Nekromantik

Mladý pár v rozechvělém, vášnivém vztahu, který se ovšem záhy rozklíží, když protagonista přijde o zaměstnání a jeho dívka jej opustí, aby dala přednost lukrativnější budoucnosti. Mladík propadne depresi, kterou kompenzuje agresivním chováním a sexuální frustraci si vybíjí v setkání s prostitutkou. Nakonec nalezne možnost sobeckého uspokojení a svůj život ukončí ve slastně sebevražedném aktu. Melodramatická zápletka je v tomhle proslulém německém filmu ovšem prodchnuta nekrofilní a sadistickou perverzí. Mladík pracuje v jakémsi bizarním podniku, který odklízí lidské ostatky z míst nehod či vražd, což pro něj a jeho atraktivní přítelkyni představuje zdroj fetišistických objektů. Jörg Buttgereit natočil film s dosti nízkým rozpočtem a evidentně amatérským ansáblem, přičemž se trochu nerozhodně pohybuje mezi exploatační fascinací zobrazovat cokoli nechutně pobuřujícího v komediálně nadsazeném hávu (pár scén připomíná Jacksonovo Bad Taste či Braindead a křiklavě umělý penis v závěru vypadá jako předobraz pro pozdější Henenlotterovu burlesku Bad Biology) a vážněji míněnou filmovou transgresí. Výsledek je někde mezi – ne zcela přesvědčivé, ale zároveň do značné míry nápadité. Zdá se, že omezení Buttgereitových uměleckých snah plynou z jeho dětinsky přímočaré náklonnosti k perverzím a nechutnostem, jimiž se snaží negovat svět měšťáské společnosti s podobným étosem, jako když nějaký výrostek pokoutně na dveře kostela maluje sprosté obrázky. Natočit to vyzrálejší tvůrce, jako byl třeba R. W. Fassbinder, byl by to jistě mnohem lepší film. Přesto, nebo možná proto, v Buttgereitově filmografii kromě Nekromantika zřejmě stojí za pozornost alespoň tři další snímky: Schramm (což jsem kdysi viděl a přišlo mi to zajímavé), Der Todesking a Nekromantik 2. (12.01.2019)

Dobře, tak mám slavnostně za sebou další, dá se říct, filmovou klasiku. A několik postřehů k ní: I.) Film by mohl klidně fungovat jako prolog k sérii Paranormal Activity. Kterej nebožtík si po smrti totiž takhle užije, ten se bude ještě rád domu vracet v očekávání, že bude mít přídavek. Takže ti zlí duchové, co házej s věcma (potažmo lidma) po pokoji, jsou jen nadržený a chtivý entity. II.) V kině, při sledování vražedného trháku jsem si nemohl nevšimnout mladý N. Portman. Asi si v tomhle filmu dělala praxi na Černou labuť. A kdo jí tam neviděl, tak je to ta v půli, co hulí cigáro velký jak trumpeta. III.) Toho hlavního aktéra mi bylo chvíli skutečně líto,.. a to když se s ním ta jeho nádhera rozešla. Protože mám takovej pocit, že ty dva se hledali, až se našli. A určitě to muselo bejt přes nějakou seznamku. Nevěřím a zásadně odmítám přijmout myšlenku, že se potkali třeba na autobusový zastávce./// Jinak k filmu>>>No, co bych k tomu dodal :D Je to prostě romanťárna, při který nejedno oko zůstane suché. A tím nemyslím to, co je chudákovi mrtvýmu, utopenýmu vysáto Robem při souloži. Víc nemám, co bych dodal. Abych byl upřímnej, že by mě to extra bavilo se říct nedá. Je pravda, že originální je to na míle daleko a každá scéna měla v sobě potenciál, kterej občas proměnila, občas ne. Mě ovšem stejně zaujal nejvíc králík a to ten závěrečnej! Takhle by to totiž mělo vážení vypadat: Dojíst ho se smetanou a knedlíkem, oblíknout mu kožich a zas ho pěkně vrátit běhat po louce :) (Samozřejmě, že šlo o ten podtext uzavřený spirály...!) Film doporučuju všem psychicky narušeným osobám, milovníkům spánku v ohrádce z pletiva i vášnivým zahrádkářům a pěstitelům ovocných stromů, ti si v úvodu přijdou taky na své. Za tři. To je nakonec dobrý. (30.09.2012)

Někdo má rád vdolky, jiný zas mrtvolky. Velmi dobrá parodie na romantické komedie ve formě amatérského pseudonekrofilního porna s jakýmsi příběhem o tom, že, jak to výstižně pojmenoval Dadel, nekrofilové to chtěj taky. Milující mladý pár, čirou náhodou nekrofilní, sbírá části těl - koupou se v krvi, společně souloží s mrtvolami a tak dále. Ona ale po krátkém váhání dá před svým partnerem přednost jedné obzvlášť krásné mrtvole, což vede k nádherně dojemnému a velmi stylovému konci. Tuším v tom nějakou hlubokou filosofickou myšlenku, ale je tak skvěle skryta, že ji nenacházím :)) Ale má to úžasnou atmosféru, hudbu (ta je vážně nádherná) a scénář. Na amatérský film docela slušné, ovšem není to zdaleka tak úchylné, jak se říká - nedělní rodinný oběd to klidně přežilo, i kvůli některým méně věrohodným gore efektům. Navíc má film výbornou symboliku, která ... ale pseudointelektuální rozbor za mne napsal Pomo. Proč takhle nevypadají všechny romantické komedie? (02.08.2009)

Tak zatim to je tak, že chčije ženská, sbíraj se mrtvoly, chčije chlap, chodí dom v zakrvácené kombinéze, nosí si dom kusy těl a dává si je do zavařovaček, no prostě němci, co od nich může člověk jinyho čekat... Zabití a vykuchání králika, srovnávaný s pitváním chlapa, z kterýho vytahuje ovar nebo co... pak ho vojedou a asi aji sežerou nebo co... pak umlátí kočku a ukájí se jejíma vnitřnostma, no psycho, že vražda a ojetí děvky na hřbitově už není nemá čím překvapit, a závěřečná sebevražda s multiple orgasms, to už je uplnej výplod choré mysli. Jinak filmařsky je to strašná amatéřina, ale na svou dobu chápu, že to mohlo někoho poněkud znervoznit, šokovat a znechutit, protože těm záběrům věřil... Ale je pravda, že ta představa těch hnusů (nezávisle na kvalitě filmu) funguje i dnes... Vubec se nedivim, že jedna z hereček tam rači ani neuvdedla svoje příjmení. Ej sorry, ale tohle nemůže mít žádnej skrytej význam... (26.09.2015)

Vkládám stejnou recenzi pro oba filmy : Nekromantik i Nekromantik 2 jsou prakticky nehodnotitelná dílka - nekrofilní zhovadilosti, ztopořené pyje chrlící krev a pomazávání se vnitřnostmi se zde mísí s decentním klavírkem a humornými okamžiky, přes špatné herce a viditelně mikroskopický rozpočet lze vysledovat, že to vlastně nejsou špatně natočené filmy. K dobru bych také přičetl fakt, že právě díky své nevázané zvrhlosti a střelenosti jsou oba filmy velice originální, něco takového skutečně každý druhý den nevidíte. Nějak zvlášť náramně jsem se ale nebavil, proto hodnotím klasickými třemi vyhřezlými řitními otvory. P.S. Toho králíka si fakt mohli odpustit. (31.08.2009)