Kráľ Artuš: Legenda o meči

„NAJDI CHLAPCE, ZABIJ HO A MEČ BUDE POSLOUCHAT POUZE TEBE...“ /// Ritchie předvádí hnedle vod začátku neskutečnou fofr filmařinu. Navíc stejně frajerský je i vobsazení. Historie, akce, dobrodružství a fantasy na jednom fleku, to všechno propojený kurevským filmařským švihem…výsledkem je vostřejší pohádka pro hravý a nenasytný. (já chcu ještě!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám rejžu na Šejkspíra. 2.) Roky jsem čekal na návrat Excaliburu! 3.) Thx za titule „-OverLord-“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (06.09.2017)

Králi Artuši nemůže nikdo vytknout přehnaný respekt k legendě, naopak je to zase rocková jízda, které v kině ve 3D oči navrch hlavy odpustí, že pro samou akci a řežbu jsou motivace postav někde za horizontem událostí a dojemné pasáže nedojímají. Guy Ritchie si opět dělá radost po svém a tak bude minimálně jeden člověk absolutně spokojený - on. Za mne dnes 4* s tím, že opakování v telce se z obavy o hvězdičkový sešup vyhnu. (13.05.2017)

Odvážný mix heroické fantasy a britské gangsterky. V jednu chvíli tam ničí hradby sloni, velcí jak dinosauři, ve scéně, která by se neztratila ani v Hobitovi, načež dostaneme dravou koláž o Artušově vyrůstání v bordelu. Oboje je cool, ale působí to jak ze dvou různých filmů. Každopádně jsem se bavil naprostou neúctou k legendě. Artuš tam nosí hadry, že by v tom skoro mohl vylízt na ulici i dneska a Jude Law tam běhá v sáčku. Všichni mluví a chovají se, jak třeba v Podfu(c)ku a rytíři jsou černoši a kung fu číňan. Znova už bych na to nekoukal ale bylo to fajn. Hudební doprovod hodně pomáhá. (21.05.2017)

// Artuš není blbej, dokonce není ani ošklivej. Jenom je mi děsně ukradenej. Úvod fajn, do Artušova zajetí je to opravdu jak Ritchieho nová gangsterka, akorát z období temna. Jenže pak se cool finty začnou recyklovat a "děj" začne hnát kupředu, přičemž mi celé finále přišlo jako bych se díval na závěr Harryho Pottera, akorát bez znalosti 7 předchozích filmů. Nemá to duši, je to chladný, plný nevyužitých postav, s místy nepřehlednou akcí (pro mě osobně pak navíc pojištěnou stěžejníma scénama s hadem, takže jsem z nich měl prd, poněvadž jsem musel sklopit zrak) a klišovitým scénářem (když už se znásilňuje předloha, mohli bychom alespoň dostat něco originálnějšího než armáda vs. armáda, hl. hrdina vs. záporák, rukojmí výměnou za kapitulaci atd.). Co je na filmu naopak boží byl jednoznačně soundtrack a pak taky Charlie Hunnam, kterej si tímhle pravděpodobně pohřbil filmovou kariéru, mě ale utvrdil v tom, že charisma má tenhle chlapec na rozdávání. Nicméně když to shrnu, tak jsem se moc nebavil a to je asi to nejsmutnější, čím mě tenhle režisér kdy překvapil. 6/10 // Edit: Stoupá to trochu. (16.05.2017)

Patřičně fyzický zážitek se všemi Ritchieho trademarky. Nechybí divoké konverzačky s nestíhatelnou kadencí, nechybí Londýn, nechybí kamarád Beckham. Do samého konce jsem se ale nemohl rozhodnout, jestli takovým sympatickým divočinám trochu neškodí fakt, že jsou nasoukané na klasický příběh, který tradiční body potkává občas velmi ledabyle, občas odvážně a nápaditě, ale občas právě nevyhnutelně klasicky. Nejrazantněji se to děje při přímém porovnání Artuše, který si v Hunnamově sebejistém podání nechává rozbít ústa, nejde pro drzé slovo daleko a relativně často na svůj úděl remcá, a Vortigerna, archetypálního fantasy zlosyna s touhou po moci. Přesto mám z Legendy velkou radost, protože moji oblíbenou látku zpracovává po svém a s rytířskou ctí se dobírá konci, ze kterého by se v nějakém alternativním vesmíru pokračovalo vstříc excelentní sáze. Nám zůstane alespoň poctivý a statečný záblesk. (30.07.2017)