Réžia:
Juan José CampanellaKamera:
Félix MontiHrajú:
Ricardo Darín, Soledad Villamil, Guillermo Francella, Carla Quevedo, Pablo Rago, Javier Godino, José Luis Gioia, Fernando PardoObsahy(2)
Oscarové argentinské drama režiséra Juana Josého Campanelly, vypráví příběh právníka na
odpočinku, který píše román a doufá, že uzavře případ jedné nevyřešené vraždy a vyrovná se s
neopětovanou lásku ke své bývalé nadřízené.
Benjamín Chaparro odchází na odpočinek z celoživotní práce u kriminálního soudu. Aby vyplnil
volný čas, rozhodne se napsat román na motivy případu, který kdysi řešil a sehrál v něm důležitou
úlohu. Motivem je vražda, která se stala v roce 1973 v Buenos Aires a pátrání po jejím pachateli.
Když však Benjamín otevře dveře do minulosti, už je nedokáže zavřít. Turbulence v Argentině oněch
časů totiž zasáhly do osudů jeho postav s veškerou silou násilí a smrti. A ačkoli si Chaparro myslí,
že jeho příběh je pouze o minulosti, pátrání v ní staví do jiného světla i jeho současný život a donutí
jej postavit se čelem k dilematu jeho dlouholeté neopětované lásky. Benjamín musí přehodnotit
své pocity, činy i učiněná rozhodnutí. A nalezení pravdy bude vítězství nejen literární, pomůže také
uvolnit cestu ke spokojenému zbytku života.
(oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (168)
Velmi příjemné překvapení z Argentiny a zasloužená nominace na Oscara. Film odkazuje na žánr noir, ale vyrovná se i moderním detektivním thrillerům. Silný příběh, kvalitní (a hollywoodem neprovaření) herci a především působivé a nezapomanutelné scény dělají z toho snímku perlu letošní produkce. Někteří zdejší uživatelé by neměli přeceňovat své mentální schopnosti a nezkoušet sledovat filmy, které nedokáží pochopit. 90% ()
Zjevně i v Argentýně už přišli na to, jak lze snadno dosáhnout na plešouna, stačí napsat crap typu New York Times Bestseller a je nevyhnutelně jejich. Aneb laciný, nedotažený a místy až televizně působící mix naprosto všeho, co si nenáročný divák a akademici mohou přát, máte tu bezchemickou lafstory, detektivku o kvalitě Martina Tomsy a do toho všeho politickou situaci, která je podaná tak obsáhle, jako odstavec z učebnice dějepisu pro základní školy. Nic z toho neni samozřejmě dotažený do konce, vše je jen tak naťuklé, bez vysvětlení, zbytečné a zároveň tak k nevydržení natahované, že to po první hodině máte chuť zabalit, protože jste jako já zapomněli, na co to vůbec koukáte, co to je za lidi, co vůbec řeší a proč se snaží v extrémně nepovedených flešbecích do mladých let vypadat mladší jen pomocí změny blbě padnoucí paruky, když ksichty maj pořád stejný, byť jsou o třicet let starší/mladší. Nevim. Nepobírám to, dost možná proto, že jsem se v tom maskérskym bordelu po prvních dvou minutách nevyhnutelně ztratila. ()
Rýchlejšie zbehne cesta z Košíc do Bratislavy vlakom s dvoma prestupmi, než dej tohto snímku. Ono to nie je vyslovene špatná krimi, ktorá by nedisponovala hlbšou pointou či myšlienkou o “dobe”, v ktorej sa odohráva, no tá pomalosť dosť ubíja, až človek premýšľa nad tým, z akého dôvodu ho samotný tvorcovia natiahli na vražedných 124 minút. Škoda, keby ma trošku viac života v “génoch”, možno by aj hodnotenie ostatných užívateľov bolo pozitívnejšie. Za mňa za tri. ()
Argentínska krim-dráma chladnejšia ako psí ňufák. A, veru škoda, že to tak chladné nebolo po celú dobu. S tejto Oscarovej snímky mám nesmierne schizofrenické pocity. Niektoré momenty , a to hlavne zo začiatku, na mňa pôsobili takým zlým dojmom, že som to skoro ani nedopozeral. Príliš naivné romantické sekvencie, absolútne trápny make-up s ktorým sa snažili kryť dve paralerne sa rozvíjajúce príbehy, ktoré od seba oddeľovalo 25 rokov, V týchto dvoch príbehoch sa divák orientoval iba tým, že v jednom mala hlavná postava šedivé vlasy a v druhom nie. Produkčne tie svety vyzerali rovnako. Ale keď sa cez toto divák horko-ťažko preseká, pozastaví sa nad nesmierne agresívnou formou nespravodlivosti a aj krutej reality. Zvraty a rozuzlenia mi tu vyrážali, pri konci, dych. Je to veru aj filozoficky hodnotné, hlavne v momentoch kedy sa myšlienkovými pochodmi, hlavný hrdinovia utápajú v sebe. Premýšľajú nad tým čo mohli v minulosti spraviť inak a tak. Celý príbeh sa krúti okolo detektíva ktorý vyšetruje brutálnu vraždu a znásilnenie jedne čerstvo vydatej ženy. Vrah sa síce nájde a dokonca sa aj sám prizná ale okolnosti a jeho postavenie ho nakoniec do vezenia nedostanú. Je to dosť frustrujúce ale v podstate to ukazuje pravú tvár dnešného sveta. Nebudem prezrádzať ako sa to skončí ale, veru........ Ten koniec bol na Oscara. ()
Mám tyhle typy filmů rád. Nenápadný, ale zajímavý. Na druhou stranu ale většinou u těch nenápadných hrozí, že budou taky nudný a strašně se televizně táhnoucí. No a u tohodle jsem to prožíval tisíckrát tolik. Protáčel jsem se v posteli jak zběsilej. Ale teď nevím, jestli to bylo víc filmem nebo tím, že jsem v pokoji i večer měl třicet stupňů. Vedro je občas nesnesitelná věc. ()
Reklama