The Last of Us

Solidní a velmi věrné. Není divu, že The Last of Us je pro mnohé dokonalá adaptace. Neil Druckmann v čele, Pedro Pascal a Bella Ramsey skvěle sedící do hlavních rolí a prostředí tak autentické, že je od toho herního skoro k nerozeznání. Není tak asi potřeba opěvovat to, co ostatní napsali již mnohokrát. A tak spíše shrnu své problémy, jež mi brání v udělení pěti hvězd. Při natáčení adaptací (nejen) podle videoher tvůrci vždy stojí před otázkou, jak moc se původního materiálu držet. The Last of Us se snaží být hodně věrné, přesto však mnohé změny provádí. Já osobně většinou změny vítám, protože mám možnost alespoň zhlédnout novou variantu příběhu. A menší příběhy (například v podobě epizody Long Long Time) fungují perfektně jako střípky, které nám skládají pohled na tento post-apokalyptický svět z jiného úhlu. Seriál má podobných odboček mnoho, což však bohužel trochu osekává hlavní dvojici postav. Nerad většinou srovnávám s předlohou, tady se tomu ale zkrátka nevyhnu. Přeci jen se jedná o adaptaci příběhu plného emocí, který v roce 2013 uchvátil neskutečné množství hráčů a mnohé donutil koupit si herní konzoli. A tím, že jsem byl jedním z nich, cítím, že ve hře ten vztah ústřední dvojice fungoval zkrátka lépe. Díky tomu, že tam nesledujete nikoho jiného, působí přerod Ellie z pouhého nákladu na takřka dceru plynule a uvěřitelněji. V seriálu je navíc znatelná změna u finální scény s Davidem, jež má být jedním z nejsilnějších momentů, a zde celé to společné propojení tak trochu sráží. I finále působí trochu méně uvěřitelněji, protože Joelova neohroženost tu není kvůli minimu akčních scén pořádně prodána. A přitom by stačilo zkrátit zmíněné příběhové odbočky a ještě trochu prodat to, v čem hra exceluje. (17.03.2023)

Opět názorná ukázka skvělé adaptace. Už po druhé epizodě je asi jasné, že The Last of Us je (stejně jako například Arcane či Cyberpunk) ukázkou toho, že tvrzení, že adaptace videoher se nikdy nedaří, už zkrátka neplatí. Nejen že jsou tu perfektní pasáže, kde například u prvního představení clickera nechává seriál neznalého diváka v napětí, zatímco hráči se už vyloženě těší, až clickera uvidí, ale zároveň veškeré změny spíše prospívají zvolenému médiu. Například rozhodnutí poupravit finální část epizody týkající se Tess tu zkrátka dává smysl a nese se více v duchu toho, co jsme právě viděli, a závěr tak nepůsobí zbytečně překombinovaně. Na druhou stranu mám k této epizodě i nemalou výtku, a to její úvod. Zatímco u první epizody byl delší začátek dobrým způsobem, jak diváka nechat trochu sžít se s postavami, zde nedostáváme naprosto nic relevantního. A přestože se jedná o perfektně natočenou pasáž, akorát diváka okrádá o hlavní linku, kde se vše pomalu začíná dávat pořádně do pohybu. (25.01.2023)

Skvělá epizoda, problém je kontext. Finále The Last of Us v podstatě přesně adaptuje svou předlohu. Bohužel epizodě značně ubližují určité aspekty samotného seriálu. Varuji rovnou, že mé zhodnocení se neobejde bez spoilerů. Už během seriálu jsem měl pocit, že příběhové odbočky trochu nabourají vztah mezi Joelem a Ellie a nebude tak dostatek času na vyobrazení rodičovské role Joela vůči Ellie, kterou má divák na konci cítit. A bohužel se ukazuje, že tomu tak je. K Ellie jsem ani zdaleka neměl tak silný vztah, jako tomu bylo ve hře. A přestože je finále velmi silné, ty emoce ve mně vyvolává spíše to, že znám právě tu herní Ellie a herního Joela. Provedení scény, kdy se Joel musí probojovat přes celou základnu Světlonošů, také není úplně na místě. Dlouhé pomalé záběry, kde by měla být cítit spíše hektičnost a strach o život Ellie, nefungují také z důvodu, že Joelovo drsňáctví nebylo ani z poloviny tak dobře prodáno, jako ve hře. Jak jsem zmiňoval, nejedná se přímo o problémy epizody, ale spíše toho, co ji předcházelo, proto mé hodnocení zůstává poměrně vysoké. (19.03.2023)