Kniha džungle

Milé překvapení. Rozhodně bych na začátku roku nečekal, že hraná Kniha džunglí bude lepší než Batman v epickém souboji se Supermanem. Jediným problémem projekce filmu v kině pak bylo, že je to film pro děti... Výsledkem toho je, že se vaše sedačka po valnou část filmu nepřestává třepat, a co chvíli ve dle vás trčí dětská hlava, která tak trochu přiomíná opičáky z plátna. Ale co s tím naděláme... Pozitivem zůstává, že jsem viděl v podstatě 4D film, na promítání klasického 2D. Na druhou stranu to zážitek určitě nezkazilo. Po celý film jsem nepřestával žasnout, jak krásně je to natočené. Zvířata vypadala opravdu reálně a okolí bylo úchvatné. Stopáž adekvátní, hudba také a ve výsledku není na co si stěžovat. Jasných 5 hvězdiček. (29.05.2016)

Tak jsem se včera nudil, tak jsem si jenom tak udělal výlet do Plzně na CSFD projekci (zdravím vegetola.mp) Co se filmu týče, tak jak už tu padlo je to taková sázka na jistotu a je jasný kdo je cílovou skupinou tohohle filmu. Mě bejt 10 tak si z toho ustříknu do textilu. Pochopitelně děj je triviální, aby ho pochopili i ti nejmenší, nějaká dramaturgie tu neexistuje, ale přesto se u toho může pobavit i dospělý kterému nevadí zavzpomínat na dětská léta. Výpravný vizuál, tradičně skvělá Debneyho hudbička, parádně udělaný zvířátka a navíc můžu konstatovat, že film se víc než slušně drží děje knížky, kterou jsem jako malej žral. Takže není důvod k nespokojenosti.80% (21.04.2016)

„Problém byl v tom, že vlci rostou rychle. A Mauglí...řekněme, že si dával na čas.“ Důvody zhlédnout film, kterému bych se jinak vyhnul obloukem, byly dva: 1) Vidina působivé přehlídky technických (vizuálních) možností dneška a 2) Lákal mě dabing (hlavně oblíbenců Billa a Scarlett). První bod splnil snímek dokonale. Nemohl jsem z něho spustit oči a upřímně jásal nad tím, jak všechna ta digitální flóra a hlavně fauna působí živě a autenticky. S čím souvisí i bod číslo 2. Herci-dabéři se opravdu předvedli, právě díky nim se podařilo do filmu dostat opravdové osobnosti (konkrétně Scarlettina Ká je děsivě okouzlující, Billův Balú zas naprostý sympaťák a „jeho“ medvědí písnička byla zatraceně chytlavá). Nečekal jsem však, že mě bude bavit i příběh. Knižní předlohou nepolíbený jsem byl napjatý, a faktem je, že film opravdu napínavý byl. Naneštěstí rodinný žánr, který zde byl hodně cítit, mé nadšení dost zmírnil, ale to se tak nějak dalo bohužel čekat. Proto „jen“ ty silné 4*. „Je tady nahoře hodně včel.“ - „Jo, pár. Ale neboj. Tyhle nepíchaj.“ (18.01.2017)

(1001) Největší odvahou takto vizuálně pojatého světa by bylo, kdyby se zvířata chovala zcela jako zvířata a tedy kdyby nemluvila. (A nepřecházela spontánně do jazzových popěvků, wtf?!) Když už realismus, tak pořádný. Nejvíc působivé stejně byly ty momenty, které se obešly bez dialogu (pomoc slonům, posedlost ohněm). Žvatlavé proslovy, komické karikatury a vysvětlující rozhovory ponižují úroveň filmu, který by bez toho mohl být jako rána mezi oči v tom dobrém slova smyslu. Pamatuji si, že jako dítěti se mi ve filmech, i těch primárně zaměřených právě na mladé publikum, nejvíc líbily "strašidelné, kruté a opravdové" věci a byla jsem schopná leccos chápat a sama si vysvětlit. Takže když už vidím takhle badass příběh o zvířatech z džungle, tak div neroním slzy nad promarněnou příležitostí vyprávět opravdu o zvířatech z džungle, třeba i s tím vysvětlujícím voiceoverem, kdyby na tom studio z důvodů srozumitelnosti moc trvalo, ale aby komunikace mezi hrdiny probíhala autenticky jejich vlastní, realistickou řečí. A na závěr musím oznámit, že kvituji s povděkem myšlenkový přístup režiséra Favreaua: "In Kipling's time, nature was something to be overcome. Now nature is something to be protected." (18.10.2017)

Již tradiční zaoceánské vytírání si prdele nesmrtelnou klasikou Rudy Kiplinga, na které vyrostlo několik ještě nepostižených generací, než ta grafomanská pizda Rohlíková zkurvila svým ubohým a špatně napsaným plagiátorským brakem vkus té poslední, neutěšeně pokračuje. Nejprve kýčařské prase Dyzny udělalo ve svém patoanimáku ze všech sebepropracovanějších a sebetemnějších postav bandu kabaretně kolotočářských kokotů alá Bambi, zapatlaných máršmělousama, poté v Nové knize prezentoval Štefan Somrs Mauglího jako zoofilního buzeranta, no a do třetice všeho zlého to jindy sympatický a zručný tlusťoch Favró opět v hnědém dresu potraceného a zdegenerovaného Bratra v triku pojal tak, že při sraní na Rudův hrob náhodně vytrhal z jeho knihy pár kapitol a zvířat, rozmixoval s hrstí nevkusu, pytlem debilních nápadů jakéhosi nezdravě ambiciózního matlala a projímavou bárbekjú omáčkou Ankl Sem. Načež nám naservíroval Džanglbůk Revolušn. No, hlavně že Heryho Potrata uplácali skoro slovo od slova, aby těm slaboduchým dětem a pologramotným dospělým vizualizovali úplně všechny ty mocinky oblíbené a bezostyšně vykradené stylistické zvratky. Nicméně, kdyby si to nebralo Kiplinga až tolik do huby, je to naprosto … - a teď mě nenapadá žádný dostatečně výstižný superlativ, tak zkusíme ono vkusné maďarské - „popiči“ udělané! Opravdu jsem se celou stopáž ukrutně kochal, jak ta dnešní animace už zcela dokáže smazat rozdíl mezi načmáranými zvířaty a jediným autentickým cigánským Romulem, až jsem úplně zapomněl, jaké jsou to zase scénáristické psí granule, a i na to, že natočit Knihu džunglí bez Rikitikitaviho může jen totální zmrd, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct ignorant. (01.06.2016)