Réžia:
Tomm MooreHudba:
Bruno CoulaisHrajú:
Brendan Gleeson, Fionnula Flanagan, Pat Shortt, David Rawle, Jon Kenny, Lisa Hannigan, Lucy O'Connell, Paul Young, Grethe MogensenObsahy(1)
V bájnej krajine starých Keltov žije na osamelom majáku otec s dcérou a synom. Život celej rodiny sa obráti hore nohami vo chvíli, keď sa ukáže, že malá dcérka Saoirse je poslednou z tuleních víl. Jedine ona totiž môže piesňou zachrániť všetky rozprávkové bytosti, ktoré premenila na kameň čarodejnica Macha. Po vysoko oceňovanej rozprávke Brendan a tajomstvo Kellsu prichádza írsky režisér Tomm Moore s ďalším kúzelným príbehom v celovečernom filme. Nádherne a tradične animovaný svet keltských mýtov a silné rozprávanie o sile materskej a súrodeneckej lásky vyniesol mladému režisérovi nie len porovnanie s najväčšími majstrami animovaného filmu, ale tiež už druhú nomináciu na Oscara. (ASFK)
(viac)Videá (8)
Recenzie (367)
Dokonalé. Tomm Moore nielenže spojil základne druhy animácie do jedného filmu, ale držiac sa línie akú vytvoril už vo svojej prvotine Brendanovi a Tajomstve Kellsu zabrdol do Írskej mytológie a folklóru a vytvoril podmanivý príbeh o súrodeneckej láske, čarovnosti s odvážnym psíkom, ktorý vie bežať s vetrom o závod, ale sa aj potápať ako správny psopotapač. Hudba je krásna a nesie sa celým príbehom ako lightmotív. Zatiaľ čo v prvom svojom filme stavial do opozície mýtus a históriu, v Piesni mora stavia do opozície mýtus a súčasnosť. Páčilo sa mi ako to ladne prešlo z normálnej poetiky do tej rozprávkovej. Pripomínalo my to Mononoke, keby ju natočili Íry, alebo Oceán na konci uličky od Gaimana. Moore sa vybral inou cestou ako súčasný animovaný mainstream. A hoci som stále fanúšik Disneyho a Pixaru a všetkých tých príšerných fabrík na sentiment a zaujímavý príbeh, neviem sa ubrániť pocitu, že dušou a myšlienkou( aj keď jednoduchou), ale hlavne dobre zvoleným vizuálom, Pieseň mora všetkých prevyšuje. Rozhodne sa teším na Mooreov ďalší počin a soundtrack je povinnosťou. Hlavne na upršané dni. ()
Táto rozprávka sama o sebe dýcha inak ako iné rozprávky (bežných 90 percent) je to aj tým, v ktorých krajinách (krajine) bola vytvorená, ale aj jej "severskou" atmosférou a tiež veľmi peknou animáciou. Dôležité je spomenúť aj krásnu hudbu, ktorá ma tak objímala, že som sa cítil úžasne, ale aj fakt, že táto hudba zvýrazňovala jednotlivé situácie, ktoré sa vo filme udiali (to má hudba asi robiť že?). Príbeh nie je nejaký extra zložitý, ale kto by chcel zložitý príbeh pri rozprávke a nakoniec film má aj nejaké posolstvo, alebo inak povedané má film Song of the Sea zmysel. Takže sám o sebe Song of the Sea nie je niečím úžasným, ale keď som zobral do úvahy všetky aspekty a možno aj mierne momentálnu konkurenciu tohto filmu musím povedať, že kvalitatívne je tento film určite nadpriemer. Koniec je pekný a ničím neprekvapí. Kto chce niečo čo je zároveň pre deti, ale aj dospelých tak túto rozprávku odporúčam (pre staršie deti). ()
