Klec na blázny
La Cage aux folles
Il vizietto
Réžia:
Édouard MolinaroKamera:
Armando NannuzziHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Ugo Tognazzi, Michel Serrault, Claire Maurier, Rémi Laurent, Carmen Scarpitta, Luisa Maneri, Michel Galabru, Venantino Venantini, Carlo Reali (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Klec bláznů je název nočního podniku v Saint-Tropez. Hvězdou travesti show je Albín, kterého všichni znají jako Zazu. Už dvacet let žije s Renatem a tento pár je respektován nejen mezi lidmi stejného zaměření. Renato má dospívajícího syna, který mu přijde oznámit, že se chce zasnoubit s dcerou poslance Charriera, jenž svou kariéru postavil na hlásání řádu a morálky. Maminka s tatínkem, což ve skutečnosti jsou Zaza a Renato, musí před rodiči snoubenky nastolit zdání „normálnosti“ a nezpochybnitelné dobové morálky... Komedie Klec bláznů se v sedmdesátých letech stala nejúspěšnější francouzskou divadelní komedií. Dva roky poté ji režisér Edouard Molinaro převedl na filmové plátno s nezapomenutelnou excelentní dvojicí v hlavních rolích: Michelem Serraultem a Ugem Tognazzim. Na divadle byl partnerem Serraulta známý herec a autor Jean Poiret. Tato travesti komedie rázem ovládla i filmové plátno. Klec bláznů byla ve třech kategoriích nominována na Oscara, vyhrála Zlatý glóbus a Michel Serrault získal Césara a Donatellova Davida. (Česká televize)
(viac)Recenzie (75)
Musím začať , že tento film som videl po prvý krát u strýka vo Viedni na VHS. U nás sa moc nehral, dnes sa táto komédia hrá všade - v divadlách na slovensku ( Noga + Skrúcaný), a v nie moc podarenom americkom filme. Ale klasika je klasika. Serrault + Tognazzi sú proste fantastický. Hlavne M.Serraultt. K tejto dvojici sa výborne pridal aj Michel Galabru. Ale jasne najlepšia postava je ten čierny sluha. 80%. ()
Ach....půlka se jich tam převlíká za ženský... ()
Na tento film ma namotala scenáristická účasť Vebera. Jeho filmy doslova žerem a sú výbornou oddychovkou po blbom dni. Klec bláznů je vlastne transvesti show, kde sa kopa homošov prezentuje svojím umením. Ale vôbec to neuráža človeka a dokonca s nimi sympatizuje. Show alebo lepšie povedané kabaret prevádzkuje pán Bardi, ktorý zhodou okolností raz v živote podľahol žene a má s ňou syna. Vychová ho spolu so svojím priateľom Albym. Práve tu sa začínajú ich starosti a humorné situácie. Synáčik sa totiž chce ženiť a jeho vyvolená má za fotra silného moralistu a navyše člena politickej scény. Samozrejme takéhoto zaťa by asi ťažko prijal. Preto vznikajú humorné situácie, kde sa homosexuáli snažia prejavovať ako hetero. Je pozoruhodné, že v 70. rokoch vznikol takýto film. V niektorých krajinách asi všade okrem Francúzska by to možné nebolo. Túto odvahu treba oceniť, ale žiaľ film ma až tak nedokázal rozosmiať ako zvyšné filmy s podtlačou Vebera. O hudbu sa postaral Ennio Morricone, takže tu si človek užije dosýta kvalitného zážitku z tohto elementu. ()
vcelku průměrná záležitost těžící především z "pikantnosti" tématu a skvělých hereckých výkonů, mimochodem - těžko můžu pochopit, že někdo může s takovým stvořením, jaké hraje M. Serrault, (záměrně používám neurčitý střední rod)dlouhodobě žít... ()
Americký remake Vtáčia klietka je 100 krát lepšie zahraný a aj zábavnejší ako tento originál. ()
Výborná komédia plná absurdných momentov a trapasov, pri ktorej sa dá dobre pobaviť. ()
Když to porovnám s tím výletem na kokořín? Když to porovnám s Ptačí klecí musím říct, že vyjmečně americký remake je mnohem lepší, vtipnější a více odsejpá. Hlavně to taky asi bude kvůli hereckému obsazení v americké verzi. ()
Jeden z těch filmů, které sledujete s permanentním úsměvem, který je místy vystřídán nefalšovaným smíchem. ()
