Olive Kitteridgeová

Baví mě, jak se k těm nejlepším věcem dostávám úplnou náhodou. Několik posledních dní jsem se věnovala filmografii Zoe Kazan a narazila jsem na tenhle poklad. Po mojí nejmilovanější Mildred Pierce je tady HBO Miniseries s další ženou v hlavní roli. Olive Kitteridge. Navenek zlá, cynická a bezcitná, uvnitř milující, citlivá a empatická. Přesně jako já, haha. S dost velkou pravděpodobností jsem téhle minisérii propadla právě proto..ale ne. Je to prostě 'objektivně' zcela výjimečné dílo, které vzalo mých seriálových TOP 10 útokem. “She didn't like to be alone. Even more, she didn't like being with people.” (22.02.2015)

Krásne natočená dráma o živote. V súčasnosti naozaj klenot všednosti medzi všetkými nadupanými super seriálmi, ktoré sa predbiehajú v snahe šokovať a byť bezkonkurenčne originálnymi. Odrazu pozeráte niečo, čo je oproti nim mimoriadne pomalé a zaobíde sa to bez akýchkoľvek efektov. Sledujete príbeh jedného bežného manželstva prekonávajúceho bežné problémy. Seriál rozpráva o radostiach i tragédiach svojich hlavných hrdinov láskavo a empaticky a s takou úprimnosťou, že má jeho výpoveď väčšiu silu ako všetky efekty hypermoderných seriálov dohromady. (16.10.2019)

Mám rád McDormand. Odjakživa. Vydržel jsem se kvůli ní koukat na detektivky i na špatné filmy. Rád se na ni dívám. Mrzí mě, jak zestárla, ale oči tam pořád jsou. Stárne rozhodně s větší grácií, než řada jejích nešťastných vrstevnic (Isabelle Adjani). Tenhle seriál má několik zásadních slabin - jednak je to samotný formát - možná je to můj předsudek, ale seriál jako takový JE pokleslý. Pokud se snaží o Umění, měl by tu pokleslost reflektovat, bojovat s ní - jedno v jaké rovině. V tomhle je naopak příliš cítit snaha o nekonfliktnost - trošku sázka na retro, trošku na prostotu, na krásu kamery (co ji dnes nemá), na digitální efekty, na temnotu. Blockbuster pro citlivější diváky HBO: najděte si a vyberte to své. Nejlíp co nejvíc z vás - takže zase prachy. A pak: dobré filmy nám říkají, kdo jsme. Tenhle seriál nám vtlouká do hlavy - jste neurotizovaní lúzři, ale máte svou hloubku - stejně jako postava Olive synkovi. Ale máme ji? V té snadné slitovnosti s divákem nenacházím moc pohyb vpřed. Co mi ale vadí nejvíc je přítomnost nejméně jedné mrtvoly a několika psychických poruch v každém dílu: v tom spatřuju úlitbu té nejlacinější américké dramaturgii, kterou jsme samo po těch letech všichni prodchnuti (hvězdu za to, že hlavním hrdinou není "policajt a děvka" anebo nějaký hodně sexy vrah anebo upír z fitka do půl těla)... Ono totiž - co by jinak pro konzumenty TV šarád hýbalo dějem, že? Výdobytky evropského kina, kde se nemusí vraždit a stačí pozorovat - třeba i ty staré lidi - to na konzum po práci večer nezavání vzrušením - byť přes sklo obrazovky. A tak si jdu radši zas pustit jako seriál nějakého Rivetta, hehe. (10.01.2015)

Kousavá Frances patří mezi to nejlepší kousavé i nekousavé co jsem v seriálech viděl. Můžete jí nenávidět, litovat, mít rádi.. v jakémkoli pořadí tyto pocity vůči ní můžete prostřídat. McDormand je naprosto úžasná a Jenkins s Murraym (i když ten mnohem menší dobu) okolo ní krásně "tancují". Dokonalé drama. (30.07.2016)

Plná palba především z důvodů, které se ani nehodí vysvětlovat. Především, je to způsob jak poddat vyprávění příběhu v rozmezí 25 let, ve čtyřech hodinách, tak aby to zůstalo celistvé a koukatelné. Naléhavost jedinečnosti, mě doběhla až na konci druhé dílu a už mě nepustila. Další famóznost je ve vyrovnanosti emocí, tím chci vyzdvihnout absenci, prvoplánových citovyděračských momentů. Cholodenko to chytla tak jak měla a z ruky se jí to nevyvlíklo. Plnou palbu potvrzuji herecké výkony a ten klarinet. Scéna při přepadení pohotovosti je fenomenální delikatesa u které jsem se smál...né komikou, ale otevřeností a úžasem, nad jejím vymyšlením. Jo a Bill Murray tu opravdu hraje jinak, než jak jsme na něj zvyklí za posledních pár let. (01.05.2015)