J.e.r.e.c

Requiem za Divoký Západ. Leoneho mistrovský kousek; kvalitněji obsazený a lépe napsaný než Hodný, Zlý a Ošklivý a sevřenější a extatičtěji vygradovaný než Tenkrát v Americe. Bronsonův tajemný hrdina by si s Eastwoodem vyčistil boty a Fonda jako dokonalý hajzl Frank s křivým úsměvem strká do kapsy všechny ty tak hrozně zlé pistolníky z filmů podobného ranku. K tomu okatá Claudia a jako bonus sympaťák Cheyenne… kolik westernů má čtyři takhle zajímavé postavy? Vlastně, bylo jich pět, když připočtu i bezpáteřního pana Mortona. Vedle skvělých figur a epické Leoneho filmařiny je největší devízou snímku melancholická atmosféra, která vyzvání jako umíráček pro všechny ty pravý chlapy, co nejdřív střílej, a až pak se ptaj, že jejich čas se už naplnil. Jenom škoda, že se nezdařil původní záměr a v úžasném prologu na Bronsona nečeká uvítací výbor ve složení Eastwood-Wallach-Van Cleef. To by byla třešinka! 100 % (P.S. Jeden z hrstky filmů, kterým skvělý český dabing nic neubírá, spíš naopak. Třeba vtípek s „kolegou Jidášem“ a dolarama vyzní po našem daleko líp, než v originále.)

Slavná boxerská série se dočkala svého vrcholu. Rocky a Apollo jsou po letech rivality nejlepší kámoši, kteří si v šeru oldschoolové tělocvičny z hecu dají pár po hubě a nemají nejmenší tušení, co se na ně řítí z mrazivé Sibiře. „Víš, hřebče, není to sranda, že stárnem.“ Studená válka je v plném proudu a s ní přichází soupeř, jakého ještě svět neviděl. Pokud si někdo myslel, že nabušený Clubber Lang z trojky byl top, tak to ještě nepoznal zasloužilého mistra sportu Ivana Draga! „Rocky, jak myslíš, že by měl Apollo boxovat s Dragem?“ „V první řadě ať si Apollo koupí žebřík.“ Apollo, jakožto správný vlastenec, chce nadutého Rusa ztrestat v exhibičním zápase, ale ten vezme úplně jiný konec. „Když umřel, tak umřel!“ Tragédie v ringu zažehne v už poněkud ustájeném italském hřebci opět ten starý plamen a oko tygra se otevírá, zabili jste mi Apolla, tak tady máte přes držku! „Je fyzicky nemožné, aby tento malý muž zvítězil. Drago, to je pohled do budoucnosti!“ V Sovětském svazu Rocky najede na ten nejtvrdší trénink v životě „Musíš teď projít peklem. Horším než ten nejhorší sen. Ale na konci, budeš stát nejvejš!“ A když v mínus čtyřiceti hravě pláchne dozoru z KGB a vykluše až někam na Elbrus, ví, že je připraven. „Dragóóó!!!“ Připraven překonat nepřátelský dav okolo ringu i rudého posla smrti v něm. „Musím tě zlomit!“ Zápas začíná, Rocky je dle očekávání bit jak žito, ale drží se. „To není člověk, je jako kus železa!“ A když pak zavelí do útoku, nic ho nemůže zastavit. „Per to přímo na něj, celou svou mocí, mlať ho až nebudeš moct, neznáš bolest!“ Finální sekvence je neředěná nálož extáze, kterou nám Drago s Rockym střídavě levačkou i pravačkou bušej rovnou do žíly. „Ivane, bij!“ Na konci Rocky převálcuje nejen Ivana, ale celou sovětskou veřejnost včetně Gorbyho, kterej pochopí, že „Každyj možet změnitsja!“ a odstartuje perestrojku. To vše vystřeluje ke hvězdám naprosto kulervoucí dabing v čele s Pavlem Rimským (scéna, kdy si to Rocky frčí ve sporťáku, do uší duní „No Easy Way Out“ a do toho je vážným hlasem přednášen hovězí český překlad písně, je ultimátní). Až právě naše verze pronášená s naprostou upřímností vymlácené hlavy a filosofie ve stylu: „Víš, Adriano, život mě naučil, že jedna a jedna jsou dvě,“ to je to, co dělá z Rockyho IV nejkultovnější film s, ehm, sportovní tématikou, všech dob! 100 %

