Olafson

Aby mohl jeden pochcat tolik lidí, kolik by jich chtěl pochcat Mišík, tak by se musel opravdu hodně napít. Když jsem byl já mladý, vypadali "hustí týpci" jinak než tak, že by jim dítě pokreslilo fixkou obličej. Tak alespoň se individuum, co si říká Sergei Barracuda, věnuje recitování, i když bohužel veršů pochybné kvality, skoro jako by je napsal osobně Ondřej Koptík.  Jednoho dne jsem seděl v zahradní restauraci a z nedostatku lepší činnosti rozjímal u piva pozoruje přitom pečlivě okolí, a bylo to právě tehdy, kdy jsem si všiml, že lidi najednou vypadají úplně jinak, než jsem je znal dřív. V prvé řadě nikdo nechodil po svých, ale všichni jezdili na elektrických koloběžkách, discích, kufrech, gyropodech nebo jednokolkách, všichni byli téměř celí tetovaní včetně obličeje, a hlavně všichni mluvili do mobilu, ale ne normálně s telefonem u ucha, ale drželi si ho vodorovně před ústy. Je tedy tenhle film pouze pro mladé? Ale kdepak, i za mých mladých let existovaly smažky a měly svůj kultovní film - Trainspotting, a tenhle film je podobný. Není to tedy generační film s nějakým složitým poselstvím, ale jen film o stejných zoufalcích, kteří byli už v roce 1996 zobrazení v Trainspottingu, ale vše je upravené do jazyka a formy dnešních mladých lidí. Cool.

Opravdu neuvěřitelně příšerné. Pokud to měla být komedie, pak na ni nezabraly ani zoufalé výkřiky "Vtipe, vylez!". Chápu, že nejsem ani věkově ani pohlavím cílovou skupinou tohoto filmu, ale rozhodně jsem to nečekal až tak hrozné, navíc při těch tržbách v kinech a poměrně vysokém hodnocení uživatelů zde na ČSFD. Nejtrapnější na tom je, jak se to snaží působit kdovíjak inteligentně.

Montyčelo, ty blbče!