Zavěste červené lucerny

Chtelo by se mi napsat typicky tragicky film Yimou Zhanga, ale zase jsem jich tolik nevidel, abych mohl generalizovat. Cely film se odehrava v asi 7 ruznych interierech (vcetne jedny strechy) nejakyho papalase, kterej si poridil ctvrtou manzelku. Kazdy den se rozhodne, se kterou stravi noc a dostane benefity (masaz nohou, vyber jidelnicku) a zbytek je povl, coz nuti vsechny pleticharit proti ostatnim. Vystrednost cinskych historickych filmu se zde skloubi s mocenskym soubojem tri manzelek (ta ctvrta nejstarsi uz je biologicky ze hry) a prave to dodava filmu na zajimavosti. Ktera z nich vyhraje neprozradim, ale je to Yimou, takze to rozhodne neni citelny Hollywoodsky skvar! (19.09.2018)

Lidi si vymýšlejí pravydla, aby se jim líp žilo. Lidé si vymýšlejí zvyky buť, aby se bavili a udělali svůj život zajímavější nebo aby zahnali zlé duchy, když jsou pověrčiví nebo pro sblížení mezi sebou, což koresponduje s tou zábavou. Ale zvyk červených lampiónů a masáží nohou postrádá na smyslu. Pokud pán chce klid domova a v klidu si užívat se svými ženami, což si myslím, že tenhle chlap chce, proč tedy vymýšlí zvyky, které znesvařují jeho ženy. Proč si mezi nimi prostě nevybere každou noc tu, kterou chce bez zbytečných okolků, které vkládají lidem do hlav myšlenky na pletichaření. Vůbec mi nevadí lidská povaha, ta je tady celkem důvěryhodná, já mám rád lidi takové jakými jsou. Další věc: Kdo by chtěl bydlet v takovém prázném domě. Holé zdi, sem tam nějaké zdobení, hlavně pod střechou, ale to je vše, dokonce ani dveře nemají a to už Číňané měli. Jaká tam musí být zima, když vás od sněhu dělí jen závěs. Proč mají problém nechat umřít služku, že by lidé řekli, že jí nechali umřít. Přitom potom bez obtíží zabijí manželku. To si jako nikdo nevšimne. Jinak poslouchat tu hudbu byla úplná rozkoš. Chyběla mi tu ta čínská propracovaná scéna a rekvizity. Ale jinak byl jsem několikrát překvapen, jak se věci vyvíjí. (03.09.2013)

Velmi zajímavý, potemnělý a přitom barvami hrající pohled na ženy a zároveň velmi klaustrofobická a tíživá alegorie. Yimou Zhang dokázal spojit tyto dva prvky do jednoho krásného filmu, jehož největší devizou jsou nádherné záběry. Tak nádherné a souměrné kompozice jsem už dlouho neviděl a nejspíš taky dlouho zase neuvidím. Herecké výkony jsou zde sice velmi umírněné, ale opravdu výborné. Zvláštním prvkem je pak tradiční hudba, která mi učarovala a pomáhala v době, kdy té statiky a nehybnosti bylo moc i na mě. (19.03.2011)

Upřímně? Čekala jsem jiný konec. Což vám asi moc neřekne a to je dobře. Já toho o asijských tradicích moc nevím, takže nemohu soudit, jaká pravidla tam mohou fungovat, ale věřím, že něco takového se může dít a nebylo by to vůbec překvapivé. Je s podivem, jak se vyvíjí hlavní hrdinka, v tomhle bodě tvůrci trochu překvapí. Zároveň příběh odehrávající se prakticky v jednom domě, s málo herci a bez okázalé výpravy budí tak realistický a vážný dojem, že se o díle nedá říci nic jiného, než že je povedené. Jedna z dalších šikmejch lahůdek. (19.01.2013)

3* podle zdejšího hodnocení to byla sázka na jistotu, která u mě tentokrát nevyšla. Nevím, zda za to může, že asijskou kinematografii můžu jen výjimečně a nebo atmosféra nebyla pro mě dostatečně přitažlivá a tak jsem si asi nejvíc užíval jeho výtvarnou stránku. Příběh byl sice dobře vystavěný, ale pro mě byl předvídatelný, protože jinak to ani nejde, když jsou podstatné svobody omezeny hluboce zakořeněnými tradicemi a tím smysluplný vývoj pro lidskou osobnost je silně potlačen. A není divu, že se ozvou skrývané povahové rysy jednotlivých žen bojující o moc. Zajímavý film, ale nemám důvod ho doporučovat, či se k němu vracet. Proto jen tři hvězdy. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (27.09.2020)