat až do dnešních dnů.  Dnes není nutné nijak dramaticky souhlasit nebo nesouhlasit, při dnešních možnostech můžeme tento dokument vzít jako jeden z nástrojů, který nás může nasměrovat k dalšímu studiu. #Edisonline (05.03.2022)