Réžia:
Theodoros AngelopoulosKamera:
Giorgos ArvanitisHudba:
Eleni KaraindrouHrajú:
Michalis Zeke, Tania Palaiologou, Stratos Tzortzoglou, Eva Kotamanidou, Aliki Georgouli, Nadia Mourouzi, Vasilis Kolovos, Vasilis Bouyiouklakis (viac)Obsahy(1)
Existenciálna road movie. Súrodenci - 14-ročná Voula a 5-ročný Alexander - vyrastajú v Grécku iba s matkou, ktorá im tvrdí, že ich otec odišiel do Nemecka. Deti sa rozhodnú svojho otca vyhľadať a vydávajú sa na cestu nehostinnou krajinou, aby na konci cesty prišli na to, že príbeh o nemeckom otcovi bol iba výmyslom, ktorým chcela matka uspokojiť ich zvedavosť. Na svojom putovaní deti prežijú množstvo zážitkov a stretnú rôznych ľudí. Prostredníctvom tejto cesty sa dostávajú za hranicu detstva a dospievajú. Téma putovania, hľadania lepšej budúcnosti i pocit zúfalstva z nemožnosti túto lepšiu budúcnosť nájsť, sú Angelopoulosovými typickými témami. Film získal na MFF Benátky Strieborného leva, bol ocenený i na MFF v Berlíne a získal cenu za najlepší film na European Film Award. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (28)
Namet zajimavy, hezka hudba a kamera. Pribehu ale nelze uplne verit a oba detsti herci maji jen minimalni prostor k predvedeni nejakeho vetsiho herectvi. Jinak je zde Recko vyobrazeno dost pochmurne a negativne, jakoby meli tvurci kristalovou kouli a vestili osud teto stredozemni zeme za dvacet let. Rozhodne jsem cekal vice. ()
Naprosto drsný a syrový film o hnusné realitě, kde nemůžete věřit ani vlastní matce. ()
Zvlastni minimalisticky recky film. ()
Hodně trpká roadmovie zablácenou řeckou krajinou, z níž od prvního záběru čiší bezdnaděj a jejíž sledování skoro bolí. Přesto je to fascinující divácký zážitek. ()
Úchylný, animálně se chovající řidič kamiónu, nekonečný záběr na pootevřenou plachtu návěsu, projíždějící auta po dálnici, sychravo … Nebudu prozrazovat více, ale tohle byla nejdrsnější scéna, při které jsem měl chuť film vypnout. Statická kamera, pod kůži se zarývající počasí, divně se chovající postavy a všudypřítomná beznaděj dělají ze sledování této řecké kultovky dost nepříjemný zážitek. Ani si nepamatuji, že by nějaký režisér takto intenzivně tlačil diváka někam, kam se mu vůbec nechce. Krajina v mlze vás vtáhne přímo do své atmosféry, nebude to hezké, ale budete tam a nakonec vás to vyplivne zpátky na váš gauč, totálně rozložené a v depkách. ()
Poněkud zvláštní "zamlžený a šedý" film vyprávějící Tarkovského formou cestu dvou dětí za svým (bohužel smyšleným) otcem. Některé scény jsou opravdu geniální (např obrovská ruka vytažená vrtulníkem z moře). Celkově průměr. Něco málo k těm 4 hvězdičkám chybí. ()
Postaviť dve deti (dospievajúce dievča a malého chlapca) do stredu diania o tom, aký je svet zlý je obyčajným vydieraním diváka. Obrázky zneužívaného dievčaťa, alebo chlapca žobrajúceho o jedlo, prípadne zábery na osamelú dvojicu sú len prázdnou formou, ktorej chýba adekvátny obsah. Navyše sa do tohto stavu dostali dobrovoľne a nie pod tlakom vonkajších okolností. Samozrejme môžete si tam nájsť mnoho symbolov a masochisticky nad nimi meditovať. To ale nie je moja parketa. ()
Třetí hvězdička je za děti, kamennou ruku a nebývalou ochotu maestra vejít se do dvou hodin divákova času. ()