Ján Hus

Film má svoje klady aj zápory. Film musel byť natočený, to je bez debaty, 600 rokov od upálenia Jana Husa, to je už nejaká národná udalosť, a to aj v tak ateisticky založenej českej spoločnosti. Výkon Milana Kňažka vyčnieva nad ostatnými hercami. Takisto sa mi páčila (nielen fyzicky) Marika Šoposká. Naopak, Matěj Hádek sa nejak do hlavnej role nehodil. A ešte v takej podobe. Nikto presne nevie ako Jan Hus v skutočnosti vyzeral. Prvé podobizne na obrazoch vznikli až skoro o 100 rokov po jeho smrti. V každom prípade stredovekí umelci ho videli bez výnimky s bradou, takže je na zamyslenie, že asi v tej dobe takto skutočne kňazi vyzerali. Okrem odpornej hudby, čo tu bolo spomenuté už veľakrát, je nutné povedať, že film bol jasne orientovaný proticirkevne až so snahou očito ju prehnane ukázať v tom najhoršom svetle, čo nie je celkom k dobru, pretože to bolo sílené. Takisto na kázaniach Jana Husa sa v dobe najväčšej slávy schádzali tisícky ľudí, vo filme ich vidíme sotva 50. A nakoniec by som rád upresnil tému odpustkov v stredoveku. Odpustky sa nekupovali na odpustenie hriechov minulých, súčasných a budúcich, oni ani nemali moc odpúšťať, naopak, bez odpustenia hriechov nemali platnosť. Jan Hus sa preto nestaval proti predaju odpustkov, on sa staval proti odpustkom ako takým, pretože podľa neho pápež nemá možnosť vedieť, či boli hriechy odpustené, to vie len Boh. Ide teda o filozofickú tému a obsah. (25.01.2016)

„… pak ho jednó vyvedli z kameňa, mázli mu na glocnu potupnó micnu, obložili holcnó a hodili blesk na prigle pod haxnama. A tak Žanek zkalil, než bys dva škopky vypařila.“ Soudruh Svoboda je nepochybně slušný režisér. Několikrát o tom přesvědčil jak v dobách, kdy jsme ještě chtěli zrušit peníze, přestat pracovat a začít si všecičko vzájemně půjčovat, tak i poté, co nám to neviditelná ruka trhu konečně zatrhla. Přesvědčil i o tom, že umí být dost drsný a naturalistický, takže tuto vyhřátou homoinscenaci, která mi nechtíc místy dialogově evokovala výše uvedený dějepis Franty Kocórka, dávám za vinu spíše připosranosti soudruhů z ČT. Matěj je bezesporu skvělý herec. Bohužel však se svou vizáží profesionálního narkomana a permanentně dobrácky vytepleným kukučem typu „kouřímčurákysvýraznouslevou“ jen stěží přesvědčí diváka, že by mohl být patrně velmi charismatickým středověkým reformátorem. Kocáb je slizký, egoistický kokot! Ztrátu své rádoby disidentské rádoby popularity se snaží vynahrazovat tím, že nám chce do našich domovů nastěhovat pandžábské kočovníky na byt a stravu. Počítám, že poplatný svému novému imidži teď za naše nemalé koncesionářské poplatky, které zinkasoval za to, že zkurvil středověké, historické drama disharmonickými, furtdokolovými odrhovačkami Pražského sběru, protože nic jiného neumí, tráví léto někde v Nice, kde objímá radikální muslimské uprchlíky a nabízí jim azyl. Samozřejmě nikoliv u sebe doma, ale u nás. Jenže my už tam skoro máme Mižigarovy s Žigovými a tolika volnými pokoji nedisponujeme, bezskrupulózní zmrde! Avšak jinak u mě vcelku bez výhrad. Hanys byl po Lutherovi historicky druhou největší osinou v prdeli té zkorumpované, po moci prahnoucí, vraždící a kradoucí pakáži, sdružené v nejvýdělečnější nadnárodní korporaci všech dob, První římskokatolické a.s., která tu po devět století tyla ze strachu, nevědomosti a útlaku. Každý film, co ty kurvy ukazuje v pravém světle, záměrně nezkreslovaném jejich vlastními kudlankovskými „historiky“, je rozhodně přínosem, který třeba jednou povede k prozření zbytku stáda, jež pak povyhazuje manipulativní velkou bílou svini a celou tu bandu červených a černých z vatikánských oken, a my ušetříme pár miliard, které jim máme vracet jako kompenzaci za zabavení odpustkovými šolichy nademagogizovaného a jinak nakradeného majetku! (12.07.2015)