Pohádkovější, než The Secret of Kells, ale ne vyloženě pro děti. Tedy - děti u toho vydrží od začátku až do konce, ale nebude to pro ně vyloženě jednoduchý příběh, a to ani, pokud shlédnou dabovanou verzi. Alexandra po otázce, jak se jí líbilo: "Hm." Na druhou stranu si v tuto chvíli pobrukuje na záchodě melodii filmu a Danielka okamžitě zasedla a aktuálně kreslí bílého tuleně. Magický svět funguje a přestože je příběh nekomplikovaný, na konci to emocionálně docela vypálí. ()
Film je natočený zručně, o tom žádná, a těch pět hvězd objektivně si zaslouží. Až se mi nechce věřit, že za tím stojí ten chlápek, co dělal naprosto zmateného Brendana. Asi za to může i jiný scenárista, Will Collins? Každopádně to s tím věřením není až tak pravda - to, co mě vytáčelo na Brendanovi, je tady také, ačkoliv v menší míře. Tedy jistá nekonzistentnost scén a jasný tah na citové vydírání (což mi přišlo přetažené zvlášť u proměněné sovy). Také postavy se chovají stále divně - jak ten podivně odmítavý otec, jehož chování nakonec nedává smysl, tak ta babička z města, která by z fleku mohla být tou sovou, a vlastně i Ben, jehož změny a proměny nálad jsou někdy na přesdržku. Na druhou stranu má film konzistentní, rozjímavou, prostě irskou atmosféru, dobrou hudbu, některé skutečně povedeně animované scény - jak ze samotného putování, tak potom samozřejmě ta závěrečná, má atmosféru, která dokáže pohltit a nepustit, navzdory oněm výtkám. Trochu mi to připomnělo Vodní děti, ačkoliv to je půl hrané, půl animované, a animované daleko hruběji, a také mne ten film držel v podobném napětí. (Ostatně, ona Píseň moře vykrádá třeba i Posledního jendorožce, co si budeme povídat, a nejen jeho). Ale celkový mix je skutečně povedený, poutavý... jen nevím, jestli se na to má chuť podívat někdy znovu. ()
Mám rád pohádky a né že ne i když jich okomentovaných moc nemám. Píseň moře, je jednou takovou, která si svůj komentář mít určitě zaslouží. Irská pohádka, ve skutečnosti mé očekávání daleko předčila. Tomm Moore, jehož pohádka Secret of Kells, byla v roce 2009 nominována na Oscara v kategorii, za nejlepší animovaný film, dávala tušit, že o jejím autorovi ještě v budoucnu uslyšíme. Stalo se a to velmi hlasitě. Pohádka je propletená keltskou mytologii a folklórem, který se mísí s běžnými lidskými tématy. Je prostě nádherná, animace je svěží, plná mnoha tradičních vizuálních motivů. Samostatnou a nádhernou kapitolou, je původní hudba od skladatele Bruna Coulaise a Irské folkové kapely Kila. Ti dodávají příběhu naprostou jedinečnost, úžasnost a genialitu. Pokud máte rádi jednoduchost a krásu zároveň, tak tenhle animovaný poklad, pro vás bude vrcholem letošního roku. ()
Galéria (32)
Fotka © WestEnd Films
Zaujímavosti (16)
- Cù se doslovně ze skotské gaelštiny přeloží jako "pes". Může se také přeložit více specificky jako plemeno bobtail (staroanglický ovčák). (KidWithGun)
- Hospoda, kam chodí Benův otec, se jmenuje "Ó Mórdha". To je irská verze příjmení režiséra Tomma Moorea. (Wolffram)
- Verše na úplném začátku filmu: „Dítě lidské, vyjdi ven, v náruč lesů, vodních pěn! Vílou dej se pohýčkat, neboť v světě víc je nářku, než by se ti mohlo zdát,“ (překlad Věra Klásková) pochází z básně „The Stolen Child“, kterou napsal William Butler Yates. (KidWithGun)
Reklama