Přiznám se,že kdybych se ocitl v Kleci bláznů, asi bych byl stejně vyděšen jako ten nastávající tchán v podání M. Galabrua. Tenhle film kdysi zřejmě bořil mosty mezi námi a jinak orientovanými, s nadsázkou a osobitým humorem nám říká - jsou to lidé jako my. I když myslím, že nic se nemá přehánět a strkat tenhle problém do každého filmu jako se to děje dnes. Ano, je to asi jediný film o homosexuálech, který musím ocenit. A oceňuji jej jako jednu z nejlepších komedií své doby. Na jedné straně zábavní podnik s transvestit show, na druhé straně rodina funkcionáře politické strany, která hájí přehnané morální zásady. Opět excelentní Galabru, zvlášť ve chvílích, kdy je sám přelíčen na ženu, aby unikl dotírajícím paparazziům. O Tognazzim a Serraultovi je pak vůbec zbytečné se zmiňovat. Ovšemže pět hvězdiček.. ()
Klasika, nápad, afekt ... Přiznám se, když jsem se teď po letech na první díl díval znovu, že i teď jsem především v druhé části se u některých scén až styděl v tom dobrém slova smyslu za ty jednotlivé komediální konflikty. Klasika to opravdu je, právě po těch letech a mohu v tomto případě odpustit i to, že ta "komediálnost" byla z větší části postavena na pohledu na homosexuály jako na zženštilé buzny ... 7978 ()
Jako první jsem viděl remake Ptačí klec a ten mě osobně přišel lepší a zábavnější než Klec bláznů.. Ale každý z těchto filmů má něco do sebe Ptačí klec má Williamse a Klec bláznů má Galabrua.. Když vezmu v potas že je tohle původní verze tak si zaslouží stejné hodnocení jako remake... ()
Slabší 3*, tady se zase potvrdilo, že není dobré z divadelní hry udělat film, několikrát jsem se usmála, ale to je na komedii sakra málo. ()
"Hodně štěstí, zrůda odchází..." ()
Na svou dobu jistě velmi odvážný, navíc....skvěle zahraný film o dvou stárnoucích homosexuálech, kterým zkomplikuje život jedna připravovaná svatba. Nemohu se ale ubránit srovnání s americkým remakem z roku 1996. Kdyby američani nenatočili "Ptačí klec", tak by pro mě byla "Klec bláznů" nejlepší komedií na dané téma. Ale "Ptačí klec" je na světě a je prostě lepší. ()
Jedním slověm VÝTEČNÉ! Nejprve jsem viděla americký remake a teprve potom tenhle francouzský originál. Který je lepší? Nevím, jeden za 18, druhý bez dvou za 20. V dobrém. Takže stejně jako bráškovi z Ameriky dávám 5 hvězdiček. ()
Pro mne lepší než Ptačí klec...víc jsem se bavila ()
Tohle neříkám často, ale americký remake mě bavil víc, tady je spousta fórků nedotažených, ()
Francis Veber a Edouard Molinaro jako scénáristé (dle původní divadelní hry) jsou zárukou perfektní zábavy. Když k tomu přidáte herecké výkony " all stars" Tognazziho, Serraulta a Galabrua, není co dodat... ()
Herecké výkony byly úžasné, zejména Ugo byl k sežrání, ale načasování vtipů je strašně rozvleklé a většinou se to rozplizne do ztracena. Musím říct, že u Ptačí klece jsem se bavila mnohem víc. Prostě režie to kazí, zřejmě poplatná době vzniku. ()
Vždycky říkám, že divadelní a filmové verze se od sebe mohou hodně lišit a kdo ví v tomto případě. Film se mi ale nelíbil až tolik. Hlavně zapojení Michela Galabru komediálnosti pomohlo, protože je šokovaný výraz, překvapení či výraz odporu stojí za to. I tak už ale 70. leta, a vlastně jejich konec, byl natolik otevřený, že se i podobná témata mohla dostat na přetřes. Nevím, zda ještě o 10, 15 let dříve by si na podobný film tvůrci troufli. A co je nevětší paradox? Že dnes by naopak podobný film ani vzniknout nemohl bez nálepky xenofobní, hanlivý, dehonestující apod. Tvůrci si každopádně dali záležet na kostýmech a kostýmní práci obecně. Postavy se převlékají a i v tom je část zábavy. Vcelku slušné jsou i dialogy. ()