Nekromantik

Je to hlavně laciný film. Je na něm hodně znát, že byl vyráběn "na koleně" s nulovým rozpočtem a amatérskými herci. Underground? Možná, ale srovnání s Lynchem je podle mne dost mimo. Naprostá doslovnost a tvrdý atak na diváky se slabým žaludkem nemá nic společného s Lynchovým citem pro náznak a tajemno. (21.10.2003)

Někdo má rád vdolky, jiný zas mrtvolky. Velmi dobrá parodie na romantické komedie ve formě amatérského pseudonekrofilního porna s jakýmsi příběhem o tom, že, jak to výstižně pojmenoval Dadel, nekrofilové to chtěj taky. Milující mladý pár, čirou náhodou nekrofilní, sbírá části těl - koupou se v krvi, společně souloží s mrtvolami a tak dále. Ona ale po krátkém váhání dá před svým partnerem přednost jedné obzvlášť krásné mrtvole, což vede k nádherně dojemnému a velmi stylovému konci. Tuším v tom nějakou hlubokou filosofickou myšlenku, ale je tak skvěle skryta, že ji nenacházím :)) Ale má to úžasnou atmosféru, hudbu (ta je vážně nádherná) a scénář. Na amatérský film docela slušné, ovšem není to zdaleka tak úchylné, jak se říká - nedělní rodinný oběd to klidně přežilo, i kvůli některým méně věrohodným gore efektům. Navíc má film výbornou symboliku, která ... ale pseudointelektuální rozbor za mne napsal Pomo. Proč takhle nevypadají všechny romantické komedie? (02.08.2009)

Buttgereit s přehledem (a nadhledem) natočil minimalistický snímek s minimem dialogů o dvojici fascinované mrtvou hmotou, plný symboliky a nutící diváka k zamyšlení (popř. ke zvracení či k souloži s mrtvolou). Smrtí život nekončí, ale jen málokdo má to štěstí, že si vrzne i po smrti. Buttgereit má opravdu zvláštní smysl pro humor. Práce v Joeově úklidové službě vypadá fakt zajímavě a zaměstnance to očividně baví. Nějaký až moc. Úmrtí byla úžasná a snová pasáž, kde dostane Rob od Betty už mírně opotřebovanou hlavu a pak si na louce rozverně hází s vnitřnostmi, mě naprosto odrovnala. Navíc je Buttgereit zodpovědný a nenechá herce souložit bez ochrany. V podstatě ale jde o inteligentní dojemný romantický a ve snových pasážích silně psychedelický snímek se skvělou (i když velmi jednoduchou) hudbou (dokonale pasující k vizuálu) a artovým feelingem. Milování se s rozkládající se mrtvolou působilo velmi živelně a eroticky. Je to zvláštní pocit, snažit se vcítit do nekrofila. Nějak se mi ale nepovedlo absorbovat pocity z osahávání oka jejich nového (tři roky prošlého) kamaráda, kdy Rob nejdřív palcem setřel oční víčko a pak prstem přejížděl po slizkém oku. Scény, kdy Rob bere při milování oko zuby do pusy a pak když při polibku od Betty oko zpomaleně vypadává z důlku jsou už fajn a některým jedincům by možná přivodily i erekci. Problém nastává, když Betty uteče se svou novou životní láskou a Rob začíná prožívat existencionální krizi. Vanová scéna s kočkou je nezapomenutelná. Navíc varhánky nikdy nebyly takhle děsivé. Symbolické stažení a vykuchání králíka, střídající se se záběry pitvajícího Roba, je velmi poučné a kdyby se někdy zhroutil systém a nastala anarchie, tak jsou tyhle záběry pro homo urbanus k nezaplacení. Snímek mě nešokoval, ale pobavil a hlavně naprosto fascinoval a uhranul svojí estetikou. Asi bych měl dojít za psychiatrem nechat si vyhotovit psychologický posudek, ale nejdřív radši vyčistím křeslo od spermatu, než přijde máma z práce. (31.01.2009)

Ťažká úchylárna oscilujúca niekde medzi romantickým filmom a nekrofíliou. Ako psychológa ma zaujímal tento "experiment" aj z toho psychologického hľadiska a z tejto stránky je tu naozaj čo rozoberať:) Snažil som sa v tom hľadať nadhľad a tendenciu šokovať, hoci niekedy to bol naozaj ťažký hardcore kde ide sranda bokom (napr."maznanie sa" s mačacími vnútornosťami vo vani). Pár "komediálnych" scén je fakt skvelých (napr. keď dvaja radostne poskakujú po lúke za doprovodu fest romantického klavíriku a pohadzujú si pri tom vnútornosti), ale to musíte akceptovať a pristúpiť na "trochu" zvrhlý humor (ako človek , ktorý zbožňuje staré filmy P. Jacksona som nemal problém:). Oceňujem tiež realistické efekty,masky a množstvo drobných detailov, ktoré vhodne dopĺňajú či psychologické pohnútky hlavného (anti)hrdinu alebo celkový dej (všimnite si napr. koho má týpek vyveseného po stenách). NEKRomantik je shocker a v tomto smere mu nie je čo vytknúť!!! Dal by som aj 3,5*/5, ale nechcem Wormboyovi posielať svoj psychologický posudok..:))) (29.01.2007)

Že se budu usmívat po skoro celou dobu sledování Nekromantiku, jsem teda vážně nečekala :). Nekromantik je.. jako když se podivný hnus snoubí s podivnou krásou. Kdo však podlehne jeho extraordinární expresi hnusu, tenhle odvážný experiment si neužije - tedy Nadhled, prosím. ;) Přiznávám, že jedna scéna mi slušně pobouřila žaludek (očičko), ale doprovodný soundtrack plný všeprostupující lásky a něžné vášně mě zase rychle vyhoupnul na obláček. Je to úlet, je to velice Jiný film. A ten klavír! Smekám autorům; v jiném balení bych tohle téma asi vážně nedala. (01.02.2012)