Kam sa podela siedma rota?

Po rokoch ma to už nebavilo ako v detstve. Zasmial som sa len párkrát, ale väčšinu času to je priemerný film v ktorom sa ústredné trio túla po Francúzskom vidieku a občas niečo vyparatí. Film drží nad vodou hlavne herecké obsadenie. Chcelo to ale prepracovanejší scenár a väčšiu kadenciu vtipov. Z CZ dabingov sa mi viac páči ten VHS. 5/10. (01.07.2020)

Žánr válečné komedie je pro mě záhadou. Tak buď byla válka strašlivá událost, naprosto tragická etapa dějin, při které zahynuly miliony lidí a celý svět utrpěl obrovské a nevyčíslitelné škody a mělo by se k ní přistupovat vážně, a nebo to byla děsná prča a švanda a natáčet o ní veselé taškařice je tedy naprosto v pořádku. Snad by mělo platit jedno, nebo druhé. Ovšem je vidět, že v téhle naší fantasy realitě jdou oba protiklady skloubit jako po másle. (03.01.2021)

Spíše by mne zajímalo, kam se poděla tvůrčí invence, výrazní charismatičtí herci a hlavně humor pro soudobé francouzské komedie typický... V návaznosti na svůj předchozí koment (Naděje a sláva, 1987) mohu pokračovat, že nejen válka očima dítěte, ale i druhá světová jako tematické pozadí pro situační komedii bývá pro tvůrce oblíbeným námětem daleko víc, než se na první pohled zdá. Hodně jsem se bavil u Velkého flámu, který ve svižném tempu po všech stránkách skvěle frčí od začátku do konce, případně i u černobílého Nikdo nic neví či komornějšího Napříč Paříží. Ale Sedmou rotu vnímám jako velice slabý odvar, který u mne příliš nezafungoval, připadal po většinu času jen málo zábavný a neměl v sobě ani trochu napětí. Hlavní hrdinové se hodinu a půl courají lesem od ničeho k ničemu, aby mne chvíli alespoň trochu potěšili u projížďky s postarším vesničanem na dřevěném vozíku, opravdu pobavili ve vtipné scéně s koupaním v jezírku, jindy zase naštvali svými nestoudnými hody na hřbitově. Největším přínosem pro mne zůstalo seznámení se s dalším režisérem a scenáristou v jedné osobě... ač byl-li Robert Lamoureux skutečně takovým průkopníkem francouzského kabaretu a komedie na jevišti v oblasti herecké i režijní, jak se píše v jeho zdejší biografii, o to víc mi k němu nesedí tenhle dost mizerný filmový produkt, kterému navíc ještě v hlavní roli vévodí úplně nemožný Jean Lefebvre (pro mne snesitelný většinou tak v epizodních rolích). 40% (14.07.2020)

Další nestárnoucí klasika tentokrát si dělající legraci z 2. světové války. Byť tu jsou věci vážné a na svou dobu hrůzné, jsou podány tak, že pobaví. Na druhou stranu nic nijak nezlehčují. V humoru se netlačí na pilu, takže nespadá do trapnosti, což je velice příznačné. Tvůrci role obsadili velice dobrými herci, kteří své postavy vyzdvihli už jen svým osobním charizmem. Velice jednoduchý příběh je rozpracovaný do takových množství gagů, že lépe než Francouzi by to už snad ani nikdo lépe nenatočil. (13.08.2014)

Víte, jaký je ve Francii nejužívanější válečný pokřik? Oh-la lá, ils sont dejá lá! Pro úplnost v originále a ve filmu ho nehledejte - stejně je to zvláštní, že si Francouzi dovedou ze sebe udělat srandu zrovna v oblasti, která je pro ně dost citlivá. A chvála bohu způsobem, který udrží tempo po celou trilogii, a to už se dneska nevidí. (22.06.2013)