Kmeny

V prvé řadě je nutné si uvědomit že toto není dokument - navzdory tomu že se to tak Vladimir 518 snaží prezentovat, s dokumentarismem nemá série Kmeny společného prakticky nic - je to jen rozpohybovaná a nezřídka dost amatérsky sestříhaná ilustrace jeho stejnojmenné knihy. A jako taková je vlastně úplně zbytečná. O subkulturách neřekne vůbec nic co by nebylo vidět už z těch pár fotek v knize, a to mě mrzí obzvlášť proto že poznávání různých subkultur je mě osobně velmi blízké a trávím mezi nimi i jako dokumentarista nemálo času - mnohé z lidí tady v několika dílech vystupujících znám osobně, v jednom z nich se rovnou i já sám vyskytuji. Speciálně k dílům které točil Bohdan Bláhovec - problém s jeho pojetím Kmenů jak tady o nich mluví a jak jsem to tehdy sám viděl když jsem byl u natáčení je, že se nevědomky snaží v dokumentu nějak vykreslující subkultury ukázat že na těch subkulturách vlastně vůbec nezáleží a všechno jsou to obyčejný lidi, resp že ta subkulturnost vlastně neexistuje. K čemu je točit o něčem vymykajícím se z normálu, když zachytím hlavně to co se vůbec nevymyká? (16.10.2019)

Převedení kmenů do televizní podoby slibovalo velké věci. Přiblížení, osvětu a možná i zapojení se do subkultur, z niž mnohé melou z posledního a jistě by dříve zmíněné ocenily. Ano, "práce, nákupy a spát" není subkultura, ale tento, řekněme životní styl, má nejvíce aktivních členů (já to mám naštěstí bez těch nákupů) a někdo by mohl touto cestou dostat chuť na změnu. Nakonec však diváci dostali pouze sestřih nic neříkajících artových záběrů, při kterých si vzhledem ke krátké stopáži snad každý musím klepat na čelo. Pak skutečně nezbývá prostor na nějaké sdělení o daném kmenu či jeho členech. Už úvodní Punk se mi nezdál úplně dotažený, ale oproti dalším skvostům patří k tomu nejlepšímu. Nastíní jeho historii, možné cesty, hodnoty, polemizuje nad současností a nechá vyjádřit pár členů, což se pak nepovede už skoro v žádném kmenu. K tomu lepšímu lze zařadit ještě Rainbow, jehož členové dostali slušný prostor k vyjádření, dále Skinheads, kde se tvůrci snaží ukázat skutečnost a ne českou "Landa" představu o nich a pak samozřejmě Cosplay, vrchol celé série, který navíc netrpí neduhem většiny ostatních dílů. Tím samozřejmě myslím to, že sice ukazuje zvláštní lidi, ale jejich vykreslením a samotnou atmosférou dílu netlačí diváka k tomu, aby je měl za magory, ale naopak s nimi sympatizuje. Nejhůře v tomto ohledu dopadli metloši, kteří jsou od teď synonymem pro smradlavého burana. Kritizovaný díl Hooligans je sice ukázkou lidského odpadu, ale ze sociologického hlediska nejde nic vytknout. Pozorovací metodou předkládá přípravy, cestu i samotné fandění na zápasech a ta jednoduchost je vidět z každého záběru. Opíjení se před vlastním dítětem a buranský zpěv sprosté odrhovačky jsou jedním z vrcholů celých Kmenů. Především však předkládá ukázku těch hooligans, které si každý představí, ale naštěstí málokdo potká, těch, kteří se z nudy musí každý víkend někde pokopat, protože jim z té výrobní linky už hrabe. Všechny díly do odpadu sice nepatří, ale to artové peklo a obsahové prázdno (vlajková loď rozhodně Graffiti) si nic jiného nezaslouží. Díl, který to u mě celé zlomil, byl rozhodně ten s "hackery". Všichni samozřejmě čekali kyberzločince a oni nám ve jménu artu naservírují geeky hrabající se v elektrobordelu a sestavující z něho zbytečné hračky pro ukojení svého ega. Rád bych ještě zmínil naprosto revoluční (v tom nejhorším slova smyslu) pojetí dokumentu v případě Straight edge, kdy režisér použil z velké části záběry z brainstormingu, v jehož úvodu jasně naznačil, že absolutně neví kudy kam a hned první jeho nápad byl Vladimírem i hlavním protagonistou smeten ze stolu, takže znovu zůstalo jen u artových záběrů (někdo dlouho jde, někdo čumí do blba). Plus ta naprosto zbytečná účast člověka, který za celou dobu režisérova vaření z vody neprohodil jediné slovo! Tahle mladá generace dokumentaristů se může jít zahrabat. Propadák roku. (11.04.2015)

Těžko označit některé díly za "nejlepší" a "nejhorší", protože co by to vlastně mělo znamenat? To, že díly věrně vystihují tu či onu subkulturu? Že jsou zajímavě natočeny? Nebo mám tvůrce odměnit, že mě s některými subkulturami vůbec seznámily? A naopak - mám díly o známých subkulturách hodnotit hůř, protože mi nic nového nepřinesly? Jediné možné řešení je podle mě všechny tyto aspekty v různém poměru smíchat. Doporučuju: punk, hooligans, cosplay, hipsteři, goth // Odrazuju od: rap, tattoo, thrash metal, graffiti. ___________ Někteří lidé Kmeny odmítají, protože prý není možné objektivně zdokumentovat subkulturu z vnějšího pohledu. Dočkali bysme se ale nějakého záznamu třeba od hipsterů, když odmítají být jakkoli označováni? Asi těžko. V bonusech jsem si ověřil, že tvůrci Kmenů si velmi dobře uvědomují, jak je celý jejich projekt problematický, ať už třeba z hlediska objektivity nebo interpretace, a tak oceňuju, jak vše poctivě připravovali. Myslím, že je to vidět i na výsledku. Na to, že to bylo celé vlastně určeno pro široké masy diváctva ČT (a tedy plné kompromisů), mi Kmeny daly až překvapivě hodně. Asi si ještě seženu knížku Kmeny 0. (30.08.2015)

parafráza: "já nosím brýle, vlastně proto, žeee se mi hodne líbi transparetní materiály". 10/10 najlepšia hláška (alebo aj najblbšia) aká môže opísať tento "kmen" ostatné diely priemer, hlavne diel o tuningu bol dosť slabý. [nespojitý, akoby rozhádzaný, chce niečo povedať ale vlastne povie niečo úplne iné čo nechcel (ako tento komentár)] (12.09.2015)

Televizní Kmeny se sice samotným zpracováním nepovedly tak, jak by si téma zasloužilo, nicméně co do obsahu sdělení dodržují přesně to, co si předsevzaly. Jsou tak nedokonalým vhledem do života zájmových skupin odhalujícím prázdnotu všech těch vznešených, velkohubých a vzdělaných keců o městských subkulturách, ať už pocházejí z úst jejich členů nebo zapálených hospodských sociologů. A přestože se některé díly povedly víc, než jiné, žádnému z nich v dané podobě nesluší roztahaná délka slabé půlhodinky, protože jejich informační hodnota odpovídá povedeným pětiminutovým medailonkům, nikoliv půlhodinovým výčtům faktů, za které by je očividně většina diváků ráda měla. Třebaže se takto tedy jednotlivým epizodám dá vytknout první i poslední, jako celku si tohoto projektu vážím a jeho nízké hodnocení zde vypovídá spíš o vztahu hodnotících k dané skupince človíčků, než o kvalitě autorských výpovědí. (27.06.2015)