Na to, abyste v amazonský džungli, proti který je i Kambodža parčík, našli ministra, co často lítá na druhý straně hranic, potřebujete ostrý hochy, ty nejlepší z nejlepších. A když Vám nějakej mizera práskne, že přesně takový je komando majora Dutche Schaffera, není o čem přemejšlet! Navíc, Dutch vypadá sakra dobře, i když už je to dávno, generále. Od jeho mužů uslyšíte kromě vtipů o kundách spoustu užitečnejch věcí, a pokud náhodou nevíte, že žvejkací tabák z vás udělá v posteli pořádný tyranosaury, jako je třeba Blain, tak jste jen banda teplejch kreténů. Ale flusat ho někomu na boty by vod vás vopravdu nebylo hezký! Je třeba vědět, že Dutch a jeho parta jsou záchrannej tým, ne vrazi. Proto taky pro záchranu jednoho mrtvýho rukojmí srovnaj se zemí celou povstaleckou vesnici. Brusič tužek u CIA Dillon se sice tváří, že mu nikdo neřekl, že tam probíhá nějaká operace, ale přitom až podezřele dobře ví, že cílem je ta chajda uprostřed. Je to samozřejmě celý podraz, kde by taky polonahý domorodci vzali infra, že jo? Svět se zrovna nachází uprostřed Studený války a Dillon, kterej se už probudil, šel celou dobu po nějakejch podělanejch Rusech, a našel víc, než on a jeho kápové čekali. Co na tom, že si povídačku s ministrem vymyslel a hodil svýho starýho kámoše do mlejnku na maso? Dříve se mu dalo věřit, ale teď je to dobytek, co nás sere! Tohle všechno je jenom takovej rozjezd, taková malá předehra předtím, než přijde malá Sally, černá jak noc, a strejda Johnny, teď užije si moc! Protože jediná cesta vede tím údolím na východ, a tam by ani psa nevyhnal. Tam v těch stromech totiž něco je. Billy to cejtí a je divnej už vod rána, navíc ten jeho zatracenej nos… je to divný. I když říká, že to asi nic není, majore. Jenže to nic dostane Hawkinse, prej džungle si ho vodnesla. Pak Blaina, kterej parchantům sliboval, že to ani nezabolí. Přitom dojde na Kontááákt a jeho voči zmizej. Stejně jako porost v okruhu 200 metrů čtverečních, kterej Bezbolestná a ostatní arzenál pokosí líp, než Béda Trávníček se svejma podělanejma sekačkama. A dozvíme se důležitou věc – co krvácí, může i umřít! Pak už to jde ráz na ráz: Mac, Dillon, Billy, Poncho, až k očekávánému finále mezi Vesmírným lovcem bůhvíodkud a Rakouským dubem z Tyrolska, kterej na body vyhraje Dutch, i za cenu likvidace poloviny amazonského pralesa. A nikdo mu za to ani nepoděkuje. Asi proto, že „Neni zač!“ 100 %

Každej, kdo měl jako kluk rád indiány, se z tohohle musí posrat v kině. A indiány neměl rád jen duševní mrzák beze špetky romantiky v těle. John Dunbar je jediný filmový hrdina, se kterým bych si vyměnil život. Ihned. 100 %

Tarantino 19:94. Cesta filmového fanatika ze všech stran lemována jest průměrností, předvídatelností a tyranií producentské chamtivosti. Požehnán buď ten, kdo ve jménu lásky k celuloidu a tvůrčího nadšení vyvede hollywoodský film z bezduchého mainstreamu, neb ten jest skutečným umělcem a inspirátorem zbloudilých filmařů. A já přitáhnu k obrazovkám a posadím na prdel všechny, kdo se pokusí zpochybňovat a kritizovat mé filmy. A když popatříš můj výtvor i ty, seznáš, že jméno mé je… Bůh! 100 %

Vrchol všech fantasy filmů na věky věků. Takhle dohromady už to nikdo nedá. Ideál romantického dobrodružství, o kterém sníte jako malí kluci, v oslnivě epickém hollywoodském provedení. Líbí se mi, že Jackson pouze otrocky nepřevzal předlohu, ale udělal to po svém, přihodil vlastní hlášky a scény, škrtnul Bombadila, milostnou linii posunul úplně jinam, všechno k lepšímu! Elfové a hlavně elfky vypadají fantasticky a mají v sobě onu nadlidskou eleganci a krásu. Příliš mi nesednul akorát agent Smith v roli Elronda a Mortensenův Aragorn. Pohříchu, na zde dosaženou metu se už poté nikdy nedostal ani sám Peter, dalším dílům chybí něco podobně geniálního, jako je úvodní bitva na začátku Třetího věku, závod Arwen s Nazgûly nebo Gandalfův souboj s Balrogem. 100 %

