Ján Hus

Po 1. dílu: Na středověk příliš čisté. To, že film působí jako televizní inscenace by mi ani nevadilo, ALE: KDO JE KDO? Ano, chápu, že papežský rozkol byl zmatek nad zmatek sám o sobě, že nikdo nevěděl, kdo za koho kope.... však řada postav mohla být divákovi představena lépe. Pokud autoři předpokládají, že se většina diváků plně orientuje v historii, dělají chybu. Kocábova discopsychohudba mi v historickém počinu vadí. Však hlas Matěje Rupperta naopak potěšil! Z herců jednoznačně kraluje pan Javorský, který vyloženě Václavem IV. je! Dolanský a Hádek- lepší průměr, Kňažko zatím neměl moc prostoru. Zbytek recituje text, jako básničku. Zatím za slabé tři a uvidíme, co bude dál.... Po 2. dílu: nuda. Vleklé, beze spádu. Místo, aby gradovalo, vadlo. Leč se herci snažili, špatný scénář napáchal své. Po 3. díle: Závěrečný díl byl nádherný! Strhující, promakaný ve všech směrech. Díky za něj. Hodnocení: S ohledem na to, že seriál působí nevyrovnaně, hodnotím průměrně. (30.05.2015)

Jiří Svoboda rozhodně nepodcenil vizuál ani to, jak má historický film na laika působit (a to přesně jsem, moje znalosti o Husovi jsou na úrovni základů, takže si nenechám ujít žádný z plánovaných dokumentů) a pokud se oprostím od ideologických souvislostí, protože jsem s nimi na tom podobně, jako s historií, vychází mi to na hodnocení, že snímek je skutečně málo dějový (opravdu tolik překvapovalo např. Reflex, že diváků ubývalo?), mnoho času využívá k vysvětlení různých názorů, postojů, myšlenek, zastavuje se a přešlapuje na místě, nebo se vrací k již řečenému (retrospektivy s královnou), skutečné vnitřní napětí divák -nejen- s Husem zažívá až ke konci příběhu. Prostě pokud vás enormně nezajímá ve filmu zobrazená česká společnost patnáctého století, vztah církve a státu či dobové zvyky, tohle dílo vás nenaplní a s vágním "husovským" klišé, pravdou, si v tomto případě nevystačíte. Kardinální otázka zní - nakolik by bylo jiné zamýšlené zpracování rozdílné, nebo lepší? DŮKAZ zatím nemáme. 50%. (04.06.2015)

Troufám si tvrdit, že v tomhle novém zpracování je pojetí Jana Husa o mnoho bližší historické pravdě než komunisticky ztvárněný od režiséra Otakara Vávry. Zajisté byl charizmatičtější a podstatně i výpravnější, avšak ve skutečnosti moc socialistický. Nový pohled na velkou postavu naší historie nabídl zcela jiné hledisko na mistra Jana Husa, který snaží se přiblížit Husa jaksi z lidské stránky. Jenže ne vše se povedlo. Například herec Hádek. Hrát přece jen umí dobře. Tu a tam pronášel dialogy, které by se možná hodily do party skautů, což asi nebyla jeho chyba, ale především vinou scenáře. Jenže obávám se, že jakékoli nové předělání Jana Husa by sotva mohlo být výrazně ještě lepší, než tato třídílná historická freska. Poněvadž sehnat peníze na podobnou látku v českých luzích a hájích bude vždycky těžký. Filmově nic nezapomenutelného, ale jako pár hodin dějepisu docela dobrý. Syntetická hudba mi k tomu jaksi neštymovala. Jelikož obraz doby a hudba musí mít k sobě blízko, tedy přesněji řečeno ve vzájemné závislosti. Což se zde moc nepovedlo. Díky tomu mě to nedokázalo naplno vtáhnout do děje. Jinak také oceňuji skvělý výkon Javorského v roli Václava IV. (10.01.2016)

Je to slabé, zbaběle povrchní a laciné, nejde to do hloubky. K čemu je, že si tvůrci dali takovou práci s hledáním lokací, jež zde působí velmi dobře, k čemu je zkušená režie, když scénář pokulhává na obě nohy? Už chápu, proč se paní Kantůrková nedohodla s předchozími vybranými režiséry, kteří chtěli látku poněkud inovovat a vyprášit z ní všechnu tu zatuchlinu, klišé a patetické proslovy. O osobě Jana Husa se vlastně nedozvíme nic, o tom, proč a jak přišel ke svým názorům, jak ho ovlivnila jistá politická moc, kterou v Praze měl, a podobně se nedozvíme nic moc o politických pletichách té doby, co by si člověk nepřečetl na Wikipedii. Herci naštěstí nedeklamují tak často, jak to u těchto patetických opusů bývá (viz Cyril a Metoděj), ale přesto jsou některé dialogy nepřirozené. Hudba, ano, ta mi taky dere uši, a to jsem nevěděl, kdo ji tvořil. Nehodí se sem. Mimochodem, žít Hus dnes, asi by se dal přirovnat k takovému Okamurovi, ale určitě ne třeba k Halíkovi. Na tom ten film mohl stát, aby byl srozumitelný současnému člověku. A co ta nevyslovená láska ke královně, to mělo být něco jako ze Zapomenutého světla? A lev? Šachy? (30.05.2015)

Svobodovo pojetí je vyvážené, nebo spíš vyvažující, a sice v tom nejbazálnějším, totiž v samotných živlech. Proti finálnímu spalujícímu ohni kostnické hranice užívá v celém příběhu vody. Důležité diskuse Husa a jeho přátel probíhají v řece, aby si plamenní kazatelé zchladili žáhu. Král Václav před palčivým světem opakovaně utíká do škopku s vodou, kterou na něj lijí nějaké krasavice (tu lazebnici už mu prostě nikdo neodpáře), naopak sličnými jinochy obsluhovaný budoucí papež provádí ve vaně výslechy vězňů. Jak pomoci ztýranému vyprahlému Husovi v žaláři? Jak jinak, než vzpomínkovou scénou v řece z předchozích dílů. Vyvažuje se i ideologické pojetí Husa Vávrova, jenž byl především aktivním programovým vůdcem prostého lidu v jeho třídním boji, kdežto Svobodův Hus je bezmocná oběť intrikánského politikaření. Vůbec jsem z těch tří dílu nepochopil, proč zrovna chudáka Husa, jehož osoba i hlas zanikají v okolním dění, chtějí všichni zničit nebo zachraňovat. Nepochopil jsem ani, proč se slovutní mistři pořád perou o toho Viklefa, což bude tím, že jakékoli theologické myšlenky (stejně jako myšlení tehdejších lidí) Svoboda v rámci vyvažování programově vyloučil. Zlý mužský svět je pak vyvažován ženským elementem (Hus neodchází kázat na venkov, ale sedlačit k hodné mamince, a že je zamilován do královny, jsme všichni prokoukli). Taky dobový bulvár je vyvažován intimtiou - beltémský kazatel promlouvá něžným hlasem k cca 15 lidem někde ve sklepě. A ti jsou z toho úplně naměkko. Jinak jako film nic moc, občas se i něco nepovedlo (viz Šandík nebo slunicko2), ale Hádek byl milej, Zmikund fajn, Javorského Václav hlavní hvězda celého seriálu. Naopak úplně nejhůř dopadl chudák Páleč. Smiřsestim. Stejně se to mělo jmenovat Václav IV. (02.09.2016)