Muž, ktorý zabil Dona Quijota

Tím mužem, který zabil Dona Quijota je Terry Gilliam, který natočil nesoudržnou, nepřehlednou groteskní a podivnou komedii s pěknou výpravou, zajímavými exteriéry, ale nepochopitelně amatérskou režií, která není schopna převést scénář na plátno a vést jinak dobré herce. Driver se snaží, je to cítit v každé scéně, ale výstavba scény mu hází klacky pod nohy. Škoda. Ten film je asi vážně prokletý. (07.07.2018)

Skvěle modernizovaná filmová adaptace klasickýho díla o významu hrdinství a zároveň vysněný projekt pod taktovkou americkýho blázna s britským srdcem, Terryho Gilliama. Jakožto moderně pojatá absurdní komedie to sice není žádná sláva, obyčejný průměr, ale sympatický Adam Driver jemuž skvěle sekunduje Jonathan Pryce tuhle bizarní frašku vylepšují o stupínek výš díky jejich vzájemný chemii.... VERDIKT: 7 větrných mlýnů z 10 (16.11.2019)

Věčná škoda, že to Gilliamovi nevyšlo hned napoprvé, protože vidět po osmnácti letech nadějí tenhle rozbředlý spletenec promarněných šancí, který ještě na začátku dokáže slibně navnadit, ale pak se pozvolna rozpadne do kolotoče donquijotských motivů naskládaných přes sebe bez ladu a skladu, lze za úspěšné završení čtvrt století trvajícího projektu považovat jen stěží. Gilliam úžasně hravě stylizuje hlavního hrdinu v podání Adama Drivera do alternativní verze sebe sama - režiséra prokletého vlastními kreativními touhami a nároky, který postupně přichází o rozum a sám se stává Donem Quijotem, marně bojujícím proti větrným mlýnům - ale přitom tuhle metaforu není schopen obestavět koherentním příběhem a dát svým bezesporu originálním, extravagantním a barvitým vizím nějaký nosný základ. Všechno se tu děje bez jakékoli kauzality či jasného směřování k něčemu, dialogy mají málokdy tah a výsledkem je dadaisticko-surrealistický blázinec, v němž z nějakého důvodu hrají podstatnou roli i muslimové a ruská vodka. Tradičně dobrý Adam Driver s roztomile rozverným Jonathanem Prycem to zachraňují jen tehdy, když se po nich nechce groteskové padání a křepčení. Nejlepší pasáže jsou v první půlhodině a pak kdykoli, když se zablesknou ozvěny původně natočeného materiálu (tři obři v závěru) nebo meta-vtípky odkazující na natáčení zachycené ve Ztracen v La Mancha (Japonci na place, svádění problémů na zásah vyšší moci). Gilliam býval obětí okolností, jeho film je teď obětí jeho vlastní bezbřehé tvořivosti. Kdo že je ten muž, který zabil Dona Quijota? Bohužel ten samý, co ho i stvořil. (02.07.2018)

Ať jsem zpočátku Adama Drivera nesnášel, tak teď se ho nemohu nabažit. Je to právě on, kdo se jako mezek snaží táhnout tenhle absurdní film, který mi připomínal český paskvil Vyhnání z ráje s Bolkem Polívkou. Ať jsem se sebevíc snažil, tak déle než devadesát minut jsem nevydržel. Škoda. 49 % Celosvětový příjem k 20. 3. 2019: ‎$1,800,000, což je 0,09 násobek rozpočtu (20.03.2019)

Jedinou vadou tohoto opulentního filmu je, že obě jeho cca poloviny spolu moc nekomunikují. Přesto těch 25 let za to stálo. Don Quijote žije na věky. A vždy nepochopen - hodnocení a komentáře zcela zapadají do příběhu. Apropó, moje milá Morien, Óscara Jaenadu ti rozhodně neberu, ale představitel Qujiota ho ztvárnil dokonalou formou - vidíme směšné prkenné deklamace, protože jinak dona Quijota vidět nemůžeme. Vidíme "vetchého senilního starce", protože už ve své původní době byl opotřebovaným přežitkem. Xavier věří, že je don Quijote, právě tak jako tomu věřil don Quijote. Xavier věru je don Quijote. Přišel čas, aby jeho pofidérní "tvůrce" - režisér Toby - byl konfronotován s duchy, které vyvolal. A Terry Gilliam "uvězněn ve třicet let starých tvůrčích postupech"? Jako don Quijote de la Mancha, rytíř smutné postavy. (09.05.2019)