Pan Otakar Vávra může klidně spát - jeho Janu Husovi se nový film ani nepřiblížil. 1) Vávra měl k dispozici peníze a jasné ideologické zadání. Uměl si vybrat špičkové profesionály. Svoboda si musel vystačit s velmi skromným rozpočtem televizních pohádek, tolerantnějším ideovým zadáním a především s obrovským očekáváním. Divák by chtěl výpravu jako ve Hře o trůny, odideologizované civilní pojetí a nové (rozumí se lepší) ztvárnění._____ 2) Eva Kantůrková se emancipovala od Vávrova pojetí Husa jako sociálního a národního reformátora, aniž ovšem zpochybnila pojetí obrozenecké. Co Jan Hus učil, v čem byl wiklefista a v čem nikoli, z čeho vlastně ho koncil obviňoval a co že to odmítal odvolat, se ve filmu prakticky nedozvíme. Vůbec nejsou prezentovány názory druhé strany (katolické církve). Historií políbený divák se nudí a nepolíbený se neorientuje. Slabost scénáře vyniká zejména při srovnání s Kohoutovou Ecce Constantií. 3) Jazyk (nejenom) postav je silně matoucí. Na jedné straně škrobené archaizující větné konstrukty, na druhé straně moderní mluva. Postavy používají soudobou češtinu a němčinu, Hus navíc cituje biblické texty v kralickém překladu, jak uvádí všímavý komentátor Šandík. V Kostnici, kterou reprezentuje Karlštejn (to už jsem málem vylítl z kůže) se mluví německy, za to prakticky všichni na koncilu používají (i v hovorech mezi sebou) češtinu._____ 4) Důvěřivý divák je ovšem zmaten ještě více. Plamenná kázání recituje (věru, nenapadá mě vhodnější výraz) Hádek v Kapli Božího těla u chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře zřejmě proto, že těch pár komparsistů by se v Betlémské kapli ztratilo a na větší počet nebyl rozpočet. Královnin dřevěný altánek supluje rezidenci, což divák pochopí, když dvůr v plné kráse jednoho krále a dvou dvořanů pak uvidí. Akční scény (jeden či dva pokusy jsem zaznamenal) vystřihl režisér z přebohatého fondu českých televizních pohádek či, ještě hůře, historických televizních inscenací ze 70. let. Jim se ostatně film blíží nejvíce. Nemluvím už o Husově flirtování s královnou, karikaturním zobrazení papeže Balthazara Cossy či dialozích, které chvílemi připomínají Cimrmanovy autorské začátky._____ 5) Jan Hus 40letého Matěje Hádka je intelektuál universitních disputací a ne vášnivý reformátor a bojovník za pravdu. Štěpán z Pálče přehrávajícího 37letého Jana Dolanského je pak jakési nové vtělení Jidáše. Balthazar Cossa (40letý Tomáš Dastlík) byl možná nádoba hříchů a neřestí, ale především (všeho)schopný manažer, což film ignoruje. Zikmund (47letý Michal Dlouhý) byl větší osobnost, než ukazuje film, i když je dobře, že už není, sláva Bohu, liška podšitá._____ 6) Líbil se mi 33letý Jan Plouhar (Jeroným Pražský) a především vynikající 53letý Vladimír Javorský, který dokázal vdechnout nejednoznačnému Václavu IV. mnohovýznamovost a především uvěřitelnost._____ 7) Hudba 61letého Michaela Kocába se dává plně do služeb režisérova pojetí - v tomto smyslu je výborná._____ 8) A ti ptáci... (05.06.2015)

