Muž, ktorý zabil Dona Quijota

Věčná škoda, že to Gilliamovi nevyšlo hned napoprvé, protože vidět po osmnácti letech nadějí tenhle rozbředlý spletenec promarněných šancí, který ještě na začátku dokáže slibně navnadit, ale pak se pozvolna rozpadne do kolotoče donquijotských motivů naskládaných přes sebe bez ladu a skladu, lze za úspěšné završení čtvrt století trvajícího projektu považovat jen stěží. Gilliam úžasně hravě stylizuje hlavního hrdinu v podání Adama Drivera do alternativní verze sebe sama - režiséra prokletého vlastními kreativními touhami a nároky, který postupně přichází o rozum a sám se stává Donem Quijotem, marně bojujícím proti větrným mlýnům - ale přitom tuhle metaforu není schopen obestavět koherentním příběhem a dát svým bezesporu originálním, extravagantním a barvitým vizím nějaký nosný základ. Všechno se tu děje bez jakékoli kauzality či jasného směřování k něčemu, dialogy mají málokdy tah a výsledkem je dadaisticko-surrealistický blázinec, v němž z nějakého důvodu hrají podstatnou roli i muslimové a ruská vodka. Tradičně dobrý Adam Driver s roztomile rozverným Jonathanem Prycem to zachraňují jen tehdy, když se po nich nechce groteskové padání a křepčení. Nejlepší pasáže jsou v první půlhodině a pak kdykoli, když se zablesknou ozvěny původně natočeného materiálu (tři obři v závěru) nebo meta-vtípky odkazující na natáčení zachycené ve Ztracen v La Mancha (Japonci na place, svádění problémů na zásah vyšší moci). Gilliam býval obětí okolností, jeho film je teď obětí jeho vlastní bezbřehé tvořivosti. Kdo že je ten muž, který zabil Dona Quijota? Bohužel ten samý, co ho i stvořil. (02.07.2018)

Spoilery. Nádech: Na motivy knihy o chudém šlechtici, o samozvaném potulném rytíři Donu Quijotovi, vznikl film Terryho Gilliama. První pokus o jeho natočení skončil katastrofou a nekonečná snaha o jeho dokončení nabrala donkichotský charakter. Režisér sám se tak stává Donem Quijotem. Hlavní postava filmu, režisér Toby, natáčí snímek na motivy knihy o chudém šlechtici, samozvaném potulném rytíři Donu Quijotovi. Při tom vzpomíná, jak v blízké vesnici kdysi natáčel snímek na motivy knihy o chudém šlechtici, samozvaném potulném rytíři Donu Quijotovi. V původní režisérově adaptaci ztvárnil Dona Quijota místní nevýznamný švec, jehož během natáčení natolik pohltil fiktivní svět Dona Quijota, až sám uvěřil, že je Donem Quijotem, což mu vydrželo až do opětovného setkání s Tobym. Režisér Toby nedobrovolně zjišťuje, jak reálný dopad měla na danou reálnou vesnici jím realizovaná původní adaptace fiktivního světa o fiktivním světě. V absurdním sledu událostí také zjišťuje, že to samé platí o současné adaptaci. Bez možnosti volby následuje Toby Dona Quijota v roli věrného zbrojnoše Sancha Panzy. Schopnost vnímat realitu záhy Sancha-Tobyho opouští, rozpouští se ve fiktivním světě obestírající samozvaného Dona Quijota. Dění okolo filmu, který Toby natáčí (nebo aspoň má natáčet), a sled minulých i následujících událostí nabírají donkichotský charakter. A do toho všeho okolo pobíhá lady Dulcinea reprezentovaná mnoha postavami. Režisér-zbrojnoš, bez jakéhokoliv hmatatelného vlivu na svůj osud, nakonec nedobrovolně vezme život svému pánu, kterého stvořil, aby záhy dokonal svůj vlastní přerod v Dona Quijota. Toby, režisér snímku na motivy knihy o chudém šlechtici, o samozvaném potulném rytíři Donu Quijotovi, se sám stal Donem Quijotem. Gilliamům donkichotský úděl tak po třiceti letech končí, zatímco úděl Dona Quijota na své nekonečné ose romantické marnosti pokračuje dál. Není zač. Výdech (17.02.2021)

