Majdan
Majdan
Maidan
Maidan
Obsahy(1)
Majdan zachytáva občianske povstanie proti režimu prezidenta Janukoviča, ktoré sa odohralo v Kyjeve na Ukrajine počas zimy na prelome rokov 2013 a 2014. Film mapuje vývoj revolúcie od nenásilných zhromaždení na námestí Majdan, na ktorých sa zúčastnilo vyše pol milióna ľudí, až po krvavé pouličné bitky medzi protestujúcimi a poriadkovou políciou. Majdan je portrétom prebudenia národa, ktorý znovu nachádza svoju identitu. Režisér Sergej Loznica sa povznáša nad súčasné politické otázky a skúma podstatu ľudového povstania ako spoločenského, kultúrneho a filozofického fenoménu. Film Majdan je pôsobivou zmesou entuziazmu, hrdinského úsilia, zdesenia, odvahy, túžob, ľudskej solidarity, ľudovej kultúry, oduševnenia a obetavosti; je to ohromujúce filmové plátno, na ktorom sa snúbi klasický filmársky štýl s naliehavosťou dokumentárneho filmu. (MFFK Febiofest)
(viac)Recenzie (12)
Dokumentární forma Majdanu patří k těm nejjednodušším, nejméně tendenčním, ale ve svém náhledu také k divácky nevděčným. Vzhledem k aktuálnosti událostí je ve filmu napřímo uvedeno pouze několik styčných zlomů, jež pomáhají také orientaci v čase, zároveň ale chybí jakékoliv doprovodné slovo. Hlavním smyslem a protestní silou na Kyjevském náměstí se totiž nestávají slova, ale fyzická přítomnost lidí jako demonstrace jejich nesouhlasu i odhodlání. Většinu fakt o protestech jste beztak mohli slyšet ve zpravodajství nebo si přečíst noviny - Loznicův přístup naopak nechává v nepřetržitých statických záběrech a velkých celcích promlouvat atmosféru a davy na náměstí, komentáře okolního dění poskytují pouze útržky rozhovorů, vánočních koled a projevů na pódiu. Kamera se pohne pouze ve dvou akutních případech: když jí zasáhne slzný plyn a když se začne střílet do lidí mimo záběr. ___ Majdan vyžaduje aktivní zapojení do obrazu, protože oko diváka k žádnému určitému detailu nevede, pouze mu nabízí možnost pozorovat dění z širokého záběru. Pokud máte pocit, že se ve filmu vlastně nic nedělo, chyba nebude na plátně. Výjevy jako koordinované rozbíjení chodníku na munici, použití ohňostroje místo dělostřelectva, odvrácení lynče zajatých policistů nebo text hymny, jež snad musela být přímo napsána jako protest song, musíte najít sami. ()
Hlavní kyjevské náměstí se na přelomu let 2013 a 2014 stalo dějištěm masových protivládních protestů, které jsou zde dobře zaznamenány. Loznica používá dlouhé statické záběry, které nehledají konkrétní hrdiny, spíše zaznamenávají atmosféru, která postupně eskaluje až k otevřeným bojům. Ze začátku to vyžaduje trochu trpělivosti, neboť ukrajinská hymna tu zazní třikrát v celé své délce, ale pak už to začne být strhující samo o sobě až po závěrečnou tryznu za první oběti. U Loznici samozřejmě nezazní ani slovo nějakého vysvětlujícího voice-overu, ale tentokrát tu jsou alespoň mezititulky usnadňující zejména orientaci v čase a okolních politických událostech (90%). ()
Podrobná záznam prvního dne a další dny. Počátek ukrajinské krize, během níž přišli o Krym, která trvá doteď. ()
Statická kamera shlížející na fašisty všech poddruhů a podskupin, fetišisty v plynových maskách a kožených kabátech, na neustále bloudící neziskové bezdomovce svorně dychtící po volně nabízených pokrmech. Jakoby nepřítomné záběry zachycující západem organizovaný komplot a uměle živený fanatický nacionalismus. Přeci vy a my (a všichni dohromady) jsme jeden velký národ a neseme stejný prapor, jsme bratři a sestry, v jednotě. Máme stejná přání, původ a kráčíme cizímu vábení navzdory po stejné cestě. Nebo nechcete? Nakrátko po událostech na Majdanu došlo k anexi Krymu, destabilizaci východní Ukrajiny. Optikou současné vojenské krize velmi cenný (i když spíš emocionální) vhled do ukrajinské společnosti a jejího přerodu. Do štěpení jádra (Kyjeva), posléze západního a východního křídla. Lhostejnost, cynické přehlížení a lenost (či neschopnost) kriticky o událostech uvažovat se nám může vymstít... │70% ()
Snímek velmi silně a procítěně vykresluje události na Ukrajině posledních několika měsíců. Jeho největší devízou je jedinečný styl kamery, který pomocí dlouhých a souvislých pohledů ponoří diváka přímo do děje na kyjevském náměstí. Tento styl zpočátku působí dosti nevšedně a rafinovaně, v druhé polovině jsem však jím byl poněkud znuděn, neboť do filmu už nevnášel nic nového. Trocha svižnosti na závěr by opravdu neškodila. 7/10 [KVIFF 2014] ()
Dliouhé záběry konečně dostaly částečně smysl, po začátku ho ztratily. Nejzajímavejší paradoxně když se dlouhé staťáky provéstd nedaly. Plus za silný úvod. ()
Majdan nepřinesl Ukrajině ani celému regionu nic dobrého. K moci se dostali nacionalisté a různí oligarchové, kteří jen hromadí majetek na úkor svých občanů. Naivita těch, kteří si od tohoto převratu slibovali zázraky je až dojemná. ()
Až přes příliš dlouhé záběry na jednom místě, bez komentáře nebo rozhovory s lidmi. Přišlo mi to nudné, nezáživné, ale některé scény (jako třeba útok na novináře, kdy se kamera dokonce i pohnula) mi přišli dobré. ()
Loznitsa zvolil jako metodu observaci. Diky tomu se vyhyba hodnoceni a dostava divaka primo do stredu deni. Tak je mozne videt pateticke sceny, odhodlani, recniky i prehlidku silencu (napriklad basnik s modrym baretem na hlave). Podstatne je ale videt deni bez predem danych fanouskovskych nalepek z medii obou stran barikady. Tady jsou proti sobe postaveni lide v mezni situaci, kdy ani jedna strana s pro ni pochopitelnych duvodu nemuze couvnout. A pak se zpravidla deji hrozne veci. Z Loznitsova filmu beha mraz po zadech. ()
viděno na 49. MFF KV 2014 ....... mám pocit že jsem tam byl :D ()
Šílenost tak šílená, že se téměř vymyká chápání. 21. století, relativně civilizovaná evropská země, která se za pomoci aktivistů a neziskových organizací ocitla na pokraji ekonomického krachu a občanské války ()
Nezáživné a nudné. Za to jak funguje logistika při takové masové akci dávám za 1 hvězdičku(kuchyňe, podávání kamenů do přední linie....).Každopádně nechtěl bych být příslušníkem Berkutu. Buď bych byl v lepší variantě kamenován celej den nebo v té horší bych se stal obětí náhodného střelce z řad civilistů. Mimochodem proti civilstům se střelnou zbraní byla povolána speciální jednotka se žlutou páskou na paži(v jedné ze scén), aby zabránila střelbě na policisty, Civilisté, ale tvrdí, že Berkut potlačoval demonstrace střelbou do lidí, kterou měl scválit sám prezident Yanukovič. Samotnou pravdu, ale nebudou vědět ani účastníci této demonstrace. ()