Sexmisia

Zmaten názvem filmu, který ve mně evokoval americkou teenage-komedii á la Prci prci plnou vulgárního (rádoby)humoru, nic jsem od tohoto filmu neočekával. O to více jsem byl překvapen. V kladném slova smyslu... Tato futuristická polská sci-fi komedie, připomínající mi svým stylem, prostředím a humorem trochu Červeného trpaslíka, mne vskutku pobavila. Líčí katastrofický scénář, jak by to s námi jednou mohlo dopadnout. Dva přátelé, Max a Albert, se nechají pro pokrok vědy (a pro peníze) hybernovat. Jsou však probuzeni o více než padesát let později; probouzejí se do zcela nového světa. Ve válce byli všichni muži zahubeni, nyní Zemi obývají pouze ženy, respektive podzemí Země. Povrch je totiž zamořen jedovatým plynem. Po probuzení chtějí ženy oba dva samce naturalizovat, což jim samozřejmě není po chuti. Utíkají proto na povrch, aby naturalizaci unikli. Zde se ukazuje, že na povrchu to není takové, jak se z podzemí zdá... 90% (31.10.2009)

V době invaze tohohle geniálního a nadčasového polského kultu do českých kin mi ještě do patnácti pár let chybělo, ale díky krátkozrakým (nebo spíš shovívavým) paním pokladním a uvaděčkám jsme se na něj s kamarády dostali už někdy v sedmičce. A byla to samozřejmě láska na první pohled. I na druhý a třetí. Vždyť tolik nahatých ženských najednou jsem do té doby v žádném jiném filmu neviděl! A božská Lamia v jejím bílém elastickém oblečku... aj aj! Celý děj s bezpočtem nesmrtelných hlášek se mi vryl tak hluboko do paměti, že i když jsem až dodnes tenhle film od půlky osmdesátek neviděl, obrazy i věty mi naskakovaly z podvědomí tak lehce, jako bych Sexmisi viděl naposledy někdy před pár týdny. Třeba: "Spolkni prášek!" Nebo: "A takhle samci mučili ženy!" Nebo: "Koperník byla žena!" Nebo: "Co to děláš? Jsem přece funkcionářka!" A ovšemže ten krásný moment s akustickým heslem, které v polském originálu vyzní ještě lépe než v českém dabingu: "Kurwa mać!" (30.03.2016)

O mém dnešním hodnocení bylo už rozhodnutu dávno předem. Tenhle film jsem si včera připoměl po několika dlouhých letech a zapůsobil na mě, skoro, jako poprvé. Tak trošku se slzou v oku jsem si osvěžil tyhle chvíle, kdy jsem tenhle kousek viděl poprvé v roce 19........, raději nevzpomínat. Ale i po těch letech paráda a hlavně krásná, nostalgická vzpomínka, se skvělým mužským duem, proti feministické, ženské přesile. Spousta nesmrtelných hlášek a hlavně na svou dobu velmi odvážný film, na který se kdysi dávno stály dlouhatánské fronty.... (13.12.2014)

Nikdy som neprišiel tejto komédii na chuť. Síce sme videli pár poľských bobrov a fakt že huňatých, ale aj tak. Vtipná mi prišla možno tak každá štvrtá scénka. Zápletka mi prišla na začiatku ešte zaujímavá, ale potom sa to začína točiť v kruhu. Nápady došli pri prvom feministickom výkriku o nepotrebnosti mužov. Záver to ešte zarovnal podľa starých dobrých čias, ale inak film prekonáva len tie socialistické parametre. (25.03.2022)

Některé filmy prostě nestárnou a tohle jeden z nich. Komedie stejně svěží a zábavná jako před třiceti lety. Sice ztratila ten punc vyjímečnosti, který nás poprvé jako puberťáky táhl do kina, ale kupodivu jí to vůbec neublížilo a naopak to dalo vyniknout jejím dalším kvalitám. Originální námět, skvěle vystavěný scénář, kterému na koleni stlučené efekty a kulisy dodaly spefickou náladu. Inteligentní oddechovka se svižným tempem a přísunem humoru, který ani okamžik nepoleví. Nadsázka a v době svého vzniku i poměrně odvážná satira, která rozhodně nepere jen do řad zuřivých feministek, vyšperkovaná desítkami drobných nápadů, tunou hlášek a skvělými hereckými výkony, kterým s přehledem dominuje Jerzy Stuhr jako živelný Max. Od "Výměny dresů", přes "Polkni prášek" až po "Holky mě bijou" je to pořád stejná zábava, která se neokouká a je jedním z těch filmů, které člověk může vidět stále znovu. ----------- P.S.: Nikdy bych neřekl, že v roce 2020 bude tenhle film aktuálnější než kdy dříve a svým způsobem se nebezpečnou rychlostí začne blížit realitě. (20.01.2014)