Angelika, markíza anjelov

Před mnoha lety mi spolužák na základní škole z knihovny svých rodičů zapůjčil první, druhý a šestý (poslední) díl románového cyklu o Angelice (ve slovenském překladu). Před nedávnem jsem na komplet toho samého vydání narazil v nabídce jednoho antikvariátu a neodolal jsem. Po opětovném přečtení a zhlédnutí filmu, který jsem poprvé viděl v kině někdy v 80. letech, musím ocenit kvalitní scenáristickou práci, která z pětisetstránkové předlohy destiluje ve srozumitelné zkratce to nejdůležitější a přidává navíc ikonické výjevy (Joffreyho laskání antického torza). Scéna, kdy je Angelika v Louvru pronásledována vrahy, je stále stejně působivá a nejlepší postava je věrný přítel D'Andijos s hláškou: "Ne, není ošklivý. Je strašný!" (09.04.2024)

Mám sérii filmů o Angelice ve veliké oblibě. Moc se mi líbí sytý a jakoby zrnitý obraz filmů z 60. a 70. let, dodává především historickým snímkům na autenticitě. Mrzí mě, že se dnes už takto netočí nebo už to technika nedovoluje. Angelika bude nejspíš příkladem dokonalého romanticko kýče, který staví na krásné hudbě, krásné ženě, charismatickém Peyracovi a přesvědčivé výpravě a kostýmech. Výsledný dojem je posílen precizním českým dabingem z dob, kdy byl ještě český dabing pojmem s velkým P. Z prvního příběhu o Angelice mám nejraději scénu, v níž Angelika spěchá zachránit Joffreye před popravou upálením - ta zoufalost a spěch posílené gradujícím sborovým hudebním podkresem je, nebojím se to říct, jedna z nejkrásnějších filmových scén! (28.01.2004)

Dnes již klasický romantický film z doby krále Ludvíka XIV. Je to v podstatě červená knihovna, ale velice kvalitní co se týče obsazení, herectví, kostýmů a mimo jiné také brilantního českého dabingu (Vinnetou a Angelika mají snad nejlepší dabing ze všech u nás nadabovaných filmů). Angelika (Michéle Merciérová) je opravdu krásná, démonickému Joffreyovi de Peyrac (Robert Hossein) to sluší i s jizvou a advokát (Jean Rochefort) je chvílemi nenápadná, chvílemi výrazná postava, která proplouvá většinou dílů série. Konec filmu, skloubený s hudbou Michela Magna, je opravdu silný. Sladkobolné romance nejsou můj styl, ale na tohle se mohu podívat pokaždé. (10.09.2005)

"Ó, Joffrei, miláčku jak jsem mohla být tak hloupá .... "První díl romantických příběhů o krásné angelice, o velké lásce, která překoná všechny možné nástrahy. Michele Mercier se jednou pro vždy zapsala jako krásná Angelika. I když je film už skoro půl století starý, pořád má jisté kouzlo, které dokáže naprosto ohromit ženské osazenstvo. Film si sice z knižní předlohy vzal jen to nejnutnější, nicméně to hlavní. Celé generace žen šílí po charizmatickém hraběti Joffrey de Peyrac. Představují si, že jsou na místě Angeliky. (11.07.2008)

Klap klap, klapy klap.. Jeoffrey de Peyrac se blíží, Anglice se už pomalu svírá hrdlo.. Klenot červené knihovny je tu – předlouhé záběry, hluboké pohledy, přepjatá gesta, velká slova, k tomu výborná hudba a zrnitý obraz a dnešní divák ohrnuje nos, jenže ženám ročník 1970 a starším vlhnou nejenom kapesníky. (17.07.2012)