Slovensko 2.0

Slovensko 2.0 je typickým príkladom umeleckej a tvorivej nemohúcnosti v našich končinách. A o ich poznatkový nezáujem na úkor oblbovania spoločnosti. Vsugerujúcim garantom o "podstatných" a "nepodstatných" veciach sú majetní a mienkotvorní, ktorých priority sú nastavené veľmi ziskuchtivou smernicou a pre bežného a vnímavého sa sen o krásnom mieste života na Slovensku končí. Za predchádzajúcu vetu, ktorú som napísal, tvorcovia nemôžu a snažia sa na jej dôsledkový stav určitým smerom poukázať, za tú prvú však môžu. A veľmi. Aj stav ničoty musia filmári vedieť servírovať štylisticky pútavo, dialógmi výstižne a s ironickým nadhľadom. Jediný Kerekesov príspevok ma zaujal o čosi viac než ostatné, ale posledným nemým záberom to úplne pochoval. Teda, aj keby trafil do čierneho, na konečný výsledok to nemá akýkoľvek vplyv. (22.10.2014)

Je zvláštní kolik z těch krátkých filmů tematizuje natáčení tohoto filmu nebo filmu obecně. Skoro jakoby to bylo hlavní téma a Slovensko se ocitlo na vedlejší koleji. Jinak je to skládačka různých postupů od filmařů všech generací, která nabízí krátké filmečky většinou bez pointy. Na jedné straně Miro Jelok a jeho Pssst!, u kterého fakt netuším, co mělo znamenat. Na druhé straně třeba Peter Kerekes a jeho snaha o vlastizradu, která mi tu přišla nejoriginálnější. Celkově trochu lepší průměr. (21.01.2016)

Nič prevratné som v tomto súbore krátkych dokumentárnych a hraných snímkoch nenašiel. Samotné príbehy boli dosť kvalitatívne rozdielne, viac nedotiahnuté, klišovito otvorené. Za tie lepšie považujem Bez vône (melanchólia), Návraty/Returns (pozastavenie), Čestná občan (hravý vtip), a Druhý pokus (sebairónia). Poprosím však, nevyrábať Slovensko 2.0 II. diel. Hodnotenie: 60% (14.04.2014)

Ondrej Rudavský: Pravidla hry, animovaný kombinovaný s dokumenty, experimentální - nápadité originální                          Martin Šulík: Pohreb prezidenta Vtipný vhled na současné Slovensko prostřednistvím rozhvoru dvou starších manželů.       Viera Čákanyová: Rupicapra Pochopí krásy země Američan žijící dobrovolně na Slovensku?                                             Zuzana Liová: Bez vone Paní režisérka mě zaujala svým celovečerním filmem Dom.Od té chvíle jsem zvědavá a těším se na všechny její filmové počiny.                                                                                                                                                      Mišo Suchý: Návraty/Returns Domácí video, krásný minidokument z vlastní rodiny, pohledem muže, který opustil rodné Slovensko i své rodiče kvůli své ženě.                                                                                                                                          Juraj Herz: Čestný občan Asi nejzábavnější sebeironizujícá mystifikace.                                                                                   Miro Jelok: Pssst!  Ze všech autorů mě zaujal nejméně.                                                                                                             Peter Krištúfek: Jediná známá fotografia Boha Humorný hraný skeč od režiséra dokumentárních snímků.                              Iveta Grófová : Discoboj   Pohled na odvrácenou tvář Slovenska zjemněný způsobem vyprávění. Na mém pomyslném žebříčku předposledné příčka.                                                                                                                                                       Peter Kerekes : Druhý pokus Hořkosladkobolný pohled na slovenskou současnost pohledem matky a syna.                                  Je to až s podivem, jak si cení (či spíše necení) bratia Slováci  své vlastní tvorby. Dokážu si to vysvětlit tím, že na čsfd chodí převážně mladá generace odkojená americkými akčními filmy a také ta starší, co ocení spíše filmy natočené před rokem 1990. A to je veliká škoda, protože zde dostali prostor jak osvědčení autoři, tak i mladá začínající generace a musím s respektem říct, že se s náročným zadáním vypořádali velice dobře. Natočit dobrý kraťas, ve kterém je v krátém časovém úseku zhutněná myšlenka není vůbec jednoduché. Tady se to povedlo. (19.01.2016)

Ještě, že jsem si to rozdělil napůl, na jeden zátah bych s tím měl asi potíž. Nedotažení některých slibně rozjetých kousků mi bylo až líto (např. Pohreb prezidenta). Jedním slovem zmar. Cítil jsem ho nejen ze zpracovaných témat (tam je to v pořádku), ale hlavně z neschopnosti tvůrců natočit kraťas. (Čest výjimkám.) .............................. Jednotlivé kraťasy: (1)Pravidlá hry **, (2)Pohreb prezidenta *, (3)Rupicapra ***, (4)Bez vône ****, (5)Návraty ***, (6)Čestný občan **, (7)Pssst! **, (8)Jediná známa fotografia Boha **, (9)Discoboj *, (10)Druhý pokus *****. (19.04.2014)