Jan Žižka

"Nakopu ti prdel a ještě na tom vydělám!" muselo probíhat Petru Jáklovi hlavou při sledování mediální masáže, kterou Jan Žižka způsobil. Jenže mě bohatě stačilo, když jsem na začátku viděl logo TV Prima, a já už hned věděl, že je to v prdeli.... Tohle laciný origin-story jednookého zbojníka z Trocnova [nebo Nicka Furyho z LIDLu?] totiž není ničím jiným než středověká marvelovka pro český incely, čtyřicetiletý panice, sójové kluky a fanoušky Dana Vávry. A když ne to, tak přehypovaný počin, který se nepovedl ani jako trailer/teaser na druhej díl [protože takhle tenhle "velkofilm" reálně působí], ani jako reklama na český dějiny, Husity a banger Kdož sú boží bojovníci.... A pokud bych měl být echt upřímnej, nemám sebemenší ponětí, co si o tomhle filmu myslet. Pokud tohle doopravdy stálo 500 melounů, tak 200 melounů muselo nejspíš putovat na CGI českého lva, 100 na useknutí hlavy Bena Christovaa, 100 na lekce angličtiny Ondřeje Vetchého, a zbytek na výplatní pásku Michaela Cainea – ty peníze, natožpak 8 let práce, tam prostě vidět nejsou [víc přírody a míň interiérů by taky výrazně prospělo]. Jářku, radši ani nemluvě o neskutečně špatným střihu, potažmo nesnesitelně repetitivní a naprosto debilní romantický zápletce, která se táhla víc jak hovno z prdele – fakt nekecám, když povim, že jsem stěží bojoval, abych u toho neusnul nudou.... Jakožto tolerantní chlapec říkám, že jsem asi očekával příliš – jenže co taky čekat od filmu ve kterým celou dobu banda debílků běhá po lese tam a zpátky. Ne, ani z lítosti tomu 3* dát nemůžu. Promarněnej potenciál; totální zklamání. Takže jestli tohle čteš Petře Jákle, tak mi vrať mých těžce vydřených 145 korun českých, číslo účtu je 123-1394500247/0100; děkuju, maucta. Jediným pravým českým blockbusterem pro mě stále zůstávají Rafťáci.... PS: Jonáši máš jediný štěstí že nemáš peníze ani na rohlík s paštikou a nešels s náma, ty bys tenhle unikátní zážitek ještě víc zkazil. (07.09.2022)

Po letech příslibů a mediální masáže je to tu! A do pěti minut po zhlédnutí to každý hned radši pustí z hlavy. Předpokládám, že nikdo neměl kdovíjaká očekávání, ale já doufal aspoň ve filmařsky nadšeneckou porci zábavy. Co jsem však nakonec dostal, byla jen ubíjející šedivá ochotnická nuda, plná toho nejúmornějšího patosu a otrávených hereckých obličejů. Scénář krom nekonečného honu za macguffinem, jímž je hlavní ženská postava, a odbytého nástřelu trojčlenky, který vládce chce na kterého intrikařit, nabízí jen snůšku těch nejprovařenějších filmových klišé, jaké si dokážete představit. Charakteristika postav a jejich vývoj nikde, zajímavé dialogové výměny nikde, srozumitelné vyprávění příběhu nikde, dramaturgie nikde, tempo nikde. Jan Žižka představuje tu nejryzejší šeď, jakou jen šlo od nejdražší české produkce dostat. (08.09.2022)

Jákl se možná může opájet nějakou historickou věrohodností a že například ve Statečném srdci měli Skotové kilty, dříve než se začaly nosit. Jenže právě díky těmto věcem divák velmi snadno rozezná kdo je kdo uprostřed válečné vřavy. U Jana Žižky jsem byl absolutně zmaten, kdo s kým a kdy. Přišlo mě že celý film se stále jen intrikaří a pořád někdo někoho zrazuje. Jak se říká, "bol som z těho volaký zmatěný." Každopádně je potřeba ocenit Jákla že to zkouší prostě úplně jinak než většina ostatních tvůrců. Jestli se na to dá nebo nedá dívat je už pak věc trošku jiná. 40% (30.12.2022)

Rozhodne ne zklamání! Škoda, že se autoři filmu nerozhodl zda chtějí Gladiatora, Statečně srdce nebo krvavy syrový středověký snímek z univerzálního prostředí. Film jde všemi směry, za mě romance ani Anna nefungují,ale vše ostatní celkem ano. Prostředí krásné,hudba a nádech odpovídající době. Při závěrečné scéně si člověk uvědomí,že tu materiál na něco většího byl... přesto mírné překvapení. (10.09.2022)

Petr Jákl je statečné srdce… Když se tvůrčí vize střetne s talentem převést jí na filmová plátna, může z toho vzejít jedinečnej zážitek atakující žebříčky nejlepších filmů všech dob. Mel Gibson to ví! A když je chytrá produkce, lze to dělat i s nízkým rozpočtem (The King). Jákl ale nejenže nemá vizi nebo talent, on zřejmě nemá ani pokoru či respekt k filmovýmu řemeslu, látce, ani k tvůrcům, se kterými pracuje. A tak – chvástaje se, že je Braveheart hlavní inspirací filmu – natočil nejdražší fiasko v historii český kinematografie. Kamera i celkovej vizuál (kompozice, color grading, digitál) působí jak z fan kraťasu za pár desítek tisíc. Herci netuší, kde jsou, kým jsou a co mají hrát. Atmosféra středověku je nevýrazná, protože obrazová stránka nejde ruku v ruce s výpravou a historickým zasazením. Chaotickýmu střihu s děsivou kadencí by záviděl i Greengrass. A scénář? Dramaturgicky disfunkční, příběhově generickej (scény na sebe ani pořádně nenavazujou). Žižka je exemplární případ toho, že ani z jinak talentovaných tvůrců nedokážete vytřískat výkon, pokud jste režisér bez nápadu a neumíte sladit jednotlivý filmový profese v jeden koherentní funkční celek. Měl to natočit v češtině, pro Čechy, s českými herci, třetinovým rozpočtem a tím pádem podstatně komorněji. Možná by se dostavila ona pokora, úcta a nakonec i ta tvůrčí vize… ale natočil Hammer of the Gods II. (12.10.2022)