V mene krvi

Na nový film s Melem Gibsonem jsem se docela těšil. Výsledek mě ale mírně znejistil. Nejdřív jsem se chtěl nalákat rozhovorem, který si pro nás připravil Pomo s režisérem a Melem. Jenže zatímco režisér byl plný standardní francouzské arogance, tak Mel tam tak stál a bylo mu evidentně všechno jedno. Doufal jsem tedy, že film to zachrání, ale ani moc nezachránil. Zatímco Mel předváděl standardní postavu jeho proporcí, tak kameraman byl za kamerou asi nalitej. Byla to taková snaha o kultivovanou rozklepanou kameru, která sice předváděla hezké záběry na zajímavých místech, ale místy mě rozklepaností pěkně štvala. A stejně mě štvala i ta filmová dcera Mela, což se do konce filmu nezměnilo. Jak se říká, tak v jednoduchosti je síla. Tady je ta jednoduchost až moc přímočará. Závěrečná akční sekvence ale byla fajn. Škoda ale, že se Mel zase upíchl v další jednohubce na jedno shlédnutí. (19.09.2016)

Mel Gibson žije a pořád ještě umí hrát Mela Gibsona, třikrát hurá. Trochu Mad Max, trochu Martin Riggs a samozřejmě i ten drsňák z Odplaty... jen je mu tedy už asi devadesát, což mu jen nabrousilo hrany, takže už se nesere vůbec s ničím. A vlastně u toho s tím svým civilně hraným buranstvím vypadá i přirozeněji než Liam Neeson. A nesere se s tím ani režisér, což je pro jednoduché akční béčko více než příhodné, začátek zápletky vypadá sice jako hluboké rodinné drama o hledání cesty otce k nezdárné dceři, ale na tohle se tu fakt nehraje. Radši rozšmelcovat pár mexických gangstas na krvavé bifteky, sarkasticky to ohláškovat, a s brokovnicí v ruce jít rozstřílet na kusy další kus středozápadního vidlákova. 7/10 (13.09.2016)

Chcel som dať tri, no bohužiaľ, nedá sa. Akonáhle mám totiž pocit, že sa zo mňa niekto snaží spraviť hlupáka (a všimnem si to), mám sto chutí nadrbať "odpad". Celú túto frašku prezentujúcu "nalomený vzťah" medzi otcom a dcérou by som ešte bez problémov prežral (o niečom to musí byť, že?), no jebnutý určite nie som. SPOILER: keď do prísne stráženej väznice príde chlap, ktorého hľadá pol "sveta", no úplne bez kontroly dokladov je vpustený dnu, "lebo šak čože", veď prišiel na trh s ošípanými, to ma proste normálne uráža. Horšie na mňa pôsobil len ten nezmysel "Moje letné prázdniny". Toto sú pre mňa neskutočne otupné filmy .. (23.01.2017)

Bez dcerky neodjedu.. Strašně rád bych bůhví kolikátý návrat opotřebovaného australského antisemity ocenil, ale nejde to. Na vině je především scénář spíchnutý jehlou z rozpáleného výfuku burácející mašiny a proti kterému je talentovaný Richet při vší snaze bezmocný. Škoda, že namísto scén, kdy se ztracená duše snaží urovnat svá rodičovská selhání, nedostaly více prostoru tradiční béčkové komodity jako odlehčené slovní přestřelky, motocyklové oldschool honičky (ta jediná byla vskutku madmaxovská) či atmosféra v konfederačně-nacistickém doupěti Michaela Parkse. Vždyť země, kde nezletilému prodají náboje do devítky, ale už ne krabičku camelek, je k tomu naprosto ideální.. A teď nechte zapracovat svoji militantní a násilnickou představivost. Co kdyby ta povedená dceruška byla vychována v registrovaném partnerství expekelného anděla Mela a krále tatínkovských odplat Liama Neesona? Úplně vidím tu náhle zvýšenou spotřebu elektrického proudu v kalifornských márnicích.. (01.09.2016)

Příjemně věcný revenge thriller. V sobotu večer na Nově splní svůj účel, ale fanouškům béček, která neřeší množství sprostých slov ani počet mrtvých, zřejmě nenabídne stejné uspokojení jako filmy ještě více nekompromisní a hlásící se k trashové tradici s větší hrdostí (třeba Gibsonova Odplata). Patetický rozměr opětovného shledání a sblížení otce a dcery se Richetovi sice daří omezit tím, že vztah ústřední dvojice pojímá trochu jako v buddy movie, ale přes všechen cynismus a černý humor (viz hned úvodní vtípek s nakupováním nábojů, který je ovšem v zásadním rozporu s tím, jak nekomplikovaně jsou zbraně pojímány ve zbytku filmu) je pořád patrné, že tématem filmu je rodina a odpuštění. Na výchovné dialogy naštěstí vzhledem ke krátké stopáži nezbývá mnoho času a Gibsonův táta navíc většinu dceřiných hříchů odbývá slovem „fuck“ pronášeným s různou intonací. Richet ví, kdy vyprávění nakopnout akční scénou a vzdor předvídatelnosti zápletky dokáže párkrát překvapit alespoň nečekaným střihem (do toho, co se odehrává ve filmu promítaném v kině) nebo nervností, s jakou jsou nasnímány a sestříhány běžné konverzace (takže si neustále uvědomujeme, že hrdiny tlačí čas). ___ Jestli se o některých rolích tvrdí, že byly napsány herci přímo na tělo, v tomto případě to platí bezezbytku (třebaže jako předloha posloužila kniha) a autobiografický aspekt mi zároveň přijde na celém filmu nejinspirativnější. Gibson hraje vyléčeného alkoholika, bývalého člena motorkářského gangu, který měl tolik problémů se zákonem, že sebemenším prohřeškem riskuje porušení podmínky a návrat za mříže. Před společností, ve kterou ztratil jakoukoli důvěru, se skrývá ve westernové krajině nikoho u mexických hranic. Teprve dcera v nesnázích jej přiměje oprášit vojenské uvažování a zabijácké schopnosti, které nakonec nejsou něčím, zač by se měl stydět, nýbrž užitečnou pojistkou pro případ nouze a připomínkou časů, kdy skutečně žil (nejen přežíval). Nikdy nevíte, kdy váš obytný přívěs přijede rozstřílet skupina naštvaných Mexičanů (k dobru filmu třeba připsat, že hrozbu zde představují také neonácci) a vy budete muset vzít spravedlnost do svých rukou. Problémová minulost vám v podobné situaci přijde vhod. Není přitom podstatné, kolik škody napácháte a kolik mrtvol za sebou zanecháte, pokud tím pomůžete rodině. Jinými slovy, pokud jste – jako Mel – kdysi byli padouši, neznamená to, že byste se kvůli tomu měli až do konce života trápit. Blood Father bude těžko filmem, který spasí Gibsonovu kariéru, zároveň ale nabízí mnohem víc (provinilé) zábavy než jiné projekty, jež jsou v zásadě jen psychoterapií herce nebo tvůrce. 65% (18.09.2016)