Ján Hus

„… pak ho jednó vyvedli z kameňa, mázli mu na glocnu potupnó micnu, obložili holcnó a hodili blesk na prigle pod haxnama. A tak Žanek zkalil, než bys dva škopky vypařila.“ Soudruh Svoboda je nepochybně slušný režisér. Několikrát o tom přesvědčil jak v dobách, kdy jsme ještě chtěli zrušit peníze, přestat pracovat a začít si všecičko vzájemně půjčovat, tak i poté, co nám to neviditelná ruka trhu konečně zatrhla. Přesvědčil i o tom, že umí být dost drsný a naturalistický, takže tuto vyhřátou homoinscenaci, která mi nechtíc místy dialogově evokovala výše uvedený dějepis Franty Kocórka, dávám za vinu spíše připosranosti soudruhů z ČT. Matěj je bezesporu skvělý herec. Bohužel však se svou vizáží profesionálního narkomana a permanentně dobrácky vytepleným kukučem typu „kouřímčurákysvýraznouslevou“ jen stěží přesvědčí diváka, že by mohl být patrně velmi charismatickým středověkým reformátorem. Kocáb je slizký, egoistický kokot! Ztrátu své rádoby disidentské rádoby popularity se snaží vynahrazovat tím, že nám chce do našich domovů nastěhovat pandžábské kočovníky na byt a stravu. Počítám, že poplatný svému novému imidži teď za naše nemalé koncesionářské poplatky, které zinkasoval za to, že zkurvil středověké, historické drama disharmonickými, furtdokolovými odrhovačkami Pražského sběru, protože nic jiného neumí, tráví léto někde v Nice, kde objímá radikální muslimské uprchlíky a nabízí jim azyl. Samozřejmě nikoliv u sebe doma, ale u nás. Jenže my už tam skoro máme Mižigarovy s Žigovými a tolika volnými pokoji nedisponujeme, bezskrupulózní zmrde! Avšak jinak u mě vcelku bez výhrad. Hanys byl po Lutherovi historicky druhou největší osinou v prdeli té zkorumpované, po moci prahnoucí, vraždící a kradoucí pakáži, sdružené v nejvýdělečnější nadnárodní korporaci všech dob, První římskokatolické a.s., která tu po devět století tyla ze strachu, nevědomosti a útlaku. Každý film, co ty kurvy ukazuje v pravém světle, záměrně nezkreslovaném jejich vlastními kudlankovskými „historiky“, je rozhodně přínosem, který třeba jednou povede k prozření zbytku stáda, jež pak povyhazuje manipulativní velkou bílou svini a celou tu bandu červených a černých z vatikánských oken, a my ušetříme pár miliard, které jim máme vracet jako kompenzaci za zabavení odpustkovými šolichy nademagogizovaného a jinak nakradeného majetku! (12.07.2015)

Nakonec to nedopadlo tak špatně, jak napovídal první díl. Slušné herecké výkony, Hádkovi jsem moc nevěřil, ale zvládl to velmi slušně. A poměrně zvládnuté přiblížení církevních a náboženských otázek pro českou ( většinově ) bezbožnou společnost taky zaslouží plus. Ovšem víc jak průměr dát nemůžu vzhledem k některým až trapně šablonovitým scénám a postupům ( zvláště první a druhý díl ) a především za tu trapnou Kocábovu exhibici, která se k tomuto typu filmu prostě nehodí. (01.06.2015)

U Jenďoura z Husi opět končí humory. Jde o další z děl zpracovávajících látku, sahající knedlíkům až do samotné podstaty jejich národnostního uvědomění. Po turbulentních veletočích, které pověst pána Jána prodělala, od štelování do pozice šajtána nečistého, přes bijce feudálů, největšího obrozence, pionýra komunismu či třeba oportunistického mouly, dospěla do dnešních časů, časů vyprázdněnosti a zpochybňování všeho. Svoboda tak na popud centrálního Miloše lidstva zkusil nahlédnout na látku jinak, lépe, radostněji a konečně prý ,,bez ideologického podtextu". V úvozovkách, neboť mám podezření, že Kňažka obsazoval a otextoval sám Duka. Historickou přesnost bych ponechal odborníkům z hysterických věd, protože oni si rádi zabreptají, já se juknu ve svém obsáhlém a do podrobností zacházejícím slohovém útvaru na filmové aspekty díla. Tedy - Kocáb nacákal poslední zbytky své soudnosti do súdánské dcerky, Hádek má charisma plže a Dolanského obsadili, abych mohl při jeho přehrávání chcát smíchy do výše nevídané. Tři, za Javorského, odvahu a výdrž. Mou. (06.10.2015)

Jiří Svoboda rozhodně nepodcenil vizuál ani to, jak má historický film na laika působit (a to přesně jsem, moje znalosti o Husovi jsou na úrovni základů, takže si nenechám ujít žádný z plánovaných dokumentů) a pokud se oprostím od ideologických souvislostí, protože jsem s nimi na tom podobně, jako s historií, vychází mi to na hodnocení, že snímek je skutečně málo dějový (opravdu tolik překvapovalo např. Reflex, že diváků ubývalo?), mnoho času využívá k vysvětlení různých názorů, postojů, myšlenek, zastavuje se a přešlapuje na místě, nebo se vrací k již řečenému (retrospektivy s královnou), skutečné vnitřní napětí divák -nejen- s Husem zažívá až ke konci příběhu. Prostě pokud vás enormně nezajímá ve filmu zobrazená česká společnost patnáctého století, vztah církve a státu či dobové zvyky, tohle dílo vás nenaplní a s vágním "husovským" klišé, pravdou, si v tomto případě nevystačíte. Kardinální otázka zní - nakolik by bylo jiné zamýšlené zpracování rozdílné, nebo lepší? DŮKAZ zatím nemáme. 50%. (04.06.2015)

Kocába nemám rád momentálně asi na takové úrovni jako jistého pana Lindelofa. Jinak průměr, který Vávrově trilogii ovšem těžce nestačí ve všech ohledech filmového řemesla kromě historické přesnosti. Což je samozřejmě to velké plus, kvůli kterému jsem ochoten i přimhouřit to jedno oko. Žižku prosím ne! (31.05.2015)