Nekromantik

Mladý pár v rozechvělém, vášnivém vztahu, který se ovšem záhy rozklíží, když protagonista přijde o zaměstnání a jeho dívka jej opustí, aby dala přednost lukrativnější budoucnosti. Mladík propadne depresi, kterou kompenzuje agresivním chováním a sexuální frustraci si vybíjí v setkání s prostitutkou. Nakonec nalezne možnost sobeckého uspokojení a svůj život ukončí ve slastně sebevražedném aktu. Melodramatická zápletka je v tomhle proslulém německém filmu ovšem prodchnuta nekrofilní a sadistickou perverzí. Mladík pracuje v jakémsi bizarním podniku, který odklízí lidské ostatky z míst nehod či vražd, což pro něj a jeho atraktivní přítelkyni představuje zdroj fetišistických objektů. Jörg Buttgereit natočil film s dosti nízkým rozpočtem a evidentně amatérským ansáblem, přičemž se trochu nerozhodně pohybuje mezi exploatační fascinací zobrazovat cokoli nechutně pobuřujícího v komediálně nadsazeném hávu (pár scén připomíná Jacksonovo Bad Taste či Braindead a křiklavě umělý penis v závěru vypadá jako předobraz pro pozdější Henenlotterovu burlesku Bad Biology) a vážněji míněnou filmovou transgresí. Výsledek je někde mezi – ne zcela přesvědčivé, ale zároveň do značné míry nápadité. Zdá se, že omezení Buttgereitových uměleckých snah plynou z jeho dětinsky přímočaré náklonnosti k perverzím a nechutnostem, jimiž se snaží negovat svět měšťáské společnosti s podobným étosem, jako když nějaký výrostek pokoutně na dveře kostela maluje sprosté obrázky. Natočit to vyzrálejší tvůrce, jako byl třeba R. W. Fassbinder, byl by to jistě mnohem lepší film. Přesto, nebo možná proto, v Buttgereitově filmografii kromě Nekromantika zřejmě stojí za pozornost alespoň tři další snímky: Schramm (což jsem kdysi viděl a přišlo mi to zajímavé), Der Todesking a Nekromantik 2. (12.01.2019)

Kdyby v tom nebylo těch plno prodloužených scén, kde jenom hraje hudba, tak by to bylo dobrý, ale takhle je to celkem nuda. Záběr na králíka docela fajn, mělo to koule. I když nějaký ten farmář nebo vesničan tohle vidí vlastně denně. Jak na řadu přišel kostík v posteli, tak to bylo aspoň už malé vzrůšo. Občas i ta hudba nebyla špatná. Škoda, že je to udělaný romanticky, jinak by to bylo určitě o dost zábavnější. (30.08.2018)

Název filmu zcela vystihuju dění v samotném snímku.Film,který vypráví o posmrtné lásce,tedy přesněji o lásce s neživými.Musím se přiznat,že i přes krátkou stopáž mě film místy docela nudil.Je to spíše sled více scén,nikoliv plnohodnotný film.Čekal jsem prostě víc a dostal jsem průměr.Asi mi moc neseděl styl vyprávění celého snímku.Co jediné můžu vyzdvihnout je hudba,protože teprve ta dodávala v potřebných chvílích snímku tu pravou šťávu.Myslím si,že film za vidění stojí i přesto,že mě osobně nijak zvlášť neuchvátil. (18.06.2015)

Tak zatim to je tak, že chčije ženská, sbíraj se mrtvoly, chčije chlap, chodí dom v zakrvácené kombinéze, nosí si dom kusy těl a dává si je do zavařovaček, no prostě němci, co od nich může člověk jinyho čekat... Zabití a vykuchání králika, srovnávaný s pitváním chlapa, z kterýho vytahuje ovar nebo co... pak ho vojedou a asi aji sežerou nebo co... pak umlátí kočku a ukájí se jejíma vnitřnostma, no psycho, že vražda a ojetí děvky na hřbitově už není nemá čím překvapit, a závěřečná sebevražda s multiple orgasms, to už je uplnej výplod choré mysli. Jinak filmařsky je to strašná amatéřina, ale na svou dobu chápu, že to mohlo někoho poněkud znervoznit, šokovat a znechutit, protože těm záběrům věřil... Ale je pravda, že ta představa těch hnusů (nezávisle na kvalitě filmu) funguje i dnes... Vubec se nedivim, že jedna z hereček tam rači ani neuvdedla svoje příjmení. Ej sorry, ale tohle nemůže mít žádnej skrytej význam... (26.09.2015)

Někdo má rád holky, někdo mrtvolky. Nějak jsem čekal větší bizarnost, což způsobily nejen komentáře. Ve své době jistě diskutabilní a provokativní snímek, dnes leda pro toho, kdo neholduje obskurní filmografii. Každopádně se nejedná o horror. Asi lze vykládat různě - od podobenství o neschopnosti navázat vztah až po lacinou slátaninu od úchyláka. Část filmu je poněkud nezáživná, avšak milostné scény s chytlavou hudbou (připomenutí italských filmů s Kanibaly v čele) a sběratelská vášeň hlavního hrdiny stojí za pozornost. Do grotesknosti sklouzne jediná hororová scéna - sex s prostitutkou na hřbitově uprostřed noci. Hrob, mlha a neschopnost hlavního hrdiny. ,,Nechce se ti postavit?" ,,Něco je špatně..." ,,Chichi...umghhhhh!" Už je to vpořádku. Povedená je i scéna závěrečného ukájení se korunovaná posledním záběrem na hřbitově. To vše si k průměru připočetlo hvězdu navíc. Osobně bych asi udělal snímek šťavnatější, odvázanější, morbidnější. Nakonec jsem vcelku spokojen... ,, Vemte pytle na mrtvoly!" p.s.nejděsivější scéna je pro mne ta s chlupatou housenkou. Chloupky těhle housenek se totiž zapichují do kůže, ulamují se a kromě zánětů mohou způsobit rakovinné bujení...což asi hlavní hrdina netušil... (23.05.2013)