Kráľ Artuš: Legenda o meči

Krátká verze komentáře pro generaci mileniálů s poruchou pozornosti: KRÁL ARTUŠ: LEGENDA O MEČI je - méně odborně napsáno než následující řádky - nedostatkům navzdory totální námrd a nejlepší dark fantasy od BARBARA CONANA. Dlouhá verze komentáře: Tento v zahraničí komerční i kritický fail je především dokladem toho, že Guy Ritchie je rozjížděč franšíz, které nikdy nedorazí do cíle (SHERLOCK skončil po dvou dílech, KRYCÍ JMÉNO U.N.C.L.E. vzhledem k propadu v kinech zatím u prvního). A stvrzením, že tento tarantinovský epigon (spolu)píše a režíruje esteticky úchvatná díla, která mají společné zpřítomňování samotného procesu poskytování otázek a odpovědí na úrovni vyprávění a stylu. Poetiku má jednotnou, ozvláštňující je akorát zasazení do na oko jiných žánrových (dark fantasy) a historických (artušovské legendy) tradic. LEGENDA O MEČI přitom efektivně kombinuje poetiku (zpřítomňování narace) se zvolenou tradicí (hra s legendami usazenými kolem kulatého stolu), protože legendy byly vytvářeny, šířeny a proměňovány hlavně ústně._____ Ve filmu tak může být řada montážních sekvencí vycházejících z rozpravy postav, která má podobu jednou flashforwardů (záblesků budoucího dění), jindy flashbacků (vzpomínek na budoucnost), onde zase flashsidewayů (mentálních projekcí možných věcí příští), támhle zase nespolehlivých pasáží, případně kombinace několika časových rovin a vizí či představ, protože proč ne. I ve zvukové stopě je slyšet cockney nářečí a v hudební staroanglické balady či zesilující dechy, které nejsou součástí světa příběhu atd. Jasně, má to své nedostatky. (Vyprávění založené na zpětném vyplňování mezer z výpustkového úvodu je místy ubíjející. Stavění toho povědomého z cameloťáckých legend do nového kontextu je zase odvislé od znalosti předchozích zpracování od Bressona přes Boormana či Pythony až po uctivější hollywoodské verze. Není to pro mimetické mimoně a mimoňky, protože tohle na rozdíl od podobně neuctivého Scottova ROBINA HOODA nelze interpretovat jako reflexi soudobé situace v Anglii.) Neva, místy jsem fapoval nemálo, i když nejsem cílovka (= chlapci, jimž ještě nesestoupila varlata). (17.05.2017)

O kráľovi Artušovi a jeho excalibru už toho bolo natočené toľko, že ma už nové verzie vlastne ani nezaujímajú a už vôbec nie v blockbusterovom balení s veľkou dávkou fantasy, ale Guy Ritchie je predsa len zaujímavý režisér a zvesti o tom, že si to natočil úplne po svojom ma prilákali a musím povedať, že som teda mimoriadne spokojný. Aj napriek faktu, že s takýmto rozdielom kvality medzi akčnými a neakčnými scénami v neprospech akcie som sa snáď ešte nestretol. Akcia je síce celkom netradične pojatá, vizuálne nápaditá a aj technicky slušne zvládnutá, ale väčšina je tak prehaná práve tým spôsobom, ktorý neznášam a tak ma skôr otravovala. Skutočne nevidím žiadny kladný význam napríklad v akcii, kedy hlavný hrdina konečne pochopí silu meča a vo fantasy digitálnom móde s ľahkosťou zlikviduje desiatky nepriateľských bojovníkov. Nielen, že sa tu absolútne vytratí akékoľvek napätie, ale ani sa nedá vychutnať nejaká choreografia alebo zaujímavé úmrtia, toto je len otravná nuda. Jedine úvodná veľkolepá bojová sekvencia pôsobí celkom slušne a v priebehu sa ešte nájde pár menších neprehnaných, ale ani to nie je nič, čo by upútalo a ten zvyšok ma už rušil vrátane celého finále. Ale keď si odmyslím akciu, tak som prakticky nadšený. Guy Ritchie takéto dialógy a prácu s postavami zvláda bezchybne a tu to dokazuje naplno. Všetci sa tu síce správajú a vyjadrujú dosť moderne, ale cez to sa dokážem preniesť, filmu to dodáva na zaujímavosti a vďaka vysokým kvalitám aj na zábavnosti. Dejovo je to samozrejme predvídateľné, ale aj tak sa tu nájde nespočet výborných scén, dialógov, hlášok a skvelo načasovaných vtipov, pričom mnohé sekvencie sú skvelo zostrihané, takže skutočne mimo akcie som bol väčšinu času mimoriadne prekvapený a spokojný. Sadli mi aj postavy, Charlie Hunnam zvládol hlavného hrdinu až prekvapivo dobre a pritom som mu pôvodne moc neveril, pomáha mu Djimon Hounsou, skvelá postava čarodejnice, ktorá mi bola veľmi sympatická a ďalšie slušné vedľajšie postavy. V malej úlohe poteší aj Eric Bana a ako hlavný záporák Jude Law, ktorého som si v takejto úlohe tiež moc nevedel predstaviť, ale bavil ma. A technicky tu nemám moc čo vytknúť, skvelá vizuálna stránka, pekné lokácie a výborná netradičná hudba. Na to, že ma tento film pôvodne vôbec nezaujímal som pri ňom dokonca premýšľal aj nad plným hodnotením, ale výhradne mimo akcie, tá to celé len kazila. Ale aj tak si to určite ešte s radosťou pozriem. 79% (29.07.2017)

