Za slnkom

Zlatý Lev - výběr (27.01.2006)

Velmi působivé brazilské filmové překvapení. Sice přesycené samoúčelně krásnými obrázky, ale vyprávějící o věcech nadmíru bolestivých a pouhýma očima nespatřitelných. Jen po proniknutí k podstatě věci můžete pochopit, proč je nejsmutnější scénou ta, ve které se všichni upřímně smějí. 85% Zajímavé komentáře: Eodeon, genetique, hell_boy (04.04.2006)

Kamerou určitě okouzlující film. Jen s tím problémem, že kamera vypráví spíše obrázky ze života lidí v Brazílii na počátku 20. století a úplně odšoupla příběh, který se snažil drát na povrch...ale marně. (27.08.2016)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $64,210║Tržby Celosvetovo $850,000║ (27.06.2010)

Působivý příběh o rodině, pomstě, cukrové třtině, mořské víle, místě, kde neprší, lásce a jednom hodným bráškovi. V horkých letních nocích zaručeno dlouhé zírání do stropu a přemýšlení o životních problémech. (31.03.2006)

Miluji filmy, poutající své hrdiny do inferna exotických kulturních aspektů, které tak dávají divákům k uvědomění a možná na pár oslnivých okamžiků i porozumění, a rozšiřující tak naše - příslovečně k názvu filmu - jasné obzory. Tomuto účinku - a kdoví, zda tak na mě film působil jen náhodou, nebo se jedná o záměrnou a podstatnou součást významu tohoto snímku - velmi napomáhají i veškeré motivy realističnosti. Ty vidím v zobrazené živelnosti všech živlů - spalující žár odpoledního slunce, surový, prudký a chladivý proud větru, nebo dokonale vystižená atmosféra dojmů z pohledu na masiv vod mořského pobřeží - to vše působí i na smysly diváka, pomalu jakoby to vše sám prožíval, a dává mu uvědomit si, že co vidí je skutečnější než možná jeho kulturně omezená mysl připouští. To vše je způsobeno především mistrovskými kreacemi kamery,díky níž obraz místy působí natolik sugestivně, až divák sám pociťuje závrať při scénách na laně nebo houpačce, hladiny adrenalinu a serotoninu v jeho krvi se drasticky mění pouhým účinkem obrazu a spolu s již zmíněnou přirozenou závratí se pojí také vrcholný prvek a zároveň význam filmu - pocit osvobození. (10.06.2006)

Jedno drama kdesi z brazilské pouště z minulého století, kde se dodržovala tradice krevní msty dost důkladně, jak jsem měla možnost vidět. Vynikající atmosféra se silnými emotivními momenty, trochu poetické a i když se film linul v pomalejším tempu, tak jsem se vůbec nenudila a oba kluci, Tonio a Paco přispěli určitě ještě víc k mému intenzivnějšímu prožitku z Behind the Sun. Krásný a dojemný snímek s úžasnou houpačkou navíc. (14.12.2014)

Viděl jsem film V žáru slunce od začátku až po příjezd 2 cirkusáků, tedy tam, kde končí oficiální text distributora. A dost jsem se nudil a zbytek jsem se nedodíval. Bohužel se tak nedozvím konec, ale možná jsem ušetřil spoustu času... Ale trailer mají hezký: http://www.spike.com/video-clips/oc75uo/behind-the-sun-trailer (24.04.2011)

Ačkoliv děj filmu ubíhá velice pomalu a líně (asi jako v Brazílii v žáru slunce), není nudný a poměrně rychle uplyne. Příběh o rodinné cti a podivné tradici, při které otcové raději obětují životy vlastních synů, než aby ji porušili, o mrtvých, kteří i po smrti ovlivňují živé a o malém chlapci, který je jako světýlko naděje v tomhle podivném světě. 3,5* (25.08.2005)

Tak tenhle kousek mě jednoduše dostal - svou kamerou a atmosférou, která ve mě doznívala ještě hodně dlouho. Velmi pomalý film s minimem dialogů, kdy příběh promlouvá obrazy krajiny spalované slunečním žárem, detaily zachycujícími pot na lidské tváři či emocemi, které hrdinům čiší z očí. Mé druhé setkání s Walterem Sallesem po jeho slavném Hlavním nádraží. Ten chlap opravdu umí. Celkový dojem :95 %. Tragický film o neschopnosti vymanit se z nesmyslných tradic a slepé poslušnosti k patriarchovi svého rodu. (16.08.2008)

