Otcovia a dcéry

Co chcete slyšet? Předvídatelné je to jak prase. Nečekejte žádný návod, co dál se zpackaným životem. Skvělý spisovatel a ještě o krapet lepší táta nezvládne řízení a zabije svou manželku sedící na místě spolujezdce. Sviňárny vždycky přicházejí od těch nejbližších, takže malou blondýnku chce adoptovat teta se strýcem, kteří se o ni starali, když onen skvělý otec zrovna odpočíval s následky nárazu do hlavy v psychiatrické léčebně. A lepší to nebude. Kromě toho sledujeme tuhle blondýnku i v dospělosti, kterak se její obtížné dětství podepsalo hlavně v navazování nových vztahů. Obě roviny se prolínají, dělí je asi dvě dekády. A každá je svým způsobem zajímavá. Rodák z italského Říma Gabriele Muccino ví, jak scénu slušně nasvítit, jak vést herce, jak a kdy udeřit na ta správná místa. Jeho předešlé filmové výlety byly úspěšnými útoky na divákovy city, poctivé, ale pořád okatě kalkulující. A tak záleží, zda mu to baštíme. Spolehnout se znovu může na herce, zejména na nadanou Kylie Rogers, která hraje naprosto přirozeně, jakoby sama někoho ztratila. Russell Crowe je samozřejmě jistota, naštěstí při svých kolapsech nevypadá směšně. Některé situace jsou pojaté komplexně, jiné působí odfláknutě a vyřeší se tak nějak samy. Já si ale výsledek užil. A to je přeci rozhodující. (31.01.2016)

Není to vůbec špatný film. Hudby bylo samozřejmě na mě trochu moc a občas se tlačilo na pilu v místech, kde to chlapa moc nebaví. Jinak už ale všechno, co mě tam občas iritovalo, vychází ze současné americké mentality, takže by tím postavy asi trochu smrdět měly. Den po shlédnutí se mi mnohé scény silně vrací, což jsem vůbec nepředpokládal. Hlavní ženská postava je podle mě dost věrohodně vykreslená, správně pojatá. Stavba filmu působí občas trochu chaoticky, ale ve výsledku diváka nutí k přemýšlení, což se samo o sobě cení. (Dal bych pět, kdyby tam nebyla ta hudba...) (03.02.2016)

Z chování té potřeštěné ženy musí být každému normálně smýšlejícímu jedinci poněkud nevolno. Taková by zasloužila přehnout přes koleno a dál už to znáte. P.S. Jak jsem očekával - "dospělá" verze bude buď lékařkou, nebo psycholožkou. Od Američanů se holt jeřábnice, prodavačky nebo soustružnice asi nikdy nedočkáme. (22.04.2016)

Primár Chocholoušek by mal radosť. A iste nielen on. Aj všetci muži by boli úplne nadšení. Ak by sa každá žena s citovou traumou z detstva správala ako posledná štetka, tak to by mohli profesionálne šlapky rovno zbaliť živnosť. Toľko voľnej lásky, ach! Druhý aspekt je Russell Crowe a jeho záchvaty. Všetky tie psychosomatické, trasľavé a k smrti vedúce stavy som videla toľkokrát, že už ma to k slzám neprivedie. Hlavne celá juhokórejská kinematografia je na podobných telesných deterioráciách asi aj fundamentálne založená. Menej ako tri hviezdy sa tomu ale udeliť každopádne nedá, pretože to nie je žiadny nudný a plytký film. Opakované sledovanie neprichádza do úvahy. (31.05.2017)

| Rozpočet: 22.4 miliónov $ | Tržby: 5.1 miliónov $ | Skvelo rozohratá dráma, kde sa Vám vrámci žánru nechce veriť, že to má tak svižné tempo. Dej napreduje tak rýchlo, že sa divák ani nenazdá, a je koniec. A to je vlastne zároveň i najväčší problém filmu: Jeho posolstvo je síce silné, ale pre celovečerný film málo komplexné na to, aby záver nepôsobil necelistvo. Nadčasový Crowe, ako vždy. (26.08.2017)