Důrazně tento film nedoporučuji lidem trpícím ofidiofobií (protože je v něm hodně hadů, včetně jednoho svinsky velkého) a Danu Vávrovi (protože by podobně politicky korektní verzi středověké Anglie s černochy, Číňany a silnými ženskými postavami nemusel rozdýchat). Ostatní hráči videoher by nicméně mohli být spokojeni, neboť hyperkinetické (jinými slovy strašlivě nepřehledné) a téměř kompletně CGI akční scény, zejména ta finální, vypadají jako sestřih in-game videa z nějaké akční řezačky. Král Artuš vůbec připomíná řadu popkulturních produktů. Videoklip k anglické folkové písničce, kung-fu film, špatné fantasy z osmdesátých let, dobré fantasy z nultých let, skeč od Monty Pythonů („Tohle je stůl. Sedí se u něj.“)... Vinou mnoha inspiračních zdrojů, nesoustředěného vyprávění (i tehdy, když tato nesoustředěnost není odůvodněna špatnou pamětí vyprávějící postavy) a neustálého těkání mezi výsměchem artušovským legendám a jejich ultracool, do sebe zahleděnou a nadhled postrádající modernizací pro dnešní nerdy je to strašný eklektický bordel. Moc nepomáhá, že se mu Guy Ritchie pokusil dodat jakýs takýs řád tím, že film pojal jako další ze svých londýnských gangsterek. Příběh se sice neodehrává v současnosti, ale v alternativním středověku s čáryfuky, obřími krysami a mečem, který funguje jako zbraň hromadného ničení, ale jinak jde o únavně manýristickou variaci dříve viděného. Máme tu opět partu nýmandů mluvících cockney angličtinou, kteří nejdříve jednají a až poté myslí, jejichž plán, jak přelstít soupeře, fatálně nevyjde, roztěkané vyprávění se skákáním po časové ose, psychopatického zlosyna, který svým obětem provádí moc ošklivé věci (jež ovšem potěší fanoušky Gaunerů), honičku natáčenou zčásti GoPro kamerami. Všechno uvedené dokázal Ritchie efektivněji využít ve svých předchozích filmech, které se navíc obešly bez patosem obestřeného origin story, založeného na tom, že se hlavnímu hrdinovi často zdají noční můry a omdlévá. Zatímco Tarantino zraje, Ritchie dospět odmítá, točí pořád totéž a přes občasné záblesky osvěžující tvůrčí invence to v tomto případě působí převážně hodně nuceně. 50% (12.05.2017)

Užila jsem si to více než Strážce Galaxie minulý týden. Ta hravá režie Guye Ritchie mě hodně baví. Pasáže, které by obyčejně v jiných filmech zabraly půl hodiny, Ritchie dokáže díky rychlému střihu a nápaditosti vměstnat do pěti minut, přitom divákovi neunikne nic podstatného. Některé pasáže vyložené lahůdkové (útěk z města), velice dobrá hudba, Jude Law výborný zaporák a Charlie Hunnam má velké charisma. Občas mi vadilo až příliš CGI, ve kterém se divák ztrácí, ale celkově je ten film prostě zábavný. Moc doufám v komerční úspěch, potenciál pro dobré pokračování tam bez debat je. (13.05.2017)

Ritchieho fantasy gangsterka je možno dostatočne osobitá, ale postráda dušu. Skratkovitý a roztrieštený príbeh, kde sú postavy a ich motivácie odstavené až niekde na tretiu koľaj, tak musí zachraňovať výhradne dravá videoklipová forma. I tá sa však dokáže rýchlo opozerať a v druhej polovici film už len mechanicky a bez napätia speje do očakávaného a nijak zvlášť vygradovaného finále. A to je rozhodne škoda, tak nápadito natočený blockbuster tu nebol už dávno.No to z neho ešte nerobí naozaj dobrý film. (28.07.2017)