Obraz a atmosféra tohoto malého brazilského filmu mě naprosto uchvátily. Vyprahlá země, chudoba a boj o kousek půdy - to vše popsáno tak věrně a přitom s poetikou a zároveň tragikou, že člověk neodtrhne oči od obrazovky. A to jsem se ještě nezmínila o velice dobrých hereckých výkonech Rodriga Santora (Tonio) a Ravi Ramose Lacerdy (Kluk). Prostě všechno v tomhle snímku je perfektní, že se už těším na druhou projekci. (10.05.2005)

Takýchto príbehov sa v krajinách, pre ktoré sú typické odohralo určite veľa, no pre diváka nechápajúceho alebo nevedomého si podobných situácií je to ako rana dýkou. Takže k mentalite sa vyjadrovať nebudem, ostáva len dúfať, že takéhoto niečoho je čím ďalej menej. O to krajší je príbeh plný opozít a kontrastov. Láska-pomsta, smútok-radosť. To stačí na rozvinutie chytľavej drámy, ktorá za pomerne krátky čas sa dokáže prehrýzť do citového centra diváka. Aspoň mňa určite. 85%. (13.11.2007)

(14) Pod spalujícím sluncem, uvedeno ve filmovém klubu České televize. Zajímavý příběh o krevní mstě, u které přesně platí oko za oko a všichni oslepnou. 1910. Dvacetiletý Tonho žije pouze s matkou, přísným otcem a malým bráchou špuntem v Braziílii kdesi uprostřed ničeho. Mají ale spory se sousední rodinou o kus území. Když mu zabijí staršího bratra Inácia, Tonho zabije jednoho jejich a na oplátku má být zase sám zabit. Má poslední měsíc života a to ještě ani nepoznal lásku... Velmi líně táhnoucí se film mě zaujal především krásným a drsným prostředím, kde se odehrával, a celkově byl film moc dobře udělanej a dokázal jsem se vcítit do hlavní postavy, Tonha, který se snaží vzepřít konzervativnímu otci, pro kterého je nejdůležitější čest, i kdyby pro ni měl jeho syn zemřít, ale znovu už bych se na to podívat nemusel... (15.01.2009)

Velmi působivý film, nádherná záležitost! Atmosféra blížící se smrti je neuvěřitelná, stejně tak jako její zbytečnost! (23.02.2007)

Film, ktorý naučí, že kniha sa má čítať hlavou dole. Je to veľa či málo? Ako pre koho, každopádne pre mňa je to po dlhšom čase omračujúci, čistokrvný kinematografický skvost. Nepýtajte sa, kde do čerta tí latinoameričania na také úžasné príbehy chodia, pretože predlohou bol román albánskeho (!) spisovateľa Ismaila Kadaré z roku 1980 (reálie boli len prenesené z Albánska do Brazílie). (06.02.2005)

Poeticky zpracovaný film o tom, jak lze zpackat krevní mstu kvůli dešti. Kamera si dala hodně záležet, aby diváka vtáhla co nejvíce do děje. Když točil Tonio s Clarou dostala jsem málem závrať. *** Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií II. (28.10.2015)

Postavy sa ocitajú v situáciách, v akých by som sa nikdy ocitnúť nechcel, žijú v dobe, v ktorej by som žiť nechcel a na mieste, z ktorého by som zutekal. Priznávam, chyba je čisto na mojej strane, nedokázal som tak do filmu a jeho duše, a že ju teda má veľkú, preniknúť. Niektoré silné scény ale zostanú v mysli dlhšie. (31.10.2017)

Neobvyklý príbeh malého Paca, rodiny a morskej panny rozpráva dieťa. Vie, že farba na „la camisa“ určuje, koľko dní sa dožije ďalší. Rodinná česť a pomsta zabíjajú nie len synov, ale i sny a bubúcnosť nasledujúcich generácii vyrastajúcich na nehostinnej zemi spaľovanej slnkom. Zastaví niečo tento kolobeh? Napriek pomalému tempu som sa ani chvíľku nenudila. (28.05.2006)

Film se strhující atmosférou, jemuž dominuje především jeho obrazová složka. Chcete-li si přečíst knihu o které píše MIMIC a podle které byl snímek natočen, právě ji vydal Odeon pod názvem Krvavý duben. Doporučuji. (25.06.2007)

Brazília bez samby a Pelého. Len pustá, chudobná, kriminálna. Asi výstižnejšia. Ale nechytilo ma to za srdce. (10.03.2022)