Terry Gilliam si splnil svůj sen o natočení filmu o slavném Donu Quijotovi, o který se pokoušel před prakticky dvěma dekádami ale osud mu v té době nepřál a vznikl z toho zábavný dokument Ztracen v La Mancha. Po letech se Terrymu zadařilo a natočil si svůj film, pro sebe a pro partu vyvolených, kterým film nepřijde tak příšerně vleklý a nudný, jako mně. (03.10.2019)

Mám trošku pocit, že tento film sa snažil byť úplne všetko. Chcel byť komédiou, chcel byť silnou drámou a filmom, z ktorého si môže niekto na konci niečo odniesť. No môj dojem je, že film sám popravde nevedel, čím vlastne chcel byť. A tam sa dostávame na jadro môjho problému. "The Man Who Killed Don Quixote" je podľa mňa príliš komplikovaný, príliš prekombinovaný a ku koncu akosi jeho odkaz vôbec nepríde na úrodnú pôdu. Je tu pár dobrých postáv a musím priznať, že Jonathan Pryce je vynikajúci. Má všetko, čo by mal v tejto role mať a dal do toho celé svoje srdce. A verím mu to. A Adam Driver je podľa mňa tiež dobrý. Plus je skvelé vidieť jeho vývoj ako postavy. Joana Ribeiro je okey. A je sympatická. To musím uznať. No potom sú tu aj zloduchovia filmu. Alebo možno ani nie tak zloduchovia... ako skôr hajzli a hovadá. Ťažko to pomenovať. No podľa mňa sú maximálne otravní a ich povahy sú miestami neznesiteľné. Olga Kurylenko je miestami fakt moc. Hlavne pri konci. A posledných pár minút filmu to posúva do úplne nového levelu. Neviem čo si mám o tom myslieť, no dáva to pre mňa viac otáznikov, než som reálne od filmu chcel. Takže nemôžem film pochváliť. Vyzerá celkom dobre, zo začiatku som sa bavil, postupne to zo mňa opadlo a ku koncu už som bol unavený a zmätený. Možno tento film mal ostať nakoniec nenatočený. Lebo výsledok je podľa mňa skôr sklamanie. Hodnotenie: C (01.05.2019)

Aký význam má sledovanie dokumentu - Stratený v La Mancha ( film o filme ), dokumentaristov Keitha Fultona a Louisa Pepea, ktorí sa snažili zdokumentovať, prečo a za akých príčin sa nenakrútil film Terryho Gilliama - The Man Who Killed Don Quixote ? Toto obdobie sa datuje ešte do roku 2000, keď hlavné postavy mali pôvodne stelesniť Jean Rochefort v roli Dona Quixoteho a Johnny Depp v roli Sancha Panzy. Po pravde, nevidel som tento boj s „veternými mlynmi” , ( ale teraz normálne rozmýšľam, že si niekedy nájdem voľný čas, aby som kúsok zo svojho života venoval tomu, ako sa T.G. urputne zmáhal vytvoriť niečo, čo neskôr na dekády zapadlo prachom... ). Už som ani bohvieako nedúfal, že by mohol uzrieť svetlo sveta novodobý Don Quixote, bol som rovnako trpezlivý, ako “naturalizovaný Brit” , a pre mnohých neprajníkov zdvíham stredný, varovný palec smerom nahor, lebo ja som takmer nadšený, čo tento kreatívny tvorca vytvoril s Jonathanom Pryceom, ktorý je naprosto unikátne ponorený do svojej postavy, že jeho kolega Adam Driver je v miernom tieni. Obidvaja sú naozaj pozoruhodní, no i ostatní sa nemajú absolútne za čo hanbiť. Tandem - Gilliam a Pecorini (d.p.) spolupracujú už od nepamäti, a tak by som bol znovu rád, ak by sa pokúsili nakrútiť ďalší film, ktorý by pre zmenu nestíhali také pohromy, ako predtým. Toto nie je záležitosť pre každého jedinca. Je to dosť nezrozumiteľné, náročné, divné a pra-zvláštne. A o to viac ma to interesuje. (09.03.2019)