Druhá šanca

Velmi depresivní...kruté, ale i lidské, i když na příběhu je dost vidět ženský pohled na věc. Každopádně celkově je nepřehlédnutelná dánská tvůrčí škola, která nabízí precizní, jemnou režii a excelentní způsob vyprávění (počáteční retrospektiva vynikající) a skvěle gradující děj. Nicméně na pilu se zde tlačí tak, že mé čtyři hvězdy řadím k těm slabším. (17.02.2018)

Typická severská a velmi chladná atmosféra, doplněná skvělým obsazením, s dějovou linií, na kterou se hodně těžce kouká. Vážně, několikrát sem chtěl kousek filmu přeskočit, protože všechno je tak pomalé, a já měl blbé tušení, že se stane něco špatného. A to tušení člověka užírá a svírá a doslova sem se musel protrpět ke konci. Což na jednu stranu nemusí být na škodu, ale prostě mi to moc nesedlo, nechtěl sem takhle trpět. Naštěstí si tvůrci krásně pohlídali předvídatelnost, a nabízejí tak hodně nečekané zvraty, které tak i přes pomalé tempo udrží divákovu pozornost. 70% (29.03.2016)

(7,5/10). Skandinávci prostě umí tyhle mrazivé a vyhrocené thrillery. Tento film je tím jasným důkazem. Sice je to místy až moc neuvěřitelné a přes čáru a lidská hlava to jen těžko vezme, ale funguje to. Herci hrají parádně a je to film ideální na sklouznutí do deprese. Mám rád tyhle filmy, ale jednou se jich asi přejím, protože už tady se mi zdálo, že to ne mě nepůsobí tak, jak by mělo. Ale možná je to jenom tím, že jsem zrovna na tento typ filmu neměl náladu. (01.01.2021)

Dogma 95 opět boduje a je z toho hodně slušné drama, které není hezké ve smyslu pozitivních pocitů, ale zato je pěkné z pohledu herců, režie a scénáře. Ne, že bych tenhle typ filmů vyhledával, ale občas (když se podaří) je to příjemné zpestření. Víckrát se k tomu vracet nemusím, ale kvalitní zážitek to rozhodně byl. 80% (31.07.2017)

Susanne Bier vztahové drama natočit prostě umí, což dokázala již v předchozích filmech. Snad každému rodiči, ale jistě více matkám, z tohohle filmu muselo být hrozně zle. Neskutečně zkrušující a tvrdě depresivní film o složitosti rodičovské morálky, lítostivých chyb, hrozných ztrát a o tom, jak tenoučká je čára mezi správným a špatným. Kdykoliv se film jakžtakž usadil, přišel šílený úder a já to snad ani nechtěl dokoukat. Taky vychovávám malé dítě a upřímně, nikdy v životě nechci tohle zažít. Každopádně tahle další dánská thrillerová supertrefa do černého, se starými známými Kaasem, Thomsenem a Nikolaj Coster-Waldauem vykouzlila srdcervoucí příběh s emocionálně vyčerpávajícím koncem. Třemi hvězdičkami zřejmě hodnotí zdejší bezdětní, já v tom i přes menší chybičky vidím nejvyšší hodnocení. (02.07.2015)