Orphans of the Storm
Réžia:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHudba:
Louis F. GottschalkHrajú:
Lillian Gish, Dorothy Gish, Joseph Schildkraut, Katherine Emmet, Morgan Wallace, Sheldon Lewis, Creighton Hale, Leslie King, Sidney Herbert, Monte Blue (viac)Obsahy(1)
Henrietta a Louisa jsou vychovány jako sestry. Když Louisa oslepne, je na Henriettě, aby se o ni postarala. Společně jedou do Paříže, kde nahlédnou do světa nabubřelé aristokracie i chudé lúzy, která ve svých slumech plánuje slavnou velkou revoluci. Přesto jako by se po ní nezměnilo nic, protože bezpáteřní Robespierre se ve své krutosti vyrovná královským praktikám a možná je i předčí. Henrietta je kvůli lásce ke šlechtici odsouzena spolu se svým milým k trestu smrti. Najde se někdo, kdo by ji dokázal zachránit před gilotinou?
Film "otce filmové režie" D. W. Griffitha, ve kterém naposledy spolupracoval se svojí dvorní herečkou Lilian Gish (a také poslední film, ve kterém se sestry Gishovy společně objevily), měl být v době svého vzniku ironizující paralelou k nedávno proběhlé revoluci v Rusku a ukazovat tak její nefunkčnost a zbytečnost. Dějový podklad pro svůj snímek si režisér na doporučení Lilian vybral z populární divadelní hry "Dva sirotci" autorů Adolpha d'Enneryho a Eugèna Cormona, která byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků, a proti očekávání obsadil hravou a aktivní Dorothy Gish do role pasivní Louisy a oproti tomu Lilian, která byla známá hraním bezmocných sužovaných hrdinek, do role neohrožené Henrietty. (Morien)
(viac)Recenzie (14)
Období Velké francouzské revoluce poskytlo Griffithovi ideální prostředí pro rozehrání jeho výpravného příběhu; s patřičnou dávkou patosu, sentimentality, protivenství a heroismu. Přesně jak to měly masy jeho diváků rády. Snad nikdo v období němého filmu neuměl takhle prvoplánově, a přitom do detailu přesně a účelně, pracovat s diváckými pudy a emocemi. A nikde nepřinášela finální katarze větší pocit zadostiučinění, než v jeho efektně nasnímaných filmech. ()
Výborný příběh s velice bohatou scénáristickou prací a perfektními hereckými výkony. Napětí v poslední hodině se neustále zvyšovalo a já strnul v dějovým čase. [8,5/10] (D. W. Griffith) (Němý čb. /// Produkce: D. W. Griffith /// Scénář: D. W. Griffith podle divadelní hry The Two Orphans Eugène Cormona a Adolphe d´Enneryho /// Kamera: Paul H. Allen, G. W. Bitzer, Hendrik Sartov /// Hudba: Louis F. Gottschalk, William F. Peters) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
D.W.Griffith bol majstrom réžie nielen z hľadiska svojho neuveriteľného megalomanstva, ale predovšetkým dokázal pracovať s hercami, divákovimi emóciami a gradáciou svojich príbehov. Dve a pol hodiny pri 90 rokov starom filme a ani minúta nudy, tomu hovorím nadčasovosť. Orphans ponúka aj dostatok podnetov na zamyslenie, podávaných síce polopaticky, ale v kontexte doby to vôbec neprekáža a skôr film udivuje nečiernobielym poňatím postáv, respektíve davu, ktorý nie je ani v prípade šľachty, ani v prípade chudoby vykreslený v pozitívnom duchu. V tom sú zobrazené až jednotlivé postavy, či už z jedného, alebo druhého tábora. Nech sa dajú súčasní režiséri so svojimi CGI historickými veľkofilmami a instantnými melodrámami vycpať, ja si radšej pozriem tisícky štatistov v reálnych kulisách a krásny príbeh lásky dvoch sestier v 90 rokov starom veľkofilme. ()
Griffithovi se s Dětmi velké revoluce povedlo zůstat někde na pomezí geniální Intolerance a sentimentálního Zlomeného květu. V případě tohoto filmu je však největším mínusem jeho délka, některé scény jsou opravdu vycpávkové, podobně jako občas lehce krkolomné zvraty. Přesto jde po režijní stránce opět o velké dílo doby němého filmu. ()
(1001) Tenhle film mě ze všech Griffithových zaujal nejvíc, a to asi tím, že jeho děj mě nejméně iritoval. Zrození národa je ve svém vyznění hrozné, Intolerance oproti tomu zase působí patolízalsky a svatouškovsky a Zlomený květ prostě hraje tak strašně na city, že se to skoro nedá vydržet. I když v Dětech velké revoluce je nejspíš formálně za zenitem, alespoň se mi dostalo zajímavého dobového pohledu na zkaženou novověkou šlechtu. Třeba si nedovedu představit, že by v současném americkém mainstreamovém filmu hrdina příslušící "k těm špatným" dělal ty špatné věci, které páše jeho skupina, než se přidá k druhé barikádě, a tady vidíme de Vaudreyho jako docela parchanta, než se v něm hne svědomí. A dokonce se mi u tohohle filmu dostalo i jakéhosi napětí, které jsem u předchozích režisérových filmů postrádala. Ačkoliv byl děj stále předvídatelný a jednoduchý, opravdu mě zajímalo vidět, jak dopadne. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (1)
- D.W. Griffith dokončoval scénář ještě v průběhu natáčení filmu. (ČSFD)
Reklama