Divoké historky

Až banka omylem vydá úspory z mého prasátka nějakému hackerovi, až za mou práci shrábne odměnu šéfův synek, až zamindrákovaný týpek zaparkuje raketoplán na mém dvorku a až mne bude chtít otrávit nějaká zhrzená slečna z dávné minulosti, tak já se budu smát. Jednak proto, že vyznávám druhou dohodu, takže si neberu nic osobně a hlavně proto, že jsem v tomto snímku viděl, kterak lze boj s větrnými mlýny jednoduše prohrát či zvítězit pouze dle odkazu slavného Pyrrhy. Zkrátka musím konstatovat, že bych nechtěl hrát hlavní roli ani v jedné z Divokých historek, ale z hlediska vrozené škodolibosti mne sledování tohoto snímku poměrně dost uspokojilo. (17.03.2015)

Skutočne neskutočné, ako sa dajú poňať príbehy obsahujúce prvky čierneho humoru. Originalita sa v tomto prípade nezaprie, len nerozumiem tomu, z akého dôvodu, keď som doslova fanúšikom takéhoto druhu vtipu, som sa ani raz nezasmial. Teda ak sa neráta úškrn. "Wild Tales" mi rozhodne prišiel skôr ako polodokonalá, smutná, frustrujúca dráma v ktorej sa hlavné postavy cudzím pričinením, či vlastnou hlúposťou dostávajú do úplne bezradných situácií, než film, ktorý by mal mimoriadne pobaviť. Alebo som len skrátka nebol vhodne emocionálne naladený a tak ma ponúknuté prvky humoru minuli na 100 honov. (06.10.2015)

Aniž bych si četl, o čem snímek bude, očekával jsem, že všechny příběhy se v závěru nějakým způsobem propojí ve stylu 21 gramů či Babel, ovšem brzy mi bylo jasné, že se bude jednat o povídky, které bude spojovat pouze námět různých křivd a nespravedlností, což nakonec uvádí i místní obsah. Některé příběhy jsou zajímavější, jiné méně, ale nejslabší pro mě byl asi ten se sraženou těhotnou ženou. Naopak nejvíce mě zaujal předtitulkový příběh v letadle, mafián v restauraci, neslušný řidič, který v sobě měl vedle brutalitiy i něco humorného, povídka o špatném parkování byla poměrně předvídatelná a pravděpodobně nejsilnější, co se působivosti týče, byla svatba. (13.06.2015)

„JEŠTĚ NĚKDO TU ZNÁ GABRIELA PASTERNAKA?…“ /// Černočerný historky, který baví pointou, myšlenkou a uvěřitelností. Škoda, že s nafukováním stopáže nepřibejvá humoru. Spíš zlomyslnosti, ale vono vlastně nic neudělá větší radost, než neštěstí druhýho! Takže si dejte bacha, páč tyhle příběhy můžou způsobit emociální šok! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že v Argentině maj stejně dobrý kameňáky jako my. (A že je (bohužel) točej lepší režiséři!) 2.) Znám Gabriela Pasternaka. 3.) Thx za titule ,,sheffield358“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ * (20.03.2015)

Argentinské bakalářské historky opatřené krvavým nátěrem, občas šíleně křečovité (úvodní Pasternak sotva obstojí jako televizní skeč, i když autoři Pečeného sněhuláka by Szifronovi ruce utrhali), náběhy na sociální kritiku zabité do plytkých moralitek (jBombito a storka s bouračkou), veškeré limity charakterové, strukturní a ideové obhajitelné tím, že jde přeci o "historky" a k těm podobná reduktivnost patří. Proti tomu se nedá nic namítat, já jen tvrdím, že jde o film nevyrovnaný, spíš k pobavení než skutečně zábavný a ve svých ambicióznějších momentech vysloveně plytký. Skutečně "divoká" je tak jen závěrečná svatba, ale i při ní střídá úsměv lehce zdvihnuté obočí. Čistě natočené, divácky přítulné, ale jinak naprosto spotřební zboží. Lze odůvodnit tím, že (ne)všední absurdita existence mi splývá spíš s filmy Roye Anderssona, jehož pronikavosti a vidění nesahá Szifronův film ani po kotníky. [60%] (10.09.2014)