Čo sme komu urobili?

Jako správný "sluníčkový" občan poněkud xenofobní České republiky jsem si moc moc přál, aby se mi to líbilo; aby to jakože stoprocentně fungovalo. Bohužel, radost můžu zkonstatovat pouze poloviční. Jedna věc je totiž chtít si z něčeho takového udělat srandu (což je v naprostém pořádku), druhá věc ovšem je zároveň vědět jak na to. A to podle mě de Chauveron tak úplně nevěděl. Že o sobě obyvatel afrického státu opakovaně mluví jako o "Afričanovi", osobně považuju za nebezpečnou banalizaci, která by jistě odpovídala realitě, kdyby se omezila čistě na Clavierovu rodinku (ostatně, stereotypy vládnou světu), takhle už ale zasahuje někam, kam by správně neměla. Afrika je kontinent; světadíl jaksi netušené rozlohy a diverzity. A tohle vůči ní jednoduše není fér. Jakkoliv odlehčeně je to podáno. (A že i lecjaké humorné narážky mají značné rezervy.) --- Na druhou stranu, tohle je přece ztřeštěná francouzská komedie, kde se všechno vyřeší za 10 minut a pokud možno nad džbánkem vína, takže přestaň rýpat Tomáši, a buď rád za ty super detaily jako matčino roztomilé pátrání po kořenech rasismu nebo mladší verzi Mélanie Doutey v roli Laury. Ano, dobře... tak já tedy jsem. --- "I'm not a racist, but..." detector: Hapretor, Mojdas. :) (12.12.2014)

Výborná ukázka multikulturního humoru, v níž to schytávají úplně všichni. Neboť je-li člověk blbý a nechává se ovládat předsudky, je úplně jedno, je-li to bílý katolík, Žid, arabský muslim, Číňan nebo katolický černoch. Nepřekvapuje mě, že něco takového natočili Francouzi. A já jen doufám, že jako otec nebudu takový nesnesitelný idiot, jako ti dva ve filmu. (03.01.2015)

Filipé se zapojil do frransouskéé pšistěhovalské politiký se svojí ažitkó docela trefně. Romantický blábol o toleransé na trhu nějaký čas chyběl. Ztvárnil to umně, nebudu lhát. Rasisty mého druhu sice neoblbne, protože moc dobře vím, že Číńani smrdí, Arabáši zavání, Žid páchne, bubák nevoní... ale protože zcela korektně naznačil, že Francouz se tak nějak tradičně nemyje, zůstávám ve své pozici uprděného kališníka klidný jako nahnilá moruše. Vtipu by šlo přidat na ,,plynu" (he he, Benichou), třaskavosti (hihň, Benassem), houmr by mohl být podstatně černější (touche, Koffi), pointa nemusí vypadat jako z placu Nebeského klidu (a máš to, Lingu). Ale co už. Než zase nějaký dolcemilný Amerikán zprzní předlohu do překopávky, křičím již předem - velice pěkná zábava pro humanisty. Co nám tak ještě chybí? Ah, tradiční kulykovo moralistické okénko. Tedy takto: až muži přestanou válčit se ženami o genderové kokotiny, Evropa se skutečně spojí a zbytek mojíkoule si začně cenit lidského života, můžeme natěšeně zrušit hranice a spokojit se s jedinou identitou - jsme člověkové! Do té doby odmítám zatáhnout své potomstvo někam na musulmanský trh, neboť pro každý vznešený účel je zapotřebí spolupráce všech stran, prosím. (08.12.2014)

Velice dobrá, vtipná a příjemná francouzská komedie. Člověk se až divý s jak skvělým humorem se dá podat rasismus a vše, co s ním souvisí. Scénář je ideálně rozdělený a po částech na sebe plynule navazuje. Vtipnosti dopomáhají i sympatičtí herci, vhodně zvolená hudba a salva rasistických hlášek. Francie uměla, umí a bude umět točit výborné komedie, u které se každý zasměje, přesně jako Co jsme komu udělali? /80%/ (Kino - Prom.) (04.11.2014)

Nejsem zrovna fanoušek francouzské kinematografie (už jsem to několikrát přiznal), přesto jsem se u této komedie hodně dobře bavil a za běžných okolností by to filmu určitě vyneslo čtyři hvězdičky, jenže jsem měl pocit, jakoby to celé vzniklo na žádost šéfa propagandy EU, proto šel ten jeden kousek dolů. V reálu bývají velké rodinné oslavy pěkně náročné, peklo, jaké by muselo vzniknout při společném setkání téhle multikulturní rodiny, si nechci ani představovat. (05.03.2019)