Červený kapitán

Ozvučenie katastrofálne,50%filmu som musela mať hlasitosť naplno a aj tak som hovno rozumela,inak by som dala bez debaty plný počet.Výborní herci (o mnohých som ani netušila,že sú tak dobrí) a obzvlášť ma dostala majstrovsky skvelá práca s rekvizitami.Atmosféra neskutočná,z vizuálneho aspektu naprosto dokonalý film.Škoda toho trestuhodne spackaného zvuku. (15.06.2017)

Hokejový fanda by čekal něco o Vjačeslavu Fetisovovi, ale ona to krimi o jednom nepromlčeném zločinu a „restrukturalizaci” StB po sametové revoluci. Příslovečná první rána kapitána je zvolená forma. Depresivní lokace, nápadité kamerové úhly, vlnou veder zalévaný filtr připomínající španělské La Isla mínima, to všechno ze začátku slibovalo na domácí poměry dlouho nevídanou žánrovku s temnou atmosférou. Jenže když se na něco pěkně dívá, neznamená to, že tomu budete rozumět a to v obou významech tohoto slovesa. Člověka odpovědného za postsynchrony by si měl vzít do parády zfetovaný Olda s kleštěmi a letlampou.. (01.12.2016)

Když jsem se o filmu dozvěděl poprvé, moc jsem se na něj těšil. Hlavně na Jirku Kaisera, který zraje jako víno a z estrádního šaška normalizačních televarieté (netvrdím, že jsem se tehdá nesmál!) se stal hercem charakterních rolí. No a konečně jsem měl možnost film vidět. Hned od začátku jsem byl nadšen. Bratislava parného léta roku 1992 byla udělána opravdu skvostně. Tvůrci si dali moc práce se vším tím dobovým vybavením, auty atd.. Skvělá byla ta policejní, ještě žloto-bílá jimž se ze dveří rozpálených sluncem slepoval nápis policie překrývající VB. S nálezem mrtvoly s hřebem v hlavě začíná film dostávat grády a já si moc liboval. I já jsem si asi zde poprvé řekl - sakra dyť ten Suchánek opravdu celkem umí hrát když chce... Bohužel pak film přešel z napínavého pátrání do akčních scén a já chvilkami netušil, jestli nekoukám na nějakou retro Kobru 11. V závěru akčnost graduje a tak tu nechybí přestřelky ani skřípnutý baloňák... To co se tak pomalu a slibně rozjíždělo najednou ke konci strašně rychle skončí a některé věci ani divák pořádně nepochopí. Skoro bych řekl, že film měl krátkou stopáž. Je to škoda, tohle mělo sakra dobře našlápnuto. Bohužel i samotný Kaiser (resp. jeho role) mně tu celkem zklamala, myslel jsem, že mu bude dán větší prostor. Hodnotím velmi pozitivně hlavně atmošku a prostředí, příběh sám chtěl doladit. Dvě zlomené jehly. * * (11.11.2016)

Stalo se něco docela nečekaného – nejvíc se mi z celého filmu líbil výkon Michala Suchánka. Dánova předloha je sice překombinovaný brak, ale je příjemně svižná a vtipné průpovídky v ní vyznívají opravdu vtipně. Redukce děje, k níž ve filmové adaptaci došlo, by byla super, kdyby se při ní nerozpadl rytmus vyprávění. Některé indicie jsou odhaleny příliš brzy a jednoduše, jiné pro změnu vůbec. Ty vyzvracené barvy mě osobně moc nenadchly a službu atmosféře ani dobovosti jsem v nich nenašla, ale dejme tomu. Dabing je tragédie. (12.03.2016)

Čekal jsem pecku, něco famózního, proto jsem teď krutě zklamán, i když dávám "jen" průměrné hodnocení. Styl to mělo, některé vizuální nápady (psací stroj) moc pěkné, ale ke konci už to na mě působilo přestylizovaně, zápletka natahovaná, tak nějak se mi nechce věřit tomu, že by i "v divokých devadesátých letech" mohli detektivové, bývalí Stbáci a ostatní chodit po nádražích, střílet lidi a nemělo to nějakou dohru (zmatek na veřejnosti, další vyšetřování). Herecky dobré, Maciej Stuhr jde ve šlépějích otce, jen mi není jasné, proč někteří čeští herci mluvili česky a jiní srandovní slovenštinou (Finger, Vlasák). Fakt jsem z toho rozpačitej jak blázen, tenhle film vnímám jen jako pokus, uvažuju ještě o jednom zhlédnutí, nebo minimálně o přečtení Dánova románu - ať tohoto, nebo jiného. (18.11.2016)