Kráľ Artuš: Legenda o meči

// Artuš není blbej, dokonce není ani ošklivej. Jenom je mi děsně ukradenej. Úvod fajn, do Artušova zajetí je to opravdu jak Ritchieho nová gangsterka, akorát z období temna. Jenže pak se cool finty začnou recyklovat a "děj" začne hnát kupředu, přičemž mi celé finále přišlo jako bych se díval na závěr Harryho Pottera, akorát bez znalosti 7 předchozích filmů. Nemá to duši, je to chladný, plný nevyužitých postav, s místy nepřehlednou akcí (pro mě osobně pak navíc pojištěnou stěžejníma scénama s hadem, takže jsem z nich měl prd, poněvadž jsem musel sklopit zrak) a klišovitým scénářem (když už se znásilňuje předloha, mohli bychom alespoň dostat něco originálnějšího než armáda vs. armáda, hl. hrdina vs. záporák, rukojmí výměnou za kapitulaci atd.). Co je na filmu naopak boží byl jednoznačně soundtrack a pak taky Charlie Hunnam, kterej si tímhle pravděpodobně pohřbil filmovou kariéru, mě ale utvrdil v tom, že charisma má tenhle chlapec na rozdávání. Nicméně když to shrnu, tak jsem se moc nebavil a to je asi to nejsmutnější, čím mě tenhle režisér kdy překvapil. 6/10 // Edit: Stoupá to trochu. (16.05.2017)

Krátká verze komentáře pro generaci mileniálů s poruchou pozornosti: KRÁL ARTUŠ: LEGENDA O MEČI je - méně odborně napsáno než následující řádky - nedostatkům navzdory totální námrd a nejlepší dark fantasy od BARBARA CONANA. Dlouhá verze komentáře: Tento v zahraničí komerční i kritický fail je především dokladem toho, že Guy Ritchie je rozjížděč franšíz, které nikdy nedorazí do cíle (SHERLOCK skončil po dvou dílech, KRYCÍ JMÉNO U.N.C.L.E. vzhledem k propadu v kinech zatím u prvního). A stvrzením, že tento tarantinovský epigon (spolu)píše a režíruje esteticky úchvatná díla, která mají společné zpřítomňování samotného procesu poskytování otázek a odpovědí na úrovni vyprávění a stylu. Poetiku má jednotnou, ozvláštňující je akorát zasazení do na oko jiných žánrových (dark fantasy) a historických (artušovské legendy) tradic. LEGENDA O MEČI přitom efektivně kombinuje poetiku (zpřítomňování narace) se zvolenou tradicí (hra s legendami usazenými kolem kulatého stolu), protože legendy byly vytvářeny, šířeny a proměňovány hlavně ústně._____ Ve filmu tak může být řada montážních sekvencí vycházejících z rozpravy postav, která má podobu jednou flashforwardů (záblesků budoucího dění), jindy flashbacků (vzpomínek na budoucnost), onde zase flashsidewayů (mentálních projekcí možných věcí příští), támhle zase nespolehlivých pasáží, případně kombinace několika časových rovin a vizí či představ, protože proč ne. I ve zvukové stopě je slyšet cockney nářečí a v hudební staroanglické balady či zesilující dechy, které nejsou součástí světa příběhu atd. Jasně, má to své nedostatky. (Vyprávění založené na zpětném vyplňování mezer z výpustkového úvodu je místy ubíjející. Stavění toho povědomého z cameloťáckých legend do nového kontextu je zase odvislé od znalosti předchozích zpracování od Bressona přes Boormana či Pythony až po uctivější hollywoodské verze. Není to pro mimetické mimoně a mimoňky, protože tohle na rozdíl od podobně neuctivého Scottova ROBINA HOODA nelze interpretovat jako reflexi soudobé situace v Anglii.) Neva, místy jsem fapoval nemálo, i když nejsem cílovka (= chlapci, jimž ještě nesestoupila varlata). (17.05.2017)

Král Hovnuš : Legenda o kýči. No jo je to hrozná sračka po který by Gej Ritchie měl hlavně sbalit sám sebe a vypadnout a netočit už podobný vylízanosti. Naštěstí aspoň na rozdíl od fast and fekálního shitu byli celosvětový diváci potažmo klauni při smyslech a udělali z tohohle špatnýho vtipu zaslouženej komerční propadák.20% (26.05.2017)

Ultrafrajerská gangstersko-partizánska multikulti dark heroic sword & sorcery, v ktorej sa Guy Ritchie nadobro odtrhol z reťaze a je to celé ohromná zábava - od scén, v ktorých sympaťáci len tak hláškujú pri ohni až po megaslony, megahady, kung-fu a súboje so svalnatými megazabijakmi v obrovských čarodejníckych vežiach, pričom to všetko vyzerá ako zhmotnené obrazy Franka Frazzetu a Kena Kellyho. Všetko fantasticky natočené a zostrihané a geniálne ozvučené (keď po uštipnutí hadom začne hrať ústredná pieseň, je to najviac cool filmový moment za mnoho mesiacov, ak nie rokov). Charlie Hunnam obrovský sympaťák (pekne sa chlapec rozohral, už v Stratené mesto Z bol výborný) a k zloduchovi v podaní Juda Lawa ani netreba nič dodávať, lahoda. Negatívne recenzie tomu vyčítajú prznenie legendy a roztrieštený príbeh, mňa najviac bavili práve tie drzé variácie na klasiku (Merlinica) a rôzne rozprávačské finty (nespoľahlivý rozprávač, zámerne prehádzaná chronológia záberov, fóry typu "a keby sme zvolali anglických barónov, prebiehalo by to asi takto...", pričom je to tam fakt natočené, hoci je to udalosť, ktorá sa vlastne nestala). Šialený náhul, ktorý vstrebe málokto. Veľmi by som chcel pokračovanie, aj keď k tomu asi nedôjde... (12.05.2017)

Ritchieho fantasy gangsterka je možno dostatočne osobitá, ale postráda dušu. Skratkovitý a roztrieštený príbeh, kde sú postavy a ich motivácie odstavené až niekde na tretiu koľaj, tak musí zachraňovať výhradne dravá videoklipová forma. I tá sa však dokáže rýchlo opozerať a v druhej polovici film už len mechanicky a bez napätia speje do očakávaného a nijak zvlášť vygradovaného finále. A to je rozhodne škoda, tak nápadito natočený blockbuster tu nebol už dávno.No to z neho ešte nerobí naozaj dobrý film. (28.07.2017)