Kráľ Artuš: Legenda o meči

To byla hrozna ptakovina. Tvurci si s artusovskym mytem vicemene vytiraj prdel a delaj si s postavama co chtej a cely to pusobi jak mix mezi nejakou pc hrou, Robinem Hoodem a Solomonem Kanem. Jenze co se neda filmu uprit, je to zatracene zabavny. Dej se riti kupredu, neni nouze o spoustu vychytanej souboju, nejaky ty kouzla, docela drsnou atmosferu a misty i humor. Hunnam sice moc charisma na hrani vudce nepobral, ale jako takovej floutek, co to ma na haku je skvelej. Ostatni herci jsou taky vcelku fajn, ale nejvic prostoru ma ocekavane Hunnam. Proste blbost, ale ja se dobre bavil. (30.07.2018)

Čekal jsem něco na způsob Svatého grálu od Monty Pythonů v modernějším podání. Ne že by mi jej pár (ale opravdu jen pár) scén nepřipomnělo, ale jinak se jedná spíš o něco mezi zábavnou popcornovkou typu Příběh rytíře a (bohužel ve větší míře) komiksovou onanií alá 300: Bitva u Thermopyl. Guy Ritchie bohužel tentokrát natočil překombinovaný bordel, plný nepřehledných digitálních scén (sloni a obří had byli už dost za hranou), v nichž se utápí nevelké množství zábavných scén a hlášek (Můžeme z vašeho domu zastřelit krále?). Za ně a slušné herecké obsazení dávám 40%. (18.07.2020)

Velká škoda. Na jedné straně nejdospělejší a nejosobitější fantasy od Pána prstenů, na té druhé mix příliš mnoha protichůdných stylů. Je fajn, že KONEČNĚ někdo dokázal natočit fantasy, kde kamera nekrouží nad horou, pod které jdou hlavní hrdinové. Ale zatímco zrychlující střihy ve stylu Šíleného Maxe fungují fantasticky a to samé platí o dějových zkratkách, jakmile nastoupí digitální bordel, je to podobně únavné jako poslední Snyderovky. Nemluvě o té lehce zvláštní stylizaci postav, kdy všichni tak nějak do tématu zapadají, jen hlavní hrdina má šatník od předního návrháře. Přesto je mi líto, že to až tak prolítlo v kinech. Film nenudí, má atmosféru, přesný casting a téma náběh na to vyrůst do velkých výšin. Bohužel, toho už se nikdy nedočkáme. 70% (09.07.2017)

Patřičně fyzický zážitek se všemi Ritchieho trademarky. Nechybí divoké konverzačky s nestíhatelnou kadencí, nechybí Londýn, nechybí kamarád Beckham. Do samého konce jsem se ale nemohl rozhodnout, jestli takovým sympatickým divočinám trochu neškodí fakt, že jsou nasoukané na klasický příběh, který tradiční body potkává občas velmi ledabyle, občas odvážně a nápaditě, ale občas právě nevyhnutelně klasicky. Nejrazantněji se to děje při přímém porovnání Artuše, který si v Hunnamově sebejistém podání nechává rozbít ústa, nejde pro drzé slovo daleko a relativně často na svůj úděl remcá, a Vortigerna, archetypálního fantasy zlosyna s touhou po moci. Přesto mám z Legendy velkou radost, protože moji oblíbenou látku zpracovává po svém a s rytířskou ctí se dobírá konci, ze kterého by se v nějakém alternativním vesmíru pokračovalo vstříc excelentní sáze. Nám zůstane alespoň poctivý a statečný záblesk. (30.07.2017)

Nedá se Guy Ritchiemu upřít fakt, že jeho filmy dokáží mít styl. Co on natočí, to je efektivní pecka. Jenže se nemůžu zbavit dojmu, že pokaždé si ušetří nějakou scénu, kde to trošku přetáhne. Tady třeba už samotný rozjezd. První scéna efektivní jako prase, vypráví příběh Artuše od dětství až do zásadního věku, od kterého se odvíjí zbytek příběhu. Celé je neskutečně rychlé, zábavné, zajímavé a originální. Originální je to ale do konce asi první hodiny, kdy se podobné nápady začnou ředit a opakovat. A v tu chvíli celý film ztrácí šťávu a stává se z něj standardní film od Guye Ritchieho. Nápaditost mu sice nelze upřít, ale prvotní nadšení u mě osobně rychle opadlo. A i když oceňuji snahu točit fantasy příběh Krále Artuše z trošku jiného pohledu, pořád jsem měl co dělat, abych se v příběhu vyznal a nezbylo mi nic jiného, než koukat na digitální čáry, máry pod kočáry. (02.08.2018)