George Lucas to dokázal! Potřeboval skoro 30 let a pět filmů, aby natočil svůj opus magnum a nejlepší a zdaleka nejtemnější sci-fi (nebo spíš vesmírnou fantasy?) všech dob, a teď už se může s klidem nechat zpopelnit na hořící hranici v lůně ranče Skywalker. Nemohlo to dopadnou jinak, it was inevitable! Předešlá epizoda rozestavěla figury k velkolepé partii s osudem a černý král se nyní odhodlal k bláznivému gambitu, při kterém postupně obětuje všechno, co má, a nakonec položí na oltář budoucího vítězství i kámen nejcennější - sám sebe. Jenom tak může bílou dámu přemalovat na černo. Je to vlastně zrcadlově otočené finále Návratu Jediho a Lucas přesně tímhle momentem zlomí hvězdnou pečeť a rozpoutá peklo. Order 66 rve emoce do mlýnku na maso, až mi z toho padá brada na podlahu, stejně jako Yodova hůlka. Po téměř tisíci letech čekání od dob, kdy Sithové zmizeli ve stínech, se nyní vrátili, aby vrazili Jediům dýku do zad a usedli na galaktický trůn. Konečně! Palpatine s groteskně znetvořenou vizáží (a s nádhernou modulací hlasu) se ujímá vlády, ale tím to všechno zdaleka nekončí. Nemá smysl, abych tady popisoval scénu za scénou, je to jako otevření stavidel, po kterém se vyvalí vlna devastující energie, před níž není úniku. Můžu se jen poklonit velkému Žoržovi a poděkovat, že nevyměknul a celou tragédii posledních dnů Staré Republiky nám naservíroval v plné parádě tak, jak se skutečně stala. Zapomeňte na slaboučkého Vadera ze staré trilogie, sadistický manipulátor Darth Sidious je ten jediný a pravý Dark Lord Of The Sith, nejfamóznější záporák filmových dějin. Tohle jsou o stovky světelných let ty nejlepší Hvězdné války, co byly natočeny, a už nikdy je nic nepřekoná. „Search your feelings… you know this to be true!“ 100 %

Tenhle film pro mě znamenal splněný sen – můj nejoblíbenější režisér natočil film o mém nejoblíbenějším sériovém vrahovi! Graysmithova knížka mě fascinovala, přečetl jsem si ji asi třikrát a Zodiaca nemohl dostat z hlavy. Laťka očekávání pro filmové zpracování byla nastavena zabijácky vysoko a David mě nezklamal. Co nezklamal; ohromil, posadil na prdel a zatlačil do sedačky kinosálu. Jedním slovem – zabil! Film se drží poměrně přesně knižního podání, jen některé peripetie vyšetřování jsou vynechány na úkor peripetií vztahových a většího prokreslení postav, což vůbec není na škodu, naopak. Příběh o několika posedlých mužích díky tomu dostává ten správný „lidský rozměr“. Ústřední trio Gyllenhaal, Downey a Ruffalo předvádí hereckou all-star game a hlavně díky nim je to přes vražednou stopáž strhující podívaná od první do poslední minuty. A právě konec, kdy se Gyllenhaal musí podívat „Zodiacovi“ do očí, je jedním z těch filmových momentů, které si budu pamatovat navěky. Opakovat, že Fincher je chirurgicky přesný filmař, který má dokonalý styl a řemeslo v malíku, by bylo jen zbytečným bodáním do nehybného těla. Co jsem ale absolutně nečekal, že na mě vyrukuje s takovou dávkou humoru, většinou pochopitelně podvratného a černého, jako svědomí úchylného vrahouna. Jasných sto procent a jeden z nejlepších filmů vůbec. 100 %

