Červené pole

Na jednu stranu propaganda, dost jasný námět, kdy prakticky není problém odhadnout co se stane. Jenže máme tu hyperestetické vizuální zpracování, ze kterého moje srdce jásá a nemůže si pomoct dát za čtyři. Protože zde uvidíte mnoho nezapomenutelných scén a Zhang Yimou uměl pracovat svým typickým vizuálním stylem už i u prvního filmu. Jako klad beru obsazení Gong Li i ten masakrózní závěr, ze kterého tuhne krev v žilách. (29.06.2009)

Jako komedie to nefunguje, protože vtipy jsou patrně určený publiku po lobotomii (opilýho nápadníka hodili do kádě, z níž mu koukají nohy, kterýma kýve sem a tam, no to je ale bžunda, asi mi smíchy praskne bránice). Romantiku v únosu a borderline znásilnění taky nevidím. Jako drama to taky nefunguje, protože přerod z vesnické pohody do válečnýho pekla na zemi je strašně zkratkovitej, mechanickej a komunistická agitace z toho cáká velmi itenzivně a nepříjemně. Otravný písničky tomu nepřidaly. Ve výsledku jsem se střídavě nudil, vyvracel oči nad dementníma slap-stick vtipama, skřípal zubama nad propagandou kolektivního zemědělství a z frustrace si opakovaně kladl otázky jako proč při nalívání té červené břečky vždycky půlku vycákají bokem, když je to jejich jedinej zdroj příjmu, proč oblíkají malý děti zásadně od pasu nahoru a jak odlišná musí být kultura, ve které nachčiju ženě do vína, následkem čehož se ona zhroutí jako pytel brambor, nechá se ojet a zamiluje se do mě. Ne, tenhle film jsem fakt nedával. (19.08.2022)

Před pár dekádami se v historické vědě začal prosazovat "vyvážený" přístup ke světovým dějinám. V kontrastu k přístupu který věnoval pozornost především Západu. Taková změna pohledu je vítána, ale vedla k opačnému extrému: spousta lidí uvěřila, že až do 17. nebo 18. století nikoli Evropa, nýbrž Čína (či dokonce Indie) byla nejvyspělejší. Však Číňané přece vynalezli papír, tiskařský lis, střelný prach, porcelán, apod. --- Je to omyl. Posledních tisíc let patřilo bezpečně západnímu křesťanstvu a Východ stagnoval. Čína díky své velikosti a vysokému zdanění dokázala vytvořit divy světa, ale běžný Číňan žil stále ve stejně primitivních podmínkách jako před tisícem let. A tedy i v tomto filmu, jehož děj se odehrává ve 30. a 40. letech 20. století, vidíme materiální a duchovní kulturu, za jakou bychom v Evropě museli putovat až někam do raného středověku. --- Přeskočit staletí není tak snadné. I když se Číňané bystře naučili vyrábět krámy, mají ještě předlouhý kus cesty před sebou. S filmařským nádobíčkem zacházet umějí, ale jejich příběhy jsou na umělecky velmi slabé úrovni. Zdánlivě to vypadá jako osobité vnímání světa, protože je to exotické. Ale nenechejme se tím mýlit - co v tomto filmu vidíme je primitivní příběh primitivních lidí. (12.09.2015)

Tento film ma chytil od prvých minút. Prevážanie nevesty na nosidlách podľa miestneho zvyku až do domu ženícha je sprevádzaný neustálym spevom nosičov, ktorý robia všetko preto, aby na tú cestu nevesta len tak skoro nezabudla. Film spočiatku funguje hlavne ako love story s troškou humoru, neskôr ako rodinná dráma z chudobného regiónu, ktorých živý výroba a predaj vína. Pobaví srandovná scéna vyprášenia milenca metlou. V poslednej tretine s príchodom japonských vojsk to už prejde do poctivej, drsnej drámy so smutným koncom. Vzhľadom na vývoj príbehu som vôbec nečakal takúto vojnovú koncovku, pretože som netušil, že to má niečo spoločné s vojnovým žánrom. Celkovo ide o veľmi kvalitnú drámu, ktorá trochu dvíha úroveň čínskeho filmu, ktorý je u nás prezentovaný hlavne akčným žánrom. 80%. (01.12.2011)

Zvláštne rozprávanie vnuka o príbehu jeho starých rodičov. Nie že by to nebol príbeh, ktorý by stál za vyrozprávanie, no na rozdiel od sympatickej starej mamy, dedo moc sympatií nevzbudzuje, väčšinou sa chová ako riadne hovädo a dlho som nechápal, prečo mal jeho vnuk chuť sa o to s niekym podeliť. Trochu inú príchuť to dostane v záverečnej pol hodinke, kedy nastúpia na scénu Japonci a brutálnejšie scény. No aj tak mi z tohto filmu ostane v hlave len jedno - ak chcete mať dobré víno, tak doňho naštite. :) (16.01.2019)