Varšavské povstání

Film mal vysvetliť Varšavské povstanie, ktorého pojem a zmysel mimo Poľska je neznámy a takmer nepochopiteľný. Hľadal sa vinník tohto neskutočného masakru, veď len Poliakov tu zahynulo viac, ako 200 tisíc ku 10 tisícom nemeckých vojakov. Varšava bola úplne zničená. A aký to malo zmysel? Poľská podzemná armáda sa spoliehala na Spojencov, neuspela (eufória z dňa D a z oslobodenia Paríža bola zbytočne silná). Nechcela, aby Stalinove jednotky oslobodili Varšavu (obávali sa povojnového vývoja), spoliehali sa sami na seba, pochopiteľne so zlým úsudkom. Tých pár vojakov, ďalej mládež, ženy a deti nemohli byť vojnovým partnerom nemeckej armáde. Vydržali 63 dni. Keď bolo najhoršie, chceli pomoc od Stalina a ten už bol hluchý a slepý. Toľkoto k stručnej histórii. Niečo k filmu, ide o celovečerný dokument z pozície dvoch bratov kameramanov. Rozpráva veľmi jednoduchým spôsobom, sugestívne aj preto, že mnohokrát ozrejmuje situáciu pre medzinárodného diváka o tomto povstaní. Iná situácia je pre Poliakov, pre nich išlo o povstanie nesmierne dôležité z politického ale aj vojenského hľadiska a pokúšajú sa ospravedlniť tie zbytočné obrovské straty na životoch. Pre znalca vojnovej histórie, zbytočne. Takže z celého filmu mám zmiešané pocity a s komentára vo filme som zhrozený. (07.09.2016)

Autoři tohoto ojedinělého projektu vzali po 70-ti letech autentické záběry natočené šesti filmovými štáby během Varšavského povstání. Záběry byly v příšerném stavu, takže nejdříve byly zrestaurovány, pak pospojovány do filmového příběhu, načež byl obraz kolorován a doplněna zvuková složka, tedy kromě hudby a ruchů hlavně komentář dvou hlavních hrdinů, našich filmařů, ale také hlasy desítek dalších postav v záběru. Nedá se na to nahlížet jako na dokument, takže bych se asi klonil k autory udávanému non-fiction válečnému dramatu. Při vší té práci jsou závěrečné titulky delší, než kdyby to v roce 2014 natočili celé znovu. ;-) (23.03.2015)

Neuvěřitelně působivý a opravdivý, i přestože je to natočený částečně z inscenovaných záběrů (natočených tehdy polským centrem propagandy, hlavně z technických důvodů). Jak řekl můj kolega: "Poláci přesně vědí, kam v Evropě patří." A zde je to sakra dobře vidět. Původní záběry prošly procesem kolorování (skvělej tah!), chytrym sestříháním a kreativním dabingem, vytvořivším ucelený příběh; Muzeum Varšavského povstání dokonce požádalo pamětníky o identifikaci lidí ze záběrů. A výsledkem je něco fakt neuvěřitelnýho. Přímo se nabízí srovnání s Městem 44, resp. vazba na něj. Z obou filmů cítim snahu zobrazit polskou národní hrdost a cit k historii Polska, z každýho trochu jinak, ale podobně výrazně. 100% (19.07.2015)

Autentické záběry doprovázené neautentickým komentářem, který vytváří univerzální drama běžných lidí ve válce. A je to hodně emotivní. Začíná se legráckami a kašírovanými záběry, pak se zobrazují boje, ranění, mrtví, hromady mrtvol, hroby….. Z naděje se stává beznaděj a pak opět nepatrný záchvěv naděje. Forma fiktivního dokumentu s reálnými záběry našla přesně to správné místo, aby se dotkla každého diváka a zasáhla ho silou, která ho téměř přenese do bombardovaných ulic Varšavy. Není to tak dávno a byli to lidi jako my. SHRNUTÍ: A kur…nik! (22.08.2018)

Unikátny dokument, kde ale nie je vždy jasné, čo je dokumentárny materiál a čo je dohrané súčasnými hercami. Tak trocha chaos, aj keď hodnotný. Poľské povstanie bolo najväčším protinacistickým povstaním v Európe s obrovskými stratami a tu je treba Poliakov pochváliť, že od začiatku do konca proti náckom bojovali a kolaborácia z ich strany bola veľmi vlažná. O všetkom svedčí výrok Hansa Franka: "Keď som bol v Prahe, videl som všade rozvešané plagáty oznamujúce popravu siedmich Čechov. Hovorím: Keby som mal dať vyvesiť plagáty vždy, keď sú popravení siedmi Poliaci, všetky poľské lesy by nestačili na výrobu papiera pre tieto oznámenia." (02.10.2018)