Když Česká televize přišla s ukázkami na nový, výpravný mini-seriál o Janu Husovi, kde se měli objevit herci jako Javorský, Hádek nebo Kňažko, tak jsem nadšením snad ani nedejchal. Pokorně jsem čekal a doufal, že počínaje tímhle seriálem v naší zemi pochopí, že není úplně na škodu konečně začít filmově vyprávět i minulost, která je vzdálenější, než první republika. Jenže to by to Česká televize nesměla tak strašně radikálně posrat. Nejdřív teda k plusům. Tím jsou hlavně herci, kteří podle mě opravdu dělali, co mohli. A o to víc mě mrzí, že všichni ostatní v tomhle příběhu zfušovali, co mohli. Největší průser je asi hudba, kde Kocáb předvedl naprosto neuvěřitelnej výkon. Do patnáctého století zasadil místy poměrně svižnou nic neříkající elektronickou muziku a samotné upálení Jana Husa pak podpořil elektrickou kytarou. Nehledě na samotnou znělku tohoto mini seriálu, která vysloveně byla ze světa amatérských. Nezlobte se na mě, ale to co tady Kocáb předvedl, to sahalo až za hranice únosnosti. Dobová muzika byla v pořádku, ale jakmile jsem slyšel něco moderního, chtělo se mi blejt. Do takového příběhu to prostě nepatří. Další problém pak byl samotný scénář, který vlastně ve své podstatě neřekl vůbec nic nového. Během tří dílů naprosto zmatečně popsal pár postav, stav církve a krále a to je asi tak všechno. Přitom prostoru bylo víc než dost. Do toho dialogy, ve kterých jednou postavy citovaly div ne z kroniky a podruhé mluvily naprosto moderně, poplatně dnešní době. A nejhorší na tom všem bylo, že celý ten čtyř a půl hodinový příběh se odehrával na neuvěřitelně krásných místech naší země, které jsem ani jednou neviděl pořádně v plné své kráse. Vždyť ty hrady se dají nasnímat z takových úhlů, že by jeden záběr vedle druhého měl diváka tak učarovat, že by nestíhal zavírat hubu. Když to jde v jiných zemích, tak proč by to nešlo u nás? Tady jsem nenašel jedinej moment, který by mě vysloveně nadchnul. Hlavně ale, že se točilo na několika hradech. To je sakra tak těžký natočit něco historického ze středověku? Vždyť v současnosti už takové filmy točí snad každá země v Evropě, která má k historii své země, co říct. Je vidět, že to asi ještě chvíli potrvá, než se najdou režiséři a scénáristé, kteří něco takového dokáží natočit poutavě a kvalitně. Nezbývá tedy nic jiného, než se opírat o herce, které máme výborné. Bohužel jen na nich se to stavět nedá. (05.06.2015)

Rozporuplný film, skvěle herecky obsazený, ale v režisérském řemesle nejistý, se skvělými dialogy, ale poněkud nedostatečným vyprávěním v prvních dvou dílech. Ona je vůbec první dvojice dílů o stupeň horší, nkterým věcem je kladeno až příliš prostoru (královna), některým zas příliš málo (události, které zřejmě pro všeobecnou známost mezi lidem tvůrci osekali, např.záležitost udělení ochranného glejtu) a tempo tak bylo občas rozvleklé, ovšem dokonale protknuté skvěle ztvárněných chaosem v církvi. Některé Husovi myšlenky bych také ocenil výraznější (tepání do světského stavu mohlo být důslednější), ale ok, něco se prostě upozadit muselo. Jenže třetí díl je skvělý! Má výborné tempo a gradaci, dokonce i hudba, dříve poněkud z míry vyvádějící, je tu tentokrát skvěle funkční (mimoto by si někteří kritici měli uvědomit, že třeba piano by bylo dobově přesné asi jako ona použití elektrická kytara). Obzvláště veškeré scény z kostnického slyšení jsou neskutečně atmosferické, skvělé a vygradované. Škoda, že na režijní židli zasedl jeden z největších rutinérů čt a ne někdo kvalitnější, ale budiž, i tak se podařil výborný výsledek, na kterém je mrzký tv rozpočet vidět, ale nepřekáží s Hádkem, který znovu dokazuje, že patří mezi první hereckou ligu. A asi jediný film, u kterého mi nevadí, že se tam nezjevila vesmírná vydra opatřená chapadly. PS: Zikmund KONEČNĚ popsán bez obrozenecko-komunistických brýlí. Volejme sláva. Vávrovo tendenční trilogie se může jít zahrabat (31.05.2015)