Původně jsem měl rozepsaný půlstránkový elaborát, ale méně je někdy více, takže budu v rámci možností stručný. Informačně jde o jeden z nejdůležitějších snímků za posledních minimálně deset let, přičemž filmová stránka kupodivu nezaostává. Famózní herecké obsazení, jemuž velí neustále fuckující Steve Carell na křížové výpravě proti bankám a Christian Bale se skleněným okem, který poslouchá Metallicu, Mastodon a Darkest Hour a mlátí přitom do bubnů. Copak můžete takovým chlápkům nefandit? Vzhledem k obludnému množství dat, kterými vás film bombarduje, není úplně snadné se v něm orientovat, ale po dvou zhlédnutích kompletního celku a pár desítkách u jednotlivých scének (mimochodem až tarantinovsky vypiplaných do každé věty a každého gesta) už jsem se ním sžil natolik, že v každé chvíli chápu, o čem je řeč. Nebo si to alespoň myslím. Přičemž vysvětlení oné velké hypoteční, potažmo finanční krize je pouze jedním z motivů, a dost možná ani ne tím nejdůležitějším. Podobně jako geniální seriál The Wire je to v první řadě nastavení zrcadla samotnému lidstvu (to sice zní poněkud debilně, ale je to tak). Takoví prostě jsme. Takoví jsme vždycky byli a takoví vždy budeme. Můžeme si nalhávat, že spolu se všemi těmi revolucemi, ať už technického nebo myšlenkového rázu, jsme se jakože vyvinuli, ale pravda je ta, že jsme pořád stejní, jako před 40 tisíci lety. Stejně hloupí, chamtiví, naivní, nesnášející nespravedlnost i brilantní... a každý nový famózní nápad, který roztočí ruletu Zemi do ještě větších otáček, nás posouvá dál a dál. Vstříc apokalypse. 100%

Sbal Excalibur a vypadni! Nejlepší zpracování artušovského mýtu od dob Monty Pythonů! Tak tenhle hype fakt nekecal. King Arthur je naprostá palba, našlapaná „newschoolová“ fantasy, se kterou mám vlastně jen dva menší problémy. Za prvé, vrchol celého filmu přijde hned na jeho začátku. Úvodní sekvence mě rozbourala jako titánští megasloni kamenné hradby Camelotu a už po jejím skončení jsem věděl, že tohle se mi bude líbit. Démonužel, až do konce už pak nepřijde nic, co by tuhle ránu palicí do palice překonalo. Druhá svízel tkví v dnes už snad povinné chaotičnosti bojových scén, kdy většinu času pořádně nevidíte, kdo koho mlátí a co mu tím způsobuje, což nejvíc zamrzí u epického finálního souboje, který vypadá už vysloveně jako bitka z počítačové hry. Prakticky všechno ostatní ale fachá až nečekaně dobře. Báječně vypadajícím polofiktivním světem počínaje a přímo na tělo ušitým soundtrackem konče. Velice mě bavilo naroubování historické legendy na režisérův tradiční styl historek z podsvětí, které bez mrknutí oka semele Excalibur, Uthera Pendragona a kulatý stůl s černošským rytířem, kung-fu Číňanem a zvířata ovládající čarodějkou. Hodně se podařil výběr hlavního hrdiny a vůbec nejlepší je s řádně nečistými silami se paktující Jude Law. Za obrovské byť na první pohled nenápadné plus považuji absenci patosu, hraní na city a hlavně „amerikanismu“, který mi svého času dokonale otrávil třeba Gladiátora nebo nový Souboj Titánů. Holt se pozná, když to vezme do ruky fachman ze staré dobré Anglie. Guy Ritchie se tentokrát vážně překonal a zasloužil by pasovat na rytíře temné fantasy, tohle je totiž žánrová pecka, jaká tu roky nebyla, a vzhledem k tragickým tržbám ani jentak nebude. Hail to Guy, Hail to Arthur, Hail to England, Hail and Kill!!! Edit: Po druhém zhlédnutí již absolutně není co řešit! Veškeré výtky se rozplynuly jako ranní mlha nad bažinami smrti a Král Artuš se pro mě definitivně stal legendou z největších. Možná je to tím, že posledních pár dnů si před spaním (opět) čtu původní příběhy Barbara Conana od R.E.Howarda, a tohle je zdaleka nejvěrnější zachycení jejich atmosféry a přenesení božanství té nejlepší sword & sorcery fantasy na filmové plátno, navíc převyprávěné s neskutečným švihem a pomocí moderních filmových postupů, které sem sedí jako Excalibur do rukou anglického krále. Po skoro 20 letech od korunovace Společenstvo prstenu konečně nalezlo právoplatného následníka trůnu... 100 %