Iracionálny muž

"Lákala mě tvůrčí výzva spáchat dokonalou vraždu." Takových už bylo, Abe, a kdyby ti to vyšlo, tak by se tento snímek ani nemusel točit. Jenže ono to proběhlo tak, jak to v podobných filmových případech chodívá, takže žádné překvapení se nekonalo. Mě tedy potěšily spíše drobnosti, jako třeba skvělá Jill, Abeova zkouška ruské rulety či označení filozofie za verbální masturbaci. Na zásadní otázky si však budu muset odpovědět sám: Můžu někoho zavraždit, aby byl svět lepší? Kolik oprávněně zavražděných trestní zákoník toleruje? Mohu přitom použít intergalaktické dělo? Co bude dneska k večeři? (06.04.2017)

Woody Allen nám tentoraz naservíroval mysterióznu drámu. Tentokrát je však nad vecou. S ľahkosťou podáva vážnu tému, pohráva sa s charaktermi, pretvára staré, aby vzniklo nové. Mnoho motívov opakuje, ale hrdinov obohacuje vrstvením ďalších inovatívnych pohnútok a tým ich posúva ďalej. Veľa kombinuje, zlučuje a pretvára, aby vdýchol dušu ďalšej rozorvanej postave. Kedysi bol ňou vo väčšine prípadoch on sám, dnes už vzhľadom na svoj vek ponecháva priestor mladším hereckým kolegom. Skalným fanúšikom chýba, Joaquin Phoenix však zosobňuje svojho antihrdinu presvedčivo. Režisérova najnovšia herecká múza Emma Stone si určite získa sympatie. Jej Jill je navzdory svojmu mladému veku silná žena, ktorú očarí zlomený profesor. Slávny Woody Allen si v tejto snímke vzal na mušku náhodnosť existencie. Podľa neho nič nie je ničím riadené a všetko je len vecou náhody. (10.06.2019)

The Philosophy of Death by Woody Allen. Menšímu spoileru se tentokrát nevyhnu... Mohl být neomylným kriminalistou, naštěstí pro nás si ale tenhle sečtělý pán za svou profesi zvolil filmařinu. Podezřívavě mu připisuji všechny reálné neobjasněné vraždy, které se kdy staly v rozmezí přibl. sta mil od místa jeho bydliště. (03.04.2016)

Bál jsem se, že to bude jen o rozedraném filosovi, kterého budou chtít mrdat dvě pěkné ženské a on chudák ne že by nevěděl kterou, ale že díky erektivní disfunkci způsobené zkaženým světem ani nebude moci a uchlastá se nebo tak něco. Naštěstí úvodní pasáž sloužila jen k vykreslení Phoenixovi zkrachovalosti a zápletka, která znenadání přišla potom byla o dost výživnější. Za mě rozhodně palec nahoru. (09.08.2015)

Film, který si lze vcelku bezproblémově užít, ale stejně tak se jím dát i slušně otrávit - záleží na tom, kolik už jste toho od Allena viděli. Osobně mám blíž k té druhé možnosti. Allen zde variuje (recykluje, chcete-li) celou řadu motivů ze svých předchozích filmů, a pro člověka obeznámeného s jeho filmy zde lze jen těžko najít něco nového - spíše se do duše vkrádá podezření o pomalém, leč nepřehlédnutelném kvalitativním sestupu, kterého jsme u tohoto tvůrce svědky a o kterém mnozí mluví už mnoho let (osobně jsem se těm řečem dosud bránil, ale už jsem nalomený i já). Ten film je sice s přimhouřenýma očima stále ta stará dobrá allenovka, tzn. inteligentní film postavený na kvalitním scénáři a dobrém obsazení, ale i nejlepší kaše se prostě jednou přejí, je-li stále stejná. A tak je možná na čase si přiznat, že už několik posledních let chodím na nové Allenovy filmy v bláhové naději, zda mě ještě někdy dokáže překvapit, ale už tomu popravdě moc nevěřím. V kontextu toho, co se dneska točí, jsou Allenovy filmy samozřejmě fajn, ale už nějak přestávám vidět důvod, proč na ně - resp. třeba konkrétně na Iracionálního muže - chodit do kina, když je to stále totéž (a hlavně když v minulosti na podobné téma à la Dostojevského Zločin a trest natočil lepší filmy - za všechny budiž zmíněny Zločiny a poklesky a Match Point). UPDATE 9.1.2023 - Po 8 letech v telce (s příšerným českým dabingem) mě to kupodivu asi bavilo víc než tenkrát, má to super obsazení a kvalitní zápletku, akorát u titulní postavy jsem se nemohl ubránit dojmu jisté nevěrohodnosti - přišlo mi prostě nepravděpodobné, aby Abe Lucas, respektive člověk s jeho postavením a vzděláním, byl tak "bezdůvodně" na dně (scéna s ruskou ruletou naznačuje, že má zřejmě i sebevražedné myšlenky), a ještě víc to, jak se rozhodne zabít cizího člověka, a jak povrchně si to obhájí (nemluvě o poněkud otravném faktu, jak se mu obě ženské postavy doslova vnucují do postele, což je ale u Allenových filmů opakovaně se objevující motiv). Baví mě ale nad tím přemýšlet - jako zdroj myšlenkové inspirace ten film funguje skvěle. (30.07.2015)