Klec bláznů

Pro úctu k francouzským komediím jsem neváhal a Klec bláznů zkusil. Až pak jsem zkoumal děj, který mě po prvních minutách minimálně dost překvapil. Pořád si ale myslím, že tenkrát takový děj musel rozbouřit davy, dneska se nad tím už ani nezamýšlíte. Jen škoda, že na scéně nebyl více Michel Galabru (kvůli kterému jsem film vlastně pustil), protože kdykoliv byl na scéně, tak z toho byla cítit ta klasická francouzská komediální škola. Hlavně poslední půl hodina byla neskutečná. Do té doby mi to ale na francouzské poměry přišlo celkově slabší. Byť prostředí Saint-Tropez bylo hodně příjemné sledovat a nejednou jsem si u něj vzpomněl na Četníky. (02.09.2022)

Na 70. léta to nebylo špatné a určitě to bylo poměrně odvážné. Vše ale velmi, velmi teatrální a ještě více klišovité. Pitvořivé parodování homosexuálů a transvestitů (nejen) prostřednictvím ústředního páru a jejich služebné/ho už dnes vyznívá spíše trapně. Mladík a jeho snoubenka jsou zase naopak neslaní nemastní. Co se mi líbilo: scéna v kavárně; návštěva Renata za biologickou matkou syna; postoj Renata ke své identitě, a vůbec jeho jeho postava jako taková, odlišná od ostatních a zachraňující tak aspoň zčásti celkovou nekorektnost ztvárnění. Na DVD bych si tenhle film nekoupila, ale když půjde v TV, klidně se podívám znovu. (22.03.2015)

Musím začať , že tento film som videl po prvý krát u strýka vo Viedni na VHS. U nás sa moc nehral, dnes sa táto komédia hrá všade - v divadlách na slovensku ( Noga + Skrúcaný), a v nie moc podarenom americkom filme. Ale klasika je klasika. Serrault + Tognazzi sú proste fantastický. Hlavne M.Serraultt. K tejto dvojici sa výborne pridal aj Michel Galabru. Ale jasne najlepšia postava je ten čierny sluha. 80%. (07.12.2006)

Ve své době jistě dosti kontroverzní komedie, ač asi ne tolik ve Francii a Itálii jako v jiných státech (třeba ve Státech). Jen jsem měl dojem, že se tvůrci příliš spoléhali na pitvoření afektovaných homosexuálních figurek, které ve skutečnosti nebylo ani trochu vtipné. Celý film směřuje ke konfrontaci mrzoutského ministra uctívajícího konzervativní morální zásady s rodinkou s ne zcela vyjasněnými otázkami sexuální orientace, bohužel osmdesátiminutové čekání na ohňostroj vtipu upozadnilo samotný střet. Co si naopak zaslouží vyzdvihnout jsou přesné herecké výkony, ucházející kamera a odvážný přístup ke zvolenému tématu. 60% Zajímavé komentáře: Oskar, bloom (19.11.2006)

V některých filmech prochází konkrétní postavy určitým vývojem. Tohle je případ filmu, kde jsem tím "vývojem" procházel spíše já v roli diváka. Od pocitů drobného otrávení, přes rodící se záujem o vybranou dějovou linku až po značné zalíbení a pocitů velké spokojenosti z dobré zábavy. Samozřejmě to hodně souviselo i s vývojem děje filmu a zopakovalo se to snad úplně stejně jako když jsem viděl před půlrokem americký remake Ptačí klec. Obě verze jsou totiž dějově téměř identické a sledovat travesty show mne nebavilo stejně jako některé polotrapné incidenty jednoho homosexuála s druhým transvetitou. Naštěstí těch travesty oproti novější verzi bylo zde výrazně méně a drobné plus vyniklo o něco zajímavějším ztvárněním linky s poslancem a jeho dcerou zamilovanou do kluka ze sexuálně atypické "rodiny". Nedokázal jsem si představit, že mne někdo v roli přísného patriarchy může bavit víc než Gene Hackman, ale připadalo mi, že Michel Galabru tady vnáší do dění mnohem víc dramatu. Samozřejmě mu v tom hodně pomáhá temná stylizace scény poslancova bytu, která dává více vyniknout i tísnivým pocitům dcery v tomhle obklopení (a teprve okolité příhody jako např. lezení po žebříku před novináři dodávají tomu punc komičnosti), což tvoří nakonec působivý kontrast k paralelnímu (spočátku prvoplánově bláznivému) ději z podniku La Cauge aux Folles. Od vzájemného shledání a osudové večeře pokračuje zábava v skvělém stylu, která opět zafungovala, ač už jsem klíčovou pointu předem znal. Konec dobrý, všechno dobré? Po menší úvaze se nakonec k čtyřem hvězdičkám pro dnes již klasickou komedii (na svou dobu určitě dost odvážnou) přikláním. 70% (21.04.2020)