Hana a jej sestry

Woody Allen ponúka ďalší kus zo svojho vytvoreného sub-subžánru pohodovo-dramatická, mierne dejová, epizodická romantická komédia (dramédia) pre pokročilých duchom aj vekom. Takže zase to príjemne plynie, Allen nás dostáva do svojho módu špecifického stavu mysle, obklopuje nás známymi tvárami až po veľké hviezdy, ponúka nám rodinné večierky, britké kúsavé a zároveň milé dialógy a samozrejme sex. V tomto prípade v podobe nevery. Veci sa menia, dramatizujú, potom zase dostávajú do normálu, nikto to nechápe a všetci sa im poddávajú. Nikto im ale nechápe a s touto myšlienkou nám dáva Woody dobrú noc. Ďalší večer nám porozpráva zase niečo podobné. (07.11.2014)

Další Woodyho krásný film.Sice se znovu nedokázal vyrovnat Annie Hallové,ale přesto se mi líbil hodně.Nejlepší je samozřejmě samotný Woody v roli hypochondra Mickeyho.Skvělý je tady i Michael Caine a prakticky všichni ostatní.A k tomu krásný,nevlézavý happy end.Určitě jeden z nejlepších Woodyho filmů. 90 % (28.08.2009)

To co Woody Allen v 70. a 80. letech v kinematografii předváděl sand už hraničí s nadliskými schopnostmi. Hana a její sestry je jednodše geniální film, protože jeho hrdinové jsou velice reální a hlavně díky tomu i směšní zároveň. Takový Elliot Michaela Caina, jakoby vypadl ze skutečného života, Jeho postava která pobaví více než, ale zároveň i vyděsí. Není to zrovna sympaťák, ale to jen proto, že je reálný. Nebo malíř, jehož ztvárnil Max von Sydow, to je prostě úžasné. Ale nemá cenu jít po postavách, protože každá z postav filmu má svoji hloubku, dramatičnost i směšnost. A bonusem navíc, ozdobou filmu je Woody Allen, který snad opravdu hraje sám sebe. A něketeré repliky ve scénáři, jsou dokonalé, protože jsou to velice vtipné a zároveň chytré glosy. Opravdu geniální záležitost. (18.02.2011)

Kdybyste měli zkouknout z celé Woodyho filmografie jen jediný kousek, pak by to mělo rozhodopádně býti právě tohle typicky hořkosladké "sesterstvo putovních partnerů". Nenapadá mě totiž film, ve kterém by slovem i písmem zdatně vládnoucí židovský klarinetista Allan Konigsberg natolik obratně propojil a rozpohyboval všechna svá zamilovaná témata, jakými bezesporu jsou láska, smrt, bůh, ženy, hypochondrie, nevěra, smysl života, náboženství, New York, jazz a bratři Marxovi. A krom jiného taky krásně ukázal, jací alibističtí a přizdiseroucí slaboši a vychcánci dokážou být pánové tvorstva ve své emocionální nahotě. Sám Allen o tom jistě ví své, když po Diane Keaton (a řadě dalších) pustil k vodě i éterickou Miu Farrow a pojal za choť jejich adoptivní dceru... :-) (10.07.2012)

Nezvykle optimistická a příjemná allenovka, kterou řadím určitě mezi pět nejlepších Mistrových děl. Všechno je tady tak lahodně vyvážené, nemá cenu kohokoliv nebo cokoliv vyzdvihovat. Musel bych chválit všechny a všechno nebo nic... Ani se mi nechce věřit, že jde o film budoucího autora Manželů a manželek